Právo: Arnika: lampertický pstruh má v sobě toxickou látku
29.6.2004 | ŽACLÉŘ | Právo | Vladimír Fořt |
Srovnání zbývajících rozborů pstruhů chycených v Lampertickém potoce v Žacléři na Trutnovsku počátkem roku provedlo Sdružení Arnika. Z analýz laboratoří Vysoké školy chemickotechnologické (VŠCHT) vyplynulo, že pstruzi obsahují vysoké množství toxického hexachlorbenzenu.
VŠCHT naměřila v tuku lampertického pstruha ještě vyšší koncentraci hexachlorbenzenu, než tomu bylo v předcházejícím vzorku analyzovaném laboratoří Axys Varilab. Jde o vůbec nejvyšší hodnotu naměřenou v rybách v České republice. Zanedbatelné nejsou podle zástupců Arniky ani zjištěné koncentrace polychlorovaných bifenylů (PCB) a polybromovaných difenyléterů (PBDE), byť nejsou nijak alarmující. Hladiny alkylfenolů byly pod změřitelnou mezí.
Povolené normy
"Aby bylo možné odpovědět na otázku, co je zdrojem hexachlorbenzenu v rybách, museli bychom znát chemické složení odpadů ukládaných do žacléřského Dolu Jan Šverma, případně monitorovat další možné zdroje znečištění. Rozbory odpadů na přítomnost perzistentních organických látek (dioxinů, hexachlorbenzenu, PCB anebo PBDE) však nemáme k dispozici, a proto nelze učinit jednoznačný závěr. Výsledky měření postoupíme České inspekci životního prostředí a krajskému úřadu, tedy institucím, které by měly stanovit způsob monitoringu vlivů na životní prostředí," uvedl Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika. Přestože naměřené koncentrace toxických látek vyjádřené na gram tuku jsou především v případě hexachlorbenzenu a polychlorovaných bifenylů vysoké, díky nízkému obsahu tuku v rybách (0,83-1,38 %) žádná z hodnot zjištěných ve pstruzích z Lampertic nepřesáhla povolenou hygienickou normu. Ale již při obsahu tuku 1,65 procenta by byl naposledy analyzovaný pstruh z Lampertic označen za nepoživatelný.
Vyvolávání paniky
Za poplašné zvěsti považuje informace Arniky předseda představenstva a. s. Gemec-Union Zdeněk Adamec. Po ukončených měřeních a odborných posouzeních zejména míst, kde by mohlo při eventuelním přenosu vodami dojít ke kontaminaci, firma podle jeho vyjádření pro Právo jednoznačně prokázala, že z dolu Jan Šverma nejsou žádné nebezpečné látky ohrožující okolí vypouštěny.
"K uvedeným odběrům jsme přizvali tisk, veřejnost a zástupce obcí včetně sdružení Arnika, aby nebylo možno jakýmkoliv způsobem zpochybnit jejich serióznost. V zadání pro Institut geologického inženýrství, který po celou dobu likvidace provádí hydrogeologické vyhodnocení vlivů likvidace dolu na životní prostředí, jsme poté rozšířili požadavek o posouzení škodlivých látek, zejména dioxinů, přímo v dole. Výsledky analýz vod byly nulové. Protože žádná jiná důlní voda z dolu nevytéká a my již rok ji pro technologické potřeby dolu musíme dotovat přičerpáváním z blízkého Královce, vzniká v Lampertickém potoce nedostatek vody, protože ji tam důl prostě nevypouští," argumentoval předseda představenstva.
Ten dále uvádí, že zástupci Arniky ve svých vystoupeních a zprávách lhali a formulovali informace tak, aby firmu poškodili a v obyvatelstvu vyvolali paniku. "Nevyužili jsme možnosti trestního oznámení na Arniku, ale celou skutečnost jsme v souladu se zákonem postoupili ministerstvu vnitra," uzavřel Adamec.
reklama
Povolené normy
"Aby bylo možné odpovědět na otázku, co je zdrojem hexachlorbenzenu v rybách, museli bychom znát chemické složení odpadů ukládaných do žacléřského Dolu Jan Šverma, případně monitorovat další možné zdroje znečištění. Rozbory odpadů na přítomnost perzistentních organických látek (dioxinů, hexachlorbenzenu, PCB anebo PBDE) však nemáme k dispozici, a proto nelze učinit jednoznačný závěr. Výsledky měření postoupíme České inspekci životního prostředí a krajskému úřadu, tedy institucím, které by měly stanovit způsob monitoringu vlivů na životní prostředí," uvedl Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika. Přestože naměřené koncentrace toxických látek vyjádřené na gram tuku jsou především v případě hexachlorbenzenu a polychlorovaných bifenylů vysoké, díky nízkému obsahu tuku v rybách (0,83-1,38 %) žádná z hodnot zjištěných ve pstruzích z Lampertic nepřesáhla povolenou hygienickou normu. Ale již při obsahu tuku 1,65 procenta by byl naposledy analyzovaný pstruh z Lampertic označen za nepoživatelný.
Vyvolávání paniky
Za poplašné zvěsti považuje informace Arniky předseda představenstva a. s. Gemec-Union Zdeněk Adamec. Po ukončených měřeních a odborných posouzeních zejména míst, kde by mohlo při eventuelním přenosu vodami dojít ke kontaminaci, firma podle jeho vyjádření pro Právo jednoznačně prokázala, že z dolu Jan Šverma nejsou žádné nebezpečné látky ohrožující okolí vypouštěny.
"K uvedeným odběrům jsme přizvali tisk, veřejnost a zástupce obcí včetně sdružení Arnika, aby nebylo možno jakýmkoliv způsobem zpochybnit jejich serióznost. V zadání pro Institut geologického inženýrství, který po celou dobu likvidace provádí hydrogeologické vyhodnocení vlivů likvidace dolu na životní prostředí, jsme poté rozšířili požadavek o posouzení škodlivých látek, zejména dioxinů, přímo v dole. Výsledky analýz vod byly nulové. Protože žádná jiná důlní voda z dolu nevytéká a my již rok ji pro technologické potřeby dolu musíme dotovat přičerpáváním z blízkého Královce, vzniká v Lampertickém potoce nedostatek vody, protože ji tam důl prostě nevypouští," argumentoval předseda představenstva.
Ten dále uvádí, že zástupci Arniky ve svých vystoupeních a zprávách lhali a formulovali informace tak, aby firmu poškodili a v obyvatelstvu vyvolali paniku. "Nevyužili jsme možnosti trestního oznámení na Arniku, ale celou skutečnost jsme v souladu se zákonem postoupili ministerstvu vnitra," uzavřel Adamec.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
