Právo: Bílé Karpaty jsou unikátem s jedinečnými tradicemi
13.7.2004 | STRÁŽNICE | Právo | Michaela Veselíková |
Ekologové Jan a Ivana Jongepierovi v rozhovoru pro strážnické gymnázium.
Ochrana přírody je stále naléhavějším tématem pro všechny obyvatele Země a hlavně Evropy. Také v naší republice zbylo jen málo opravdu zachovalých míst ve volné přírodě. Jedním z nich je region Bílých Karpat.
* Je podle vás financování CHKO dostatečné? Co by se dalo zlepšit?
Ivana Jongepierová (IJ): Záleží čeho. Finance na krajinu jsou z 90% dotace ministerstva zemědělství, z 10% dotace ministerstva životního prostředí. Finanční zdroje z ministerstva životního prostředí se využívají k úkonům jako údržba rezervací, likvidace náletu, zatravňování regionálními směsmi, výsadba biokoridorů, tvorba územního systému ekologické stability, apod. V loňském roce se do údržby investovalo kolem 8 miliónů Kč, z toho šlo 1,5 mil. na obnovu listnatých lesů, zbytek na údržbu cenných luk a pastvin, přírodních rezervací a některých prvních zón.
Více financí bohužel není. Navíc jde většinou o soukromé pozemky, o něž se majitelé nestarají.
Jan Jongepier (JJ): Hodně dělá také dobrá komunikace s vlastníky a uživateli pozemků, podnikateli a starosty obcí. Snažíme se o spolupráci s těmito lidmi a chceme jim ukázat, že zdejší příroda je v Evropě unikátem a rozhodně má smysl ji chránit a udržovat.
* Jak se za dobu působnosti Správy CHKO Bílé Karpaty změnila skladba a stav flóry? Jaké jsou trendy?
IJ: Po vyhlášení rezervace zemědělci mnohá území udržovat nechtěli a nebyly finance na to, aby se zaplatilo kosení, což se díky dotacím změnilo. Mnohá území se dala do pořádku a pravidelně se kosí, na jiných byl zlikvidován nálet a obnoveno kosení. Před 15 lety se dělal červený seznam vyhynulých a nezvěstných rostlin. Podařilo se nám od té doby najít přibližně 15 nezvěstných druhů!
V současné době se do mapování flóry zapojilo kolem 20 botaniků, jak odborníků a studentů, tak amatérů, což už zvyšuje šanci na nalezení dalších druhů. Začínají se sem vracet nejen obyčejné luční druhy, ale i orchideje.
Vzhledem k tomu, že podstatná část Bílých Karpat se dostane do soustavy NATURA 2000 a bude sledovaná EU, věříme, že naše alfa a omega - finance na kosení - se vždy najdou.
* Co se stane s loukou, když se nekosí?
JJ: Na to se zapomíná, protože mladí lidé to nikdy neviděli. Dobře je to patrné na leteckých snímcích z padesátých let, kde je spousta luk. V současné době je na některých místech i třicetiletý les. Takže asi během 50 let se z nekosené louky stává les. Již velmi problematické je obnovit 20 let nekosenou louku, je to běh na dlouhou trať. Máme potvrzeno od historika z Hodonínského muzea, že Vojšické louky (Čertoryje) jsou zanesené v mapách od roku 1670, takže jsou nejméně 400 let staré, a to tam prý musely už nejméně 100 let být.
* Jaké nevládní neziskové organizace se podílí na ochraně přírody ve spolupráci se Správou CHKO BK?
JJ: Existuje spousta organizací Českého svazu ochránců přírody, Vzdělávací a informační středisko Veselí n/M., také zde funguje Informační středisko pro rozvoj Moravských Kopanic ve Starém Hrozenkově, napojené na Svaz ekologických zemědělců. Dále sdružení Tradice Bílých Karpat, které sdružuje několik organizací ČSOP a podnikatele, jejichž cílem je dát ochranou známku produktům z Bílých Karpat, ať už se jedná o mošty z Hostětína, ovčí produkty nebo řemeslné produkty. Přes tyto organizace běží spousta výzkumných projektů.
* Je veřejnost dostatečně informována o činnosti a hospodaření Správy CHKO a nevládních organizací?
JJ: Pro informování veřejnosti děláme časopis Bílé Karpaty. Snahou časopisu a pracovníků Správy CHKO je vytvořit image Bílých Karpat a ukázat lidem, že se nemají za co stydět. Vždyť’ Evropa se sem jezdí dívat na to, co jsme tady dokázali zachovat a nezničit, je tu něco, co Evropané neznají. O tom jsme se také přesvědčili, když jsme zde měli exkurze několika odborníků z Anglie a Norska.
Když jsme je přivedli na Čertoryje, nevěděli, co mají říct, protože to, co tu máme, je opravdu evropský unikát. A k tomu se váže také kulturní bohatství, například Horňácko a Kopanice s muzikou, Valašsko s jedinečnými tradicemi, a to je něco, co nám Evropa závidí. Když někdo řekne, že je z Bílých Karpat, tak na to má být hrdý.
RNDr. Ivana Jongepierová je dlouholetou pracovnicí Správy CHKO Bílé Karpaty a členkou nevládní organizace Českého svazu ochránců přírody Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou.
Jan W. Jongepier je předsedou správní rady vzdělávacího a informačního střediska Bílé Karpaty.
Autorka je studentkou Purkyňova gymnázia ve Strážnici.
