MF Dnes: Beskydské lesy se zalíbily václavkám a kůrovci
4.9.2008 | FRÝDEK-MÍSTEK | MF Dnes | Markéta Radová |
Ani kdyby letos na podzim houbaři brali václavky po deseti kilech, nezabránili by zřejmě dalšímu nekalému působení této dřevokazné houby v lesích.
Jeden z nejzákeřnějších škůdců lesů parazituje na desítkách druhů stromů, oslabuje je a ony jsou pak méně odolné vůči výskytu dalších škůdců, zejména kůrovců.
V pomyslném žebříčku oblastí, které jsou v Česku nejvíce postiženy kůrovcem a václavkou, patří severní Morava k favoritům. Proč se v něm těmto lesním škůdcům tak daří?
Faktorů je řada, odborníci se shodují, že k těm nejvýznamnějším patřila dlouhá období sucha a horka v posledních letech, znečištěné ovzduší či smrkové monokultury v moravskoslezských lesích.
„Smrky mají mělký kořenový systém, nedosáhnou na podzemní vodu, v obdobích sucha slábnou a václavka se na nich lehce uchytí,“ vysvětluje Jaroslav Bláha z ekologického Hnutí Duha.
Proč právě smrky v minulosti měly a občas stále mají takovou oblibu? „Je to z velké části setrvačnost. Sázet je začali naši předci a tento trend pořád pokračuje. Smrky se sázejí na holých stráních, kde rostou jako na poli - vysadí se a pak se holosečně sklidí. Po vykácení trpí i půda,“ popisuje Jaroslav Bláha a dodává, že jediným řešením pro omezení výskytu václavky je postupná změna druhové skladby lesů. Souhlasí s ním například i správce lesů na Opavsku František Musil.
V lesích by měly být do budoucna více zastoupeny listnáče a jedle, které mají hlubší kořenový systém než smrky. „Tyto druhy ale zase často okusuje spárkatá zvěř. Je třeba je před ní chránit,“ říká Jaroslav Bláha. A aby byla logicky navazující řada kůrovci - václavky - smrky - jedle -spárkatá zvěř úplná, doplňuje, že jako přirozený regulátor počtu srn a jelenů v Beskydech fungují vlci. „Je třeba myslet na to, že václavka a kůrovec jsou přirozenou součástí lesa. Nebezpečnými se stávají až při přemnožení,“ připomíná mluvčí Lesů České republiky Radek Drahný.
Odborníci z Lesů České republiky ještě v červenci upozorňovali na možnou letošní kalamitu ve výskytu kůrovce v moravskoslezských lesích. K ní naštěstí i vlivemletošního vlhkého léta naštěstí nedošlo. Podle Drahného kalamitě předešla prevence, zahrnující zejména činnost a novou instalaci lapáků, kmenů, na nichž se kůrovci uchytí, a feromonových lapačů.
reklama
V pomyslném žebříčku oblastí, které jsou v Česku nejvíce postiženy kůrovcem a václavkou, patří severní Morava k favoritům. Proč se v něm těmto lesním škůdcům tak daří?
Faktorů je řada, odborníci se shodují, že k těm nejvýznamnějším patřila dlouhá období sucha a horka v posledních letech, znečištěné ovzduší či smrkové monokultury v moravskoslezských lesích.
„Smrky mají mělký kořenový systém, nedosáhnou na podzemní vodu, v obdobích sucha slábnou a václavka se na nich lehce uchytí,“ vysvětluje Jaroslav Bláha z ekologického Hnutí Duha.
Proč právě smrky v minulosti měly a občas stále mají takovou oblibu? „Je to z velké části setrvačnost. Sázet je začali naši předci a tento trend pořád pokračuje. Smrky se sázejí na holých stráních, kde rostou jako na poli - vysadí se a pak se holosečně sklidí. Po vykácení trpí i půda,“ popisuje Jaroslav Bláha a dodává, že jediným řešením pro omezení výskytu václavky je postupná změna druhové skladby lesů. Souhlasí s ním například i správce lesů na Opavsku František Musil.
V lesích by měly být do budoucna více zastoupeny listnáče a jedle, které mají hlubší kořenový systém než smrky. „Tyto druhy ale zase často okusuje spárkatá zvěř. Je třeba je před ní chránit,“ říká Jaroslav Bláha. A aby byla logicky navazující řada kůrovci - václavky - smrky - jedle -spárkatá zvěř úplná, doplňuje, že jako přirozený regulátor počtu srn a jelenů v Beskydech fungují vlci. „Je třeba myslet na to, že václavka a kůrovec jsou přirozenou součástí lesa. Nebezpečnými se stávají až při přemnožení,“ připomíná mluvčí Lesů České republiky Radek Drahný.
Odborníci z Lesů České republiky ještě v červenci upozorňovali na možnou letošní kalamitu ve výskytu kůrovce v moravskoslezských lesích. K ní naštěstí i vlivemletošního vlhkého léta naštěstí nedošlo. Podle Drahného kalamitě předešla prevence, zahrnující zejména činnost a novou instalaci lapáků, kmenů, na nichž se kůrovci uchytí, a feromonových lapačů.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
