MF Dnes: Auta na vodík míří do USA. Uspějí?
18.6.2008 | PRAHA/TOKIO | MF Dnes | Jan Rybář |
Honda představila první sériově vyráběný vůz na vodík. Čerpat palivo však může pouze ve třech kalifornských městech.
Může to být historický okamžik: z výrobních pásů automobilky Honda včera sjel první sériově vyrobený vůz s vodíkovými palivovými články. Tedy potenciální hit budoucnosti, vůz, který nepotřebuje benzin a místo výfukových plynů vypouští pouze vodu.
Jenže to také historický okamžik být nemusí – až čas ukáže, zda se tato technologie opravdu stane masovou záležitostí. A zda, jak mnozí slibují, přinese opravdovou revoluci v energetice a automobilismu.
„Tento zásadní krok nás přibližuje dni, kdy auta s palivovými články budou zcela běžnou věcí,“ prohlásil na firemních internetových stránkách John Mendel z americké pobočky Hondy. „Věříme, že tato nová generace automobilových technologií nás dovede do budoucnosti.“
Mnoho automobilek experimentuje s tímto typem vozu, toto je však poprvé, co se nějaká z nich rozhodla přímo vybudovat výrobní linku a vyrobit v blízké budoucnosti několik desítek vozů pro komerční využití. Samozřejmě, cesta to bude ještě hodně dlouhá, a pokud se již na auto Honda FCX Clarity těšíte, rychle si nechte zajít chuť.
Za 600 dolarů na měsíc Museli byste totiž patřit k oněm pár šťastlivcům, na něž se auto dostane, a museli byste bydlet ve třech kalifornských městech, kde je zatím možné načerpat do nádrže palivo, tedy vodík.
Pokud by se na vás dostalo, auto vám stejně patřit nebude, Honda vám ho pouze pronajme na tři roky za 600 dolarů na měsíc. Mezi prvními pronajímateli je několik byznysmenů a hollywoodských hvězd, například herečka Jamie Lee Curtisová. Kolik bude stát tankování, nebylo včera jasné, vše je zatím v začátcích. Je tedy zřejmé, že jde spíš o reklamní akci, která má ukázat: taková jednou bude budoucnost.
Jenže bude opravdu taková? Občas se ozývají pochybovačné hlasy. „Postavit auto na vodík nikdy nebyl problém. Problém však byl a je skryt v otázce, zda je možné vyrábět toto palivo za cenu, která by dávala smysl. A odpověď zatím vždy byla, že ne,“ shrnul vše analytik Jon Hykawy, citovaný kanadským tiskem. Jinými slovy: vše je zatím mimořádně nákladné a není jisté, zda se vůbec kdy podaří prorazit s těmito technologiemi tak, aby byly opravdu dostupné. A další problém je nasnadě: vybudovat síť čerpacích stanic, v nichž by mohli motoristé nabrat vodík, by trvalo hodně dlouho a stálo by astronomické sumy. Nejoptimističtější odhady předpokládají, že opravdu masový rozmach výroby těchto vozů by mohl přijít nejdříve za deset let.
Další sada pochybností se týká úvah o tom, zda tato cesta dává energetický smysl – vyrobit vodík, který je potom užit v palivovém článku k rozpohybování auta, je zatím velmi drahé a energeticky náročné. Vodík je sice možné vyrábět z různých alternativních zdrojů, často však – jak rádi připomínají kritici – je získáván z ropy. A vodíková auta se pak již ani zdaleka nejeví tak ekologicky a energeticky zázračná.
Na druhou stranu je zřejmé, proč jsou tyto pokusy sledovány po světě s velkým zájmem. Z dramaticky stoupající ceny ropy a chmurných předpovědí o energetické budoucnosti vyplývá zásadní otázka: co dál, jak nahradit ropu?
Zastánci alternativních energií věří, že palivové články mohou být jednou z cest. Předpovídají, že technologické postupy se v příštích letech významně zlepší, zlevní a zefektivní. Tak to ostatně v případě technických novinek bývá: nejdříve se vše zdá nedostupné a vzdálené, během pár let se však technologie může nečekaně rychle rozšířit.
V sázce jsou navíc obrovské peníze – kdo by nechtěl být tím, jenž přijde s „náhradní ropou“? George W. Bush před dvěma lety zahájil mohutnou iniciativu, v níž se Bílý dům snažil rozvoj těchto technologií podpořit. S autobusy na vodík experimentuje také Londýn.
