MF Dnes: Arnika: kdo nejvíc ničí přírodu
1.11.2005 | ZLÍN | MF Dnes | Veronika Kapitánová |
Mezi deset největších znečišťovatelů ovzduší v celé zemi jsou také čtyři firmy ze Zlínského kraje. Nad Dezou ve Valašském Meziříčí už se nikdo nepozastavuje. Zraky ochránců přírody se na ni upírají už několik let.
V žebříčku největších znečišťovatelů se ale objevily i nenápadné podniky v malých obcích, o kterých skoro nikdo neví - otrokovická firma Fuchs Europlastics, březůvská společnost Kurt O. John a zlínská firma Hamag.
S důkladnou analýzou i seznamem přišlo minulý týden ekologické sdružení Arnika. Ve výsledcích se opírá u údaje zveřejněné téměř devíti sty společnostmi v Integrovaném registru znečišťování, který má řada firem povinnost pravidelně vyplňovat. Arnika tedy jen zpracovala zveřejněné údaje v registru a sestavila žebříček.
Je to postavené na hlavu, brání se firmy
Žebříček je podle zástupců některých firem problematický. Seznamy nejhorších znečišťovatelů, sestavené Arnikou, prý nejsou objektivní. „Do registru se podle mě nedostalo značné množství ohlašovaných látek. Ministerstvo životního prostředí totiž umožnilo neohlašovat například polychlorované bifenyly, pokud zařízení, které je obsahuje, není součástí výrobní technologie. To ale popírá smysl registru. A je to podle mě v rozporu se zákonem o integrované prevenci a s nařízením vlády,“ vysvětlil svou nevoli například poradce zlínské firmy Hamag Karel Vlažný.
Hamag Zlín se umístila na desátém až jedenáctém místě na žebříčku společností, které v roce 2004 vypustily anebo předaly jinam nejvíce perzistentních organických látek - podle Arniky vůbec nejtoxičtějších sloučenin, jaké kdy člověk stvořil.
Podle Karla Vlažného ale s látkami obsaženými běžně nikdo nepřijde do kontaktu ani neunikají do prostředí. Žebříček sestavený Arnikou navíc nerozlišuje mezi emisí a přenosem látky. Řada firem by podle něj zlínskou společnost snadno v boji o umístění na žebříčku předběhla, kdyby poctivě vyplnila údaje v registru. Stejně jako to učinil Hamag, i když tuto povinnost nemá.
„Registr nezaznamenává obrovské množství škodlivých látek. Podobné je to i s azbestem. Azbest je mezi látkami, které jsou zakázané uvádět zcela na trh. Je ale přítomný ve stavebních hmotách řady budov. Ty však nikdo neohlašuje, protože budova není součást výroby. Ministerští úředníci postavili nekvalifikovanými výklady registr na hlavu,“ doplnil Karel Vlažný.
Přesto poradce firmy pro úplnost doplnil, že zařízení, která obsahují právě proklínané technické polychlorované bifenyly, se Hamag bude snažit do roku 2010 zbavit.
Firmy: Používáme standardní technologie
Do tabulky deseti nejproduktivnějších společností, co se rakovinotvorných látek týče, se zase dostaly otrokovická firma Fuchs Europlastics a březůvská společnost Kurt O. John. Obě firmy se zabývají výrobou plastových spodkových polotovarů na obuv a výrobou forem.
Společnost Kurt O. John obsadila v žebříčku třetí místo. Vypouští devětatřicet tisíc kilogramů rakovinotvorných látek ročně. Devátá se ocitla společnost Fuchs Europlastics z Otrokovic za necelých devatenáct tisíc kilogramů látek ročně. Do této tabulky spadla také valašskomeziříčská Deza. S více než jednadvaceti tisíci kilogramy rakovinotvorných látek ročně byla sedmá. Petr Volák z Fuchs Europlastics se ale brání. Jeho společnost se zabývá výrobou obuvnických podešví z polyuretanu a používá k tomu několika druhů chemických látek. „Ani jedna z nich však není rakovinotvorná. Hodnota uvedená v tiskové zprávě Arniky se vztahuje na emise dichlormethanu, který používáme pro čištění nalévací hlavy jednoho ze sedmi našich strojů,“ řekl Petr Volák.
