Právo: Ambrozek: stát nepotřebuje víc uhlí
22.4.2005 | HORNÍ JIŘETÍN | Právo | Šárka Tonarová |
Stát nepotřebuje víc uhlí, než leží v současných hranicích linie těžby, a to nejméně do roku 2030. Uvedl to ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDUČSL) při čtvrteční návštěvě Horního Jiřetína na Mostecku. Obec patří k lokalitám, které by případné zrušení platných limitů těžby zasáhlo jako první.
„Jsme připraveni s krajem diskutovat o tom, kudy povede tlustá čára, za niž těžba nepůjde. Diskuse by měla být podmíněná platným územním plánem kraje,“ uvedl Ambrozek. O dosud platných limitech těžby rozhodla vláda už v roce 1991. Hlavním důvodem byl tehdy klid pro region a jeho rozvoj. „Limity se nastavily, aby kraj nebyl vydán na pospas těžebním společnostem,“ řekl Ambrozek.
Hranice se nehnou
Podle hejtmana Jiřího Šulce (ODS) se hranice těžby zatím nepohnou ani o metr, a to nejméně do doby, kdy budou jasně dané případné kompenzace za těžbou zničenou krajinu a majetek obyvatel severních Čech.
Hranice těžby podle něj závisí na dohodě mezi státem, Ústeckým krajem, obyvateli obcí ohrožených dobýváním a těžebních firem.
„Naším nástrojem je územní plán, který této dohodě dá zákonný rámec. Lidé se k návrhu budou moci vyjádřit a doufám, že se k věci postaví zodpovědně,“ řekl Šulc.
Lidé jsou proti
Obyvatelé Horního Jiřetína a přilehlých Černic svůj postoj k těžbě dali jasně najevo už při únorovém referendu. Tehdy řekli jednoznačné ne těžbě hnědého uhlí za územní ekologické limity, která by ohrozila existenci jejich obcí. Drtivá většina z 1430 oprávněných voličů hlasovala proti dalšímu postupu těžby.
Osud severočeské krajiny závisí podle Ambrozka také na tom, jak se budou vyvíjet technologie. Nové tepelné elektrárny, jimiž chce ČEZ nahradit dosluhující uhelné zdroje, totiž budou mít až dvakrát vyšší účinnost než ty současné.
„Proto není potřeba strašit tím, že budeme potřebovat stále víc uhlí a že se kvůli tomu musí rušit limity,“ dodal Ambrozek.
reklama
Hranice se nehnou
Podle hejtmana Jiřího Šulce (ODS) se hranice těžby zatím nepohnou ani o metr, a to nejméně do doby, kdy budou jasně dané případné kompenzace za těžbou zničenou krajinu a majetek obyvatel severních Čech.
Hranice těžby podle něj závisí na dohodě mezi státem, Ústeckým krajem, obyvateli obcí ohrožených dobýváním a těžebních firem.
„Naším nástrojem je územní plán, který této dohodě dá zákonný rámec. Lidé se k návrhu budou moci vyjádřit a doufám, že se k věci postaví zodpovědně,“ řekl Šulc.
Lidé jsou proti
Obyvatelé Horního Jiřetína a přilehlých Černic svůj postoj k těžbě dali jasně najevo už při únorovém referendu. Tehdy řekli jednoznačné ne těžbě hnědého uhlí za územní ekologické limity, která by ohrozila existenci jejich obcí. Drtivá většina z 1430 oprávněných voličů hlasovala proti dalšímu postupu těžby.
Osud severočeské krajiny závisí podle Ambrozka také na tom, jak se budou vyvíjet technologie. Nové tepelné elektrárny, jimiž chce ČEZ nahradit dosluhující uhelné zdroje, totiž budou mít až dvakrát vyšší účinnost než ty současné.
„Proto není potřeba strašit tím, že budeme potřebovat stále víc uhlí a že se kvůli tomu musí rušit limity,“ dodal Ambrozek.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
