MF Dnes: Akáty zabíjejí okolní stromy
4.9.2009 | PRAHA | MF Dnes | Aleš Berný |
V metropolitních lesích a lesoparcích je potřeba kácet a vysazovat nové stromy.
Důvod je jednoduchý. V řadě z nich roste ve velkém množství trnovník akát a borovice černá. A právě ty doslova zabíjejí prakticky veškeré dřeviny nebo rostliny v okolí. Jsou totiž jednak jedovaté, navíc pak nejsou pro oblast Prahy přirozené, ale byly sem vminulosti „zavlečeny“. V srpnu letošního roku se proto lesníci vydali například do Šárky, aby postupně vysekali akáty v lokalitách známých jako Amerika a Dívčí skok.
„U akátů je problém v tom, že z kořenů vypouštějí jedovaté látky, které pak nedovolí ostatním dřevinám nebo rostlinám v jejich okolí růst. Jednoduše řečeno je v podstatě otráví,“ vysvětlil ředitel pražských lesů Václav Kroutil.
Divoká Šárka přitom není jediným místem v metropoli, kde jsou s borovicemi nebo s akáty problémy. Dalšími lokalitami jsou například údolí kolem potoka Rokytky nebo Prokopské údolí. Tady ostatní rostliny ohrožují rovněž akáty, přitom typickou dřevinou pro toto místo je dub pýřivý.
„Ten patří k původním dřevinám, které tu rostly, proto se je sem snažíme navrátit namísto rostoucích akátů, které do Prokopského údolí nepatří a svými toxiny a alkaloidy otravují zem,“ řekl Václav Kroutil.
Akáty pražským lesům škodí právě kvůli tomu, že jsou kromě květů celé jedovaté a do Prahy historicky nepatří.
Do Evropy se akáty dostaly v 17. a 18. století z Ameriky a byly vysazovány jako okrasné dřeviny. Jenže byla podceněna jejich houževnatost. Jediné rostliny, které v jejich blízkosti přežijí, jsou jednoleté byliny nebo bez černý.
„Poměrně rychle se navíc rozšiřují do okolí. Rozrostou se jednak kořeny a ,vybojují‘ si tak své teritorium, navíc jsou velmi klíčivé a roztrousí se tak rychle do okolí a rozmnoží se,“ popsal ředitel pražských lesů Václav Kroutil.
Ve výměně akátů bude město pokračovat i nadále, zejména pak v chráněných územích.
„Práce probíhají průběžně celý rok. Nyní budou pokračovat, až nastane období vegetačního klidu,“ uvedl Jiří Nohejl z magistrátního odboru ochrany prostředí.
Všechny akáty v Praze přesto vykáceny nebudou. „Zejména tam, kde rostou v takzvaných mělkých půdách, je necháme, ale na omezených stanovištích, aby se zase divoce nerozrostly,“ popsal Kroutil.
Podobný problém jako u akátů je i s borovicí černou, která se do Prahy dostala z jižní Evropy, zejména ze Středomoří. Také hubí rostliny okolo sebe. Jehlice, které z borovic opadávají, totiž obsahují hodně pryskyřic, a omezují tak přirozenou bylinnou vegetaci v podrostu.
Mezi další „problémové“ dřeviny patří i jasan žláznatý, který pochází z Číny. „Není tolik agresivní a jeho výskyt v Praze není nijak nebezpečně vysoký,“ řekl Kroutil.
* Nebezpečné stromy Trnovník akát Jeho kořeny vylučují do půdy jedovaté látky, tzv. alelopatie. Tím hubí okolní rostliny.
Borovice černá Jehlice obsahují pryskyřici a omezují tak přirozenou vegetaci. Pajasan žláznatý Tato rostlina se rychle rozšiřuje a tvoří tzv. monokultury. Tím vytlačí ostatní.
reklama
„U akátů je problém v tom, že z kořenů vypouštějí jedovaté látky, které pak nedovolí ostatním dřevinám nebo rostlinám v jejich okolí růst. Jednoduše řečeno je v podstatě otráví,“ vysvětlil ředitel pražských lesů Václav Kroutil.
Divoká Šárka přitom není jediným místem v metropoli, kde jsou s borovicemi nebo s akáty problémy. Dalšími lokalitami jsou například údolí kolem potoka Rokytky nebo Prokopské údolí. Tady ostatní rostliny ohrožují rovněž akáty, přitom typickou dřevinou pro toto místo je dub pýřivý.
„Ten patří k původním dřevinám, které tu rostly, proto se je sem snažíme navrátit namísto rostoucích akátů, které do Prokopského údolí nepatří a svými toxiny a alkaloidy otravují zem,“ řekl Václav Kroutil.
Akáty pražským lesům škodí právě kvůli tomu, že jsou kromě květů celé jedovaté a do Prahy historicky nepatří.
Do Evropy se akáty dostaly v 17. a 18. století z Ameriky a byly vysazovány jako okrasné dřeviny. Jenže byla podceněna jejich houževnatost. Jediné rostliny, které v jejich blízkosti přežijí, jsou jednoleté byliny nebo bez černý.
„Poměrně rychle se navíc rozšiřují do okolí. Rozrostou se jednak kořeny a ,vybojují‘ si tak své teritorium, navíc jsou velmi klíčivé a roztrousí se tak rychle do okolí a rozmnoží se,“ popsal ředitel pražských lesů Václav Kroutil.
Ve výměně akátů bude město pokračovat i nadále, zejména pak v chráněných územích.
„Práce probíhají průběžně celý rok. Nyní budou pokračovat, až nastane období vegetačního klidu,“ uvedl Jiří Nohejl z magistrátního odboru ochrany prostředí.
Všechny akáty v Praze přesto vykáceny nebudou. „Zejména tam, kde rostou v takzvaných mělkých půdách, je necháme, ale na omezených stanovištích, aby se zase divoce nerozrostly,“ popsal Kroutil.
Podobný problém jako u akátů je i s borovicí černou, která se do Prahy dostala z jižní Evropy, zejména ze Středomoří. Také hubí rostliny okolo sebe. Jehlice, které z borovic opadávají, totiž obsahují hodně pryskyřic, a omezují tak přirozenou bylinnou vegetaci v podrostu.
Mezi další „problémové“ dřeviny patří i jasan žláznatý, který pochází z Číny. „Není tolik agresivní a jeho výskyt v Praze není nijak nebezpečně vysoký,“ řekl Kroutil.
* Nebezpečné stromy Trnovník akát Jeho kořeny vylučují do půdy jedovaté látky, tzv. alelopatie. Tím hubí okolní rostliny.
Borovice černá Jehlice obsahují pryskyřici a omezují tak přirozenou vegetaci. Pajasan žláznatý Tato rostlina se rychle rozšiřuje a tvoří tzv. monokultury. Tím vytlačí ostatní.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