Jedná se podle něj o naprosto standardní technologii, používanou prakticky všemi výrobci PUR-podešví i v jiných zemích EU. Nicméně tato látka je v bezpečnostních listech označena jako zdraví škodlivá, podobně jako stovky jiných látek.
„Proto se také snažíme emise redukovat a už jsme zaznamenali výrazné úspěchy: technologickými opatřeními došlo za posledních dvanáct měsíců ke snížení spotřeby, a tedy i emisí o sedmačtyřicet procent. A naším cílem je během příštích dvou let dimethylchlorid při výrobě zcela eliminovat a nahradit méně rizikovou látkou,“ doplnil. Společnost už na tom podle něj pracuje s italským výrobcem stroje. „Samozřejmě jsme také pravidelně kontrolováni Českou inspekcí životního prostředí a minimálně jednou ročně provádíme měření, zda dodržujeme nám stanovené emisní limity,“ řekl Petr Volák.
Arnika: Internetový seznam škůdců je průlom
Sdružení Arnika si přes veškerou kritiku nemůže projekt vynachválit. „Podobný přehled, kde by lidé našli nejen údaje o vyprodukovaných látkách podniků, ale i o největších znečišťovatelích, tu dlouho chyběl,“ uvedl vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika Jindřich Petrlík.
Je to přitom podle něj jeden z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek. „Žádná firma nestojí o umístění v takovém top-tenu. V USA se podařilo snížit emise toxických látek díky jejich zveřejnění a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek o šestačtyřicet procent během pěti let,“ dodal mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Arnika sestavila několik tabulek podle toho, jaké látky podniky produkují. Při vytváření žebříčku se soustředila hlavně na rakovinotvorné látky, skleníkové plyny a látky poškozující ozonovou vrstvu. Vycházela z hlášení o únicích a přenosech chemických látek, které zaslalo téměř devět stovek provozoven z celé České republiky. Dalších čtyři sta podniků v zemi tuto povinnost zanedbalo.
reklama
S důkladnou analýzou i seznamem přišlo minulý týden ekologické sdružení Arnika. Ve výsledcích se opírá u údaje zveřejněné téměř devíti sty společnostmi v Integrovaném registru znečišťování, který má řada firem povinnost pravidelně vyplňovat. Arnika tedy jen zpracovala zveřejněné údaje v registru a sestavila žebříček.
Je to postavené na hlavu, brání se firmy
Žebříček je podle zástupců některých firem problematický. Seznamy nejhorších znečišťovatelů, sestavené Arnikou, prý nejsou objektivní. „Do registru se podle mě nedostalo značné množství ohlašovaných látek. Ministerstvo životního prostředí totiž umožnilo neohlašovat například polychlorované bifenyly, pokud zařízení, které je obsahuje, není součástí výrobní technologie. To ale popírá smysl registru. A je to podle mě v rozporu se zákonem o integrované prevenci a s nařízením vlády,“ vysvětlil svou nevoli například poradce zlínské firmy Hamag Karel Vlažný.
Hamag Zlín se umístila na desátém až jedenáctém místě na žebříčku společností, které v roce 2004 vypustily anebo předaly jinam nejvíce perzistentních organických látek - podle Arniky vůbec nejtoxičtějších sloučenin, jaké kdy člověk stvořil.
Podle Karla Vlažného ale s látkami obsaženými běžně nikdo nepřijde do kontaktu ani neunikají do prostředí. Žebříček sestavený Arnikou navíc nerozlišuje mezi emisí a přenosem látky. Řada firem by podle něj zlínskou společnost snadno v boji o umístění na žebříčku předběhla, kdyby poctivě vyplnila údaje v registru. Stejně jako to učinil Hamag, i když tuto povinnost nemá.
