MF Dnes: Arktida rychle roztává, Antarktidě hrozí hlad
9.11.2004 | PRAHA | MF Dnes | mcm |
Ohroženi jsou arktičtí lední medvědi, sobi karibu a stovky milionů ptáků, stejně jako velryby z jižních moří a tamní tučňáci či tuleni. Jedněm hrozí ztráta domova, druhým hlad.
Za posledních třicet let se zmenšila ledová pokrývka severské Arktidy téměř o milion čtverečních kilometrů. Pro většinu lidí nejsou ledové pláně nijak přitažlivým prostředím pro život. Ale lední medvědi se bez nich neobejdou. S táním ledovců ztrácí domov i 600 milionů ptáků, kteří se na severu rozmnožují. Je to pro ně podobné, jako kdyby lidé v Evropě přišli během několika desetiletí o území Británie, Francie a nádavkem ještě Německa.
Pro velryby či tuleně z Antarktidy není mizení ledu zdánlivě tak dramatickou hrozbou jako pro lední medvědy či ptáky. Je to však jen zdání. Jak roztává antarktický led, hrozí tamním živočichům stále více hlad.
Na spodní straně ledovců totiž rostou řasy, které jsou počátkem dlouhého potravního řetězce. Jsou potravou zejména pro drobné krevety, zvané antarktický krill, které tvoří důležitou součást planktonu.
Moře bez planktonu je moře smrti. Takovým mořem se pomalu stávají vody u Antarktidy. Podle biologů z britského antarktického výzkumu kleslo množství krillu v Antarktidě od sedmdesátých let na pouhou pětinu. "Je to poprvé, co vidíme plný rozsah tohoto úpadku. Vidíme už důsledky pro některé druhy tučňáků," uvedl britský biolog Angus Atkinson.
Od jižního pólu k severnímu je daleko - přes celou Zemi. A přesto se hrozba pro severské lední medvědy a tuleně z jižních moří jmenuje stejně: globální oteplování.
Tempo oteplování, jež má zvlášť těžké dopady v oblastech okolo pólů, vědce děsí. "Arktida se otepluje mnohem rychleji než zbytek zeměkoule a to má přímý dopad na lidstvo. Probíhá to daleko rychleji, než jsme předpovídali před pouhými pěti lety," upozornil Robert Corell. Vede tým vědců z osmi zemí, od Kanady a USA až po Rusko, kteří zjišťovali, co se v Arktidě vlastně děje. Už teď je prakticky jisté, že do roku 2100 zmizí ledová pokrývka, jež zatím brání plavbě po Severním ledovém oceánu.
Za poslední půlstoletí vzrostla teplota v Arktidě o 1,8 až 2,7 °C. V tomto století stoupne o další čtyři až sedm stupňů. V Antarktidě to není o moc lepší. "Začalo velké tání," říká Nicola Saltman z ekologické organizace World Wildlife Fund. Má-li pravdu, pocítí to i lidé.
reklama
Pro velryby či tuleně z Antarktidy není mizení ledu zdánlivě tak dramatickou hrozbou jako pro lední medvědy či ptáky. Je to však jen zdání. Jak roztává antarktický led, hrozí tamním živočichům stále více hlad.
Na spodní straně ledovců totiž rostou řasy, které jsou počátkem dlouhého potravního řetězce. Jsou potravou zejména pro drobné krevety, zvané antarktický krill, které tvoří důležitou součást planktonu.
Moře bez planktonu je moře smrti. Takovým mořem se pomalu stávají vody u Antarktidy. Podle biologů z britského antarktického výzkumu kleslo množství krillu v Antarktidě od sedmdesátých let na pouhou pětinu. "Je to poprvé, co vidíme plný rozsah tohoto úpadku. Vidíme už důsledky pro některé druhy tučňáků," uvedl britský biolog Angus Atkinson.
Od jižního pólu k severnímu je daleko - přes celou Zemi. A přesto se hrozba pro severské lední medvědy a tuleně z jižních moří jmenuje stejně: globální oteplování.
Tempo oteplování, jež má zvlášť těžké dopady v oblastech okolo pólů, vědce děsí. "Arktida se otepluje mnohem rychleji než zbytek zeměkoule a to má přímý dopad na lidstvo. Probíhá to daleko rychleji, než jsme předpovídali před pouhými pěti lety," upozornil Robert Corell. Vede tým vědců z osmi zemí, od Kanady a USA až po Rusko, kteří zjišťovali, co se v Arktidě vlastně děje. Už teď je prakticky jisté, že do roku 2100 zmizí ledová pokrývka, jež zatím brání plavbě po Severním ledovém oceánu.
Za poslední půlstoletí vzrostla teplota v Arktidě o 1,8 až 2,7 °C. V tomto století stoupne o další čtyři až sedm stupňů. V Antarktidě to není o moc lepší. "Začalo velké tání," říká Nicola Saltman z ekologické organizace World Wildlife Fund. Má-li pravdu, pocítí to i lidé.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
