Právo: Archa zachrání stovky poraněných zvířat
24.7.2009 | LIBEREC | Právo | Barbora Silná |
Stanice, která patří pod zoo Liberec, vznikla před třemi lety. Lidé sem ale nosí i živočichy, kteří pomoc nepotřebují.
Stovky poraněných a handicapovaných zvířat z volné přírody projdou rukama odborníků v liberecké záchranné stanici Archa, která patří pod zoo Liberec.
Centrum vzniklo pod Ještědem před třemi lety a každoročně se čtvrtinu. Vloni jich pracovníci Archy ošetřili asi 350, letos jejich počet jistě přesáhne hranici 400 případů.
„Skladba zvířat se mění podle ročního období. Zatímco v létě a na jaře převažují především ptáci a mláďata savců, na podzim jsou to ježci a v zimě netopýři,“ svěřila Právu vedoucí Záchranné stanice pro handicapované živočichy Archa Ivana Hancvenclová. Většina zvířat podle ní potřebuje pomoc odborníků, protože jsou zraněná. Část z nich ale bezdůvodně lidé přinesou z volné přírody s pocitem, že jim pomáhají. „Jsou to případy především mláďat, kterým nic není a matka je jenom uschovala v přírodě, aby se k nim vracela na kojení. Obecně tedy platí, že míň je v tomto případě víc. Lidé by hlavně neměli na mláďata sahat a měli by raději počkat nebo se poradit se záchrannou stanicí, jak postupovat,“ naznačuje nejlepší možnou cestu ošetřovatelka.
Dobře ví, o čem mluví, protože od letošního dubna intenzivně pečuje o několik mláďat, která musí střídavě se svým kolegou krmit každé tři hodiny. „První mládě zajíčka nám přinesli v dubnu, když jsme ho vypiplali, přišel další zajíček a potom čtyři srnčata,“ pokračuje sympatická ošetřovatelka a dodává:
„Vlastně mohu zapomenout na osobní život, protože tady s nimi musím přespávat.“
Přesto ji i jejího kolegu práce těší, protože odchovat malá a opuštěná srnčata je velkým úspěchem. Navíc jedno ze srnčat do stanice přišlo s rozdrcenou čelistí. „Je to skoro zázrak, protože se podařilo čelist zdrátovat a mládě odchovat. Srnka projevila obrovskou vůli žít, a tak jí říkáme Johanka, jako Johanka z Arku,“ naznačila Hancvenclová. Také další tři srnky zůstaly v přírodě opuštěné. Jedné přejel matku vlak a dalším ji zakousl pes.
Pracovníci Archy pomohli společně s obyvateli liberecké čtvrti Nová Ruda i další srně, která běhala po lese s drátem utaženým okolo krku, který jí zarůstal do kůže.
Odchytit zvíře se podařilo po několika měsících, když vběhlo na zahradu jedné rodiny. Drát z krku mu následně ošetřovatelé s veterináři odstranili a srnku vypustili zpět od přírody.
Liberecká Archa je prakticky jedinou záchrannou stanicí v Libereckém kraji. Další fungují na hranicích s Královehradeckým krajem v Lipštátě a s Ústeckým krajem u Litoměřic.
Pro zajištění pomoci zvířatům na Liberecku a Jablonecku byly ale příliš daleko.
Proto také vzniklo centrum před třemi lety jako součást zoo Liberec. Jeho provoz je hrazen nejenom z rozpočtu zoo, ale také z darů sponzorů. Vloni Arše pomohl výrazně Liberecký kraj, letos se bude muset spolehnout na sponzory.
„Pomáhají nám samozřejmě lidé svými příspěvky, ale třeba také Globus, který nás pravidelně zásobuje krmivem a dalšími pomůckami,“ uzavřela pro Právo Hancvenclová.
***
Pomáhají nám samozřejmě lidé svými příspěvky Ivana Hancvenclová, vedoucí stanice počet zvířat zvyšuje asi o jednu
reklama
Centrum vzniklo pod Ještědem před třemi lety a každoročně se čtvrtinu. Vloni jich pracovníci Archy ošetřili asi 350, letos jejich počet jistě přesáhne hranici 400 případů.
„Skladba zvířat se mění podle ročního období. Zatímco v létě a na jaře převažují především ptáci a mláďata savců, na podzim jsou to ježci a v zimě netopýři,“ svěřila Právu vedoucí Záchranné stanice pro handicapované živočichy Archa Ivana Hancvenclová. Většina zvířat podle ní potřebuje pomoc odborníků, protože jsou zraněná. Část z nich ale bezdůvodně lidé přinesou z volné přírody s pocitem, že jim pomáhají. „Jsou to případy především mláďat, kterým nic není a matka je jenom uschovala v přírodě, aby se k nim vracela na kojení. Obecně tedy platí, že míň je v tomto případě víc. Lidé by hlavně neměli na mláďata sahat a měli by raději počkat nebo se poradit se záchrannou stanicí, jak postupovat,“ naznačuje nejlepší možnou cestu ošetřovatelka.
Dobře ví, o čem mluví, protože od letošního dubna intenzivně pečuje o několik mláďat, která musí střídavě se svým kolegou krmit každé tři hodiny. „První mládě zajíčka nám přinesli v dubnu, když jsme ho vypiplali, přišel další zajíček a potom čtyři srnčata,“ pokračuje sympatická ošetřovatelka a dodává:
„Vlastně mohu zapomenout na osobní život, protože tady s nimi musím přespávat.“
Přesto ji i jejího kolegu práce těší, protože odchovat malá a opuštěná srnčata je velkým úspěchem. Navíc jedno ze srnčat do stanice přišlo s rozdrcenou čelistí. „Je to skoro zázrak, protože se podařilo čelist zdrátovat a mládě odchovat. Srnka projevila obrovskou vůli žít, a tak jí říkáme Johanka, jako Johanka z Arku,“ naznačila Hancvenclová. Také další tři srnky zůstaly v přírodě opuštěné. Jedné přejel matku vlak a dalším ji zakousl pes.
Pracovníci Archy pomohli společně s obyvateli liberecké čtvrti Nová Ruda i další srně, která běhala po lese s drátem utaženým okolo krku, který jí zarůstal do kůže.
Odchytit zvíře se podařilo po několika měsících, když vběhlo na zahradu jedné rodiny. Drát z krku mu následně ošetřovatelé s veterináři odstranili a srnku vypustili zpět od přírody.
Liberecká Archa je prakticky jedinou záchrannou stanicí v Libereckém kraji. Další fungují na hranicích s Královehradeckým krajem v Lipštátě a s Ústeckým krajem u Litoměřic.
Pro zajištění pomoci zvířatům na Liberecku a Jablonecku byly ale příliš daleko.
Proto také vzniklo centrum před třemi lety jako součást zoo Liberec. Jeho provoz je hrazen nejenom z rozpočtu zoo, ale také z darů sponzorů. Vloni Arše pomohl výrazně Liberecký kraj, letos se bude muset spolehnout na sponzory.
„Pomáhají nám samozřejmě lidé svými příspěvky, ale třeba také Globus, který nás pravidelně zásobuje krmivem a dalšími pomůckami,“ uzavřela pro Právo Hancvenclová.
***
Pomáhají nám samozřejmě lidé svými příspěvky Ivana Hancvenclová, vedoucí stanice počet zvířat zvyšuje asi o jednu
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