***
Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty
rok založení: 1980, od 1996 biosférická rezervace UNESCO
celková plocha: 715 km2, území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín nadmořská
výška: od 195 do 970 metrů n. m.
zajímavosti: osídlení pasekářského či kopaničářského typu, absence velkých průmyslových podniků a zachovalá architektura celých obcí (Lopeník, Vyškovec, Žitková)
informace: www.bilekarpaty.cz
reklama
Ivana Jongepierová (IJ): Záleží čeho. Finance na krajinu jsou z 90% dotace ministerstva zemědělství, z 10% dotace ministerstva životního prostředí. Finanční zdroje z ministerstva životního prostředí se využívají k úkonům jako údržba rezervací, likvidace náletu, zatravňování regionálními směsmi, výsadba biokoridorů, tvorba územního systému ekologické stability, apod. V loňském roce se do údržby investovalo kolem 8 miliónů Kč, z toho šlo 1,5 mil. na obnovu listnatých lesů, zbytek na údržbu cenných luk a pastvin, přírodních rezervací a některých prvních zón.
Více financí bohužel není. Navíc jde většinou o soukromé pozemky, o něž se majitelé nestarají.
Jan Jongepier (JJ): Hodně dělá také dobrá komunikace s vlastníky a uživateli pozemků, podnikateli a starosty obcí. Snažíme se o spolupráci s těmito lidmi a chceme jim ukázat, že zdejší příroda je v Evropě unikátem a rozhodně má smysl ji chránit a udržovat.
* Jak se za dobu působnosti Správy CHKO Bílé Karpaty změnila skladba a stav flóry? Jaké jsou trendy?
IJ: Po vyhlášení rezervace zemědělci mnohá území udržovat nechtěli a nebyly finance na to, aby se zaplatilo kosení, což se díky dotacím změnilo. Mnohá území se dala do pořádku a pravidelně se kosí, na jiných byl zlikvidován nálet a obnoveno kosení. Před 15 lety se dělal červený seznam vyhynulých a nezvěstných rostlin. Podařilo se nám od té doby najít přibližně 15 nezvěstných druhů!
V současné době se do mapování flóry zapojilo kolem 20 botaniků, jak odborníků a studentů, tak amatérů, což už zvyšuje šanci na nalezení dalších druhů. Začínají se sem vracet nejen obyčejné luční druhy, ale i orchideje.
Vzhledem k tomu, že podstatná část Bílých Karpat se dostane do soustavy NATURA 2000 a bude sledovaná EU, věříme, že naše alfa a omega - finance na kosení - se vždy najdou.
* Co se stane s loukou, když se nekosí?
JJ: Na to se zapomíná, protože mladí lidé to nikdy neviděli. Dobře je to patrné na leteckých snímcích z padesátých let, kde je spousta luk. V současné době je na některých místech i třicetiletý les. Takže asi během 50 let se z nekosené louky stává les. Již velmi problematické je obnovit 20 let nekosenou louku, je to běh na dlouhou trať. Máme potvrzeno od historika z Hodonínského muzea, že Vojšické louky (Čertoryje) jsou zanesené v mapách od roku 1670, takže jsou nejméně 400 let staré, a to tam prý musely už nejméně 100 let být.
* Jaké nevládní neziskové organizace se podílí na ochraně přírody ve spolupráci se Správou CHKO BK?
JJ: Existuje spousta organizací Českého svazu ochránců přírody, Vzdělávací a informační středisko Veselí n/M., také zde funguje Informační středisko pro rozvoj Moravských Kopanic ve Starém Hrozenkově, napojené na Svaz ekologických zemědělců. Dále sdružení Tradice Bílých Karpat, které sdružuje několik organizací ČSOP a podnikatele, jejichž cílem je dát ochranou známku produktům z Bílých Karpat, ať už se jedná o mošty z Hostětína, ovčí produkty nebo řemeslné produkty. Přes tyto organizace běží spousta výzkumných projektů.
* Je veřejnost dostatečně informována o činnosti a hospodaření Správy CHKO a nevládních organizací?
JJ: Pro informování veřejnosti děláme časopis Bílé Karpaty. Snahou časopisu a pracovníků Správy CHKO je vytvořit image Bílých Karpat a ukázat lidem, že se nemají za co stydět. Vždyť’ Evropa se sem jezdí dívat na to, co jsme tady dokázali zachovat a nezničit, je tu něco, co Evropané neznají. O tom jsme se také přesvědčili, když jsme zde měli exkurze několika odborníků z Anglie a Norska.
Když jsme je přivedli na Čertoryje, nevěděli, co mají říct, protože to, co tu máme, je opravdu evropský unikát. A k tomu se váže také kulturní bohatství, například Horňácko a Kopanice s muzikou, Valašsko s jedinečnými tradicemi, a to je něco, co nám Evropa závidí. Když někdo řekne, že je z Bílých Karpat, tak na to má být hrdý.
RNDr. Ivana Jongepierová je dlouholetou pracovnicí Správy CHKO Bílé Karpaty a členkou nevládní organizace Českého svazu ochránců přírody Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou.
Jan W. Jongepier je předsedou správní rady vzdělávacího a informačního střediska Bílé Karpaty.
Autorka je studentkou Purkyňova gymnázia ve Strážnici.
***
Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty
rok založení: 1980, od 1996 biosférická rezervace UNESCO
celková plocha: 715 km2, území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín nadmořská
výška: od 195 do 970 metrů n. m.
zajímavosti: osídlení pasekářského či kopaničářského typu, absence velkých průmyslových podniků a zachovalá architektura celých obcí (Lopeník, Vyškovec, Žitková)
informace: www.bilekarpaty.cz
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
