MF Dnes: Alternativ je dost, ale jsou drahé

Zateplete dům, pořiďte si malé auto a naučte se šetřit, vzkazují zastánci ropného zlomu, podle nichž už brzy půjde o každou spotřebovanou jednotku energie. Zaklínají se přitom pojmem energetická návratnost, který označuje jednoduchou úměru: kolik jednotek energie získám zpět, když jednu investuji do její výroby.

Energetická návratnost při těžbě ropy a současných technologiích přitom stále klesá a mix alternativních zdrojů ji má ještě podstatně nižší.

Dnes běžně dostupné alternativní zdroje energie mají přibližně šestkrát nižší návratnost než masivně spotřebovávaná ropa z velkých ložisek nacházejících se na pevnině.

Co to znamená? Alternativy jsou podstatně dražší a žádná z nich zatím neslibuje možnost v masivním měřítku nahradit levně těženou ropu, tvrdí vědci, kteří věří ve ztenčující se zásoby konvenční ropy.

Litr dám, litr dostanu

Dobrým příkladem je výroba biopaliv v Evropě, jejichž návratnost je kvůli vysokým nákladům zemědělců na obdělávání půdy podle některých odborníků nižší než původní vklad. Z litru běžné nafty se tedy v Evropě získá přinejlepším litr bionafty, a systém tak do značné míry závisí na dotační politice jednotlivých států.

Lepší je situace například v Jižní Americe, kde je díky podnebí vyšší výnosnost plodin, jež jsou používány jako náhražka ropy.

Rostoucí poptávka po vhodných zemědělských komoditách však zároveň zvyšuje cenu potravin. Jejich výrobci totiž musí při jejich nákupu soupeřit s výrobci biopaliv, kteří mají obvykle větší chuť platit.

Například hlad po levné kukuřici se už projevil ve zdražení tortilly, oblíbené mexické placky, jejíž cena se letos zdvojnásobila. Výsledkem musela být cenová intervence mexické vlády, která slíbila růst zabrzdit.

Na tom, zda se v nejbližších letech či dokonce měsících výroba biopaliv promítne i do rostoucích cen v Evropě, se zemědělci a potravináři nemohou shodnout.

Drahá ropa může znamenat návrat uhlí

Kromě podpory „tradičních“ alternativních zdrojů, jako je solární, vodní či větrná energetika, může rychlý růst ceny ropy vést také k renesanci úlohy uhlí.

Minulý týden oznámila záměr vybudovat v Česku další uhelnou elektrárnu společnost Mostecká uhelná, která má zásoby uhlí na dalších přibližně čtyřicet let bez toho, aniž by musely padnout limity těžby v severních Čechách. Jejím partnerem by měl být německý E. ON, zájem o společnou elektrárnu má také ČEZ.

Dnes se uhlí na celosvětové spotřebě energie podílí přibližně ze čtvrtiny a má výhodu ve stále relativně velkých zásobách. Nejvíce ho leží pod zemí v USA a v Číně, které budou o ropu pravděpodobně výrazně soupeřit, významné zásoby mají i Kanada a Pákistán.

Dokonce se opět začíná uvažovat také o výrobě pohonných hmot z uhlí, kterou v historii používalo například ve druhé světové válce Německo. Dnes se takto získává benzin jen v Jihoafrické republice.

Podstatnou nevýhodou užití uhlí, jak k výrobě elektrické energie, tak k produkci pohonných hmot, je jeho nízká energetická návratnost a zároveň velká zátěž pro životní prostředí.

***

* Návratnost

(Energetické výnosy na investovanou jednotku)

Ropa v počátcích těžby 100

Ropa v Texasu – rok 1930 60

Ropa na Blízkém východě 30

Přírodní plyn 20

Ostatní ropa 10–35

Kvalitní uhlí 10–20

Nekvalitní uhlí 4–10

Vodní elektrárny 10–40

Větrná energie 5–10

Solární energie 2–5

Jaderná energetika 4–5

Ropné písky max. 3

Biopaliva 0,9–4

Asfaltové břidlice max. 1,5

Pramen: Václav Cílek, Martin Kašík.

Pozn.: Údaje jsou v procentech.

---

reklama

---