„Registr nezaznamenává obrovské množství škodlivých látek. Podobné je to i s azbestem. Azbest je mezi látkami, které jsou zakázané uvádět zcela na trh. Je ale přítomný ve stavebních hmotách řady budov. Ty však nikdo neohlašuje, protože budova není součást výroby. Ministerští úředníci postavili nekvalifikovanými výklady registr na hlavu,“ doplnil Karel Vlažný.
Přesto poradce firmy pro úplnost doplnil, že zařízení, která obsahují právě proklínané technické polychlorované bifenyly, se Hamag bude snažit do roku 2010 zbavit.
Firmy: Používáme standardní technologie
Do tabulky deseti nejproduktivnějších společností, co se rakovinotvorných látek týče, se zase dostaly otrokovická firma Fuchs Europlastics a březůvská společnost Kurt O. John. Obě firmy se zabývají výrobou plastových spodkových polotovarů na obuv a výrobou forem.
Společnost Kurt O. John obsadila v žebříčku třetí místo. Vypouští devětatřicet tisíc kilogramů rakovinotvorných látek ročně. Devátá se ocitla společnost Fuchs Europlastics z Otrokovic za necelých devatenáct tisíc kilogramů látek ročně. Do této tabulky spadla také valašskomeziříčská Deza. S více než jednadvaceti tisíci kilogramy rakovinotvorných látek ročně byla sedmá. Petr Volák z Fuchs Europlastics se ale brání. Jeho společnost se zabývá výrobou obuvnických podešví z polyuretanu a používá k tomu několika druhů chemických látek. „Ani jedna z nich však není rakovinotvorná. Hodnota uvedená v tiskové zprávě Arniky se vztahuje na emise dichlormethanu, který používáme pro čištění nalévací hlavy jednoho ze sedmi našich strojů,“ řekl Petr Volák.
Jedná se podle něj o naprosto standardní technologii, používanou prakticky všemi výrobci PUR-podešví i v jiných zemích EU. Nicméně tato látka je v bezpečnostních listech označena jako zdraví škodlivá, podobně jako stovky jiných látek.
„Proto se také snažíme emise redukovat a už jsme zaznamenali výrazné úspěchy: technologickými opatřeními došlo za posledních dvanáct měsíců ke snížení spotřeby, a tedy i emisí o sedmačtyřicet procent. A naším cílem je během příštích dvou let dimethylchlorid při výrobě zcela eliminovat a nahradit méně rizikovou látkou,“ doplnil. Společnost už na tom podle něj pracuje s italským výrobcem stroje. „Samozřejmě jsme také pravidelně kontrolováni Českou inspekcí životního prostředí a minimálně jednou ročně provádíme měření, zda dodržujeme nám stanovené emisní limity,“ řekl Petr Volák.
Arnika: Internetový seznam škůdců je průlom
Sdružení Arnika si přes veškerou kritiku nemůže projekt vynachválit. „Podobný přehled, kde by lidé našli nejen údaje o vyprodukovaných látkách podniků, ale i o největších znečišťovatelích, tu dlouho chyběl,“ uvedl vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika Jindřich Petrlík.
Je to přitom podle něj jeden z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek. „Žádná firma nestojí o umístění v takovém top-tenu. V USA se podařilo snížit emise toxických látek díky jejich zveřejnění a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek o šestačtyřicet procent během pěti let,“ dodal mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Arnika sestavila několik tabulek podle toho, jaké látky podniky produkují. Při vytváření žebříčku se soustředila hlavně na rakovinotvorné látky, skleníkové plyny a látky poškozující ozonovou vrstvu. Vycházela z hlášení o únicích a přenosech chemických látek, které zaslalo téměř devět stovek provozoven z celé České republiky. Dalších čtyři sta podniků v zemi tuto povinnost zanedbalo.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