Dosud však platí staré známé pravidlo, které s gustem opakují pochybovači stále dokola: Ropa bude kralovat ještě hodně dlouho.
reklama
Jenže to také historický okamžik být nemusí – až čas ukáže, zda se tato technologie opravdu stane masovou záležitostí. A zda, jak mnozí slibují, přinese opravdovou revoluci v energetice a automobilismu.
„Tento zásadní krok nás přibližuje dni, kdy auta s palivovými články budou zcela běžnou věcí,“ prohlásil na firemních internetových stránkách John Mendel z americké pobočky Hondy. „Věříme, že tato nová generace automobilových technologií nás dovede do budoucnosti.“
Mnoho automobilek experimentuje s tímto typem vozu, toto je však poprvé, co se nějaká z nich rozhodla přímo vybudovat výrobní linku a vyrobit v blízké budoucnosti několik desítek vozů pro komerční využití. Samozřejmě, cesta to bude ještě hodně dlouhá, a pokud se již na auto Honda FCX Clarity těšíte, rychle si nechte zajít chuť.
Za 600 dolarů na měsíc Museli byste totiž patřit k oněm pár šťastlivcům, na něž se auto dostane, a museli byste bydlet ve třech kalifornských městech, kde je zatím možné načerpat do nádrže palivo, tedy vodík.
Pokud by se na vás dostalo, auto vám stejně patřit nebude, Honda vám ho pouze pronajme na tři roky za 600 dolarů na měsíc. Mezi prvními pronajímateli je několik byznysmenů a hollywoodských hvězd, například herečka Jamie Lee Curtisová. Kolik bude stát tankování, nebylo včera jasné, vše je zatím v začátcích. Je tedy zřejmé, že jde spíš o reklamní akci, která má ukázat: taková jednou bude budoucnost.
Jenže bude opravdu taková? Občas se ozývají pochybovačné hlasy. „Postavit auto na vodík nikdy nebyl problém. Problém však byl a je skryt v otázce, zda je možné vyrábět toto palivo za cenu, která by dávala smysl. A odpověď zatím vždy byla, že ne,“ shrnul vše analytik Jon Hykawy, citovaný kanadským tiskem. Jinými slovy: vše je zatím mimořádně nákladné a není jisté, zda se vůbec kdy podaří prorazit s těmito technologiemi tak, aby byly opravdu dostupné. A další problém je nasnadě: vybudovat síť čerpacích stanic, v nichž by mohli motoristé nabrat vodík, by trvalo hodně dlouho a stálo by astronomické sumy. Nejoptimističtější odhady předpokládají, že opravdu masový rozmach výroby těchto vozů by mohl přijít nejdříve za deset let.
Další sada pochybností se týká úvah o tom, zda tato cesta dává energetický smysl – vyrobit vodík, který je potom užit v palivovém článku k rozpohybování auta, je zatím velmi drahé a energeticky náročné. Vodík je sice možné vyrábět z různých alternativních zdrojů, často však – jak rádi připomínají kritici – je získáván z ropy. A vodíková auta se pak již ani zdaleka nejeví tak ekologicky a energeticky zázračná.
Na druhou stranu je zřejmé, proč jsou tyto pokusy sledovány po světě s velkým zájmem. Z dramaticky stoupající ceny ropy a chmurných předpovědí o energetické budoucnosti vyplývá zásadní otázka: co dál, jak nahradit ropu?
Zastánci alternativních energií věří, že palivové články mohou být jednou z cest. Předpovídají, že technologické postupy se v příštích letech významně zlepší, zlevní a zefektivní. Tak to ostatně v případě technických novinek bývá: nejdříve se vše zdá nedostupné a vzdálené, během pár let se však technologie může nečekaně rychle rozšířit.
V sázce jsou navíc obrovské peníze – kdo by nechtěl být tím, jenž přijde s „náhradní ropou“? George W. Bush před dvěma lety zahájil mohutnou iniciativu, v níž se Bílý dům snažil rozvoj těchto technologií podpořit. S autobusy na vodík experimentuje také Londýn.
Dosud však platí staré známé pravidlo, které s gustem opakují pochybovači stále dokola: Ropa bude kralovat ještě hodně dlouho.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
