MF Dnes: Bioplynové stanice? Názory se liší
4.12.2007 | PRAHA | MF Dnes | Václav Štefan |
Tři další bioplynové stanice by měly vzniknout v kraji. Reakce obcí, v jejichž blízkosti jsou plánovány, se liší.
„Bereme to jako přínos pro naši obci do budoucna, protože podle předběžné dohody by nám investor umožnil vytápět část obce,“ uvedl starosta Žabovřesk Jan Tomášek na Benešovsku.
V Netřebicích na Nymbursku jsou však proti. „Bioplynovou stanici nechceme, protože se bojíme zápachu. Snížilo by nám to hodnotu pozemků,“ řekla starostka Netřebic Miluše Líbalová.
Teprve se rozhodnou
V obci Netvořice, rovněž na Nymbursku, se bude teprve rozhodovat. „Určité výhrady budeme mít, chceme zjistit, kterým směrem půjdou větry a jaký bude ze stanice hluk. Budeme to ještě podrobněji posuzovat, čekáme také na vyjádření ze strany občanů,“ uvedl starosta Netvořic Jiří Kubásek.
Krajskému úřadu bylo v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) předloženo zatím 15 projektů na stavbu bioplynových stanic. Osm krajský úřad schválil a dvě jsou v řízení. V celém Česku stojí asi patnáct stanic a dalších deset se staví. V sousedním Německu je více než 3 500 bioplynových stanic a každý měsíc se zkolauduje dalších padesát.
S výstavbou bioplynové stanice u Netřebic na Nymbursku nesouhlasí kvůli zápachu ani zastupitelé nedalekých Úmyslovic. „Byli jsme se podívat v Žihli u Plzně na stavbu podle stejného projektu, jaký má být u nás. Měli jsme tam jednání se starostou a ten uvedl, že by už nikdy nedopustil, aby se tam stavba postavila,“ uvedl Miroslav Fejfar, starosta Úmyslovic. Stanice má stát 1,1 kilometru od Netřebic a 1,3 kilometru od Úmyslovic. Také obyvatelé Žabovřesk se mohli podívat na bioplynovou stanici. „Občané, kteří vyslovili pochybnosti, zejména kvůli strachu ze zápachu, byli osloveni zástupci investora a měli možnost se podívat na bioplynovou stanici v Chrobolech na Prachaticku. Od té doby, co tam byli, jsme žádné námitky nezaznamenali,“ řekl starosta Žabovřesk Jan Tomášek.
Někteří lidé, jichž se možná výstavba bioplynových stanic bezprostředně týká, o tom ani nevědí. „Ještě jsem nepostřehla, že by se něco takového projednávalo, a to se pravidelně dívám na úřední desku,“ podivovala se obyvatelka Netvořic.
Naposledy měla vzniknout bioplynová stanice nedaleko Lán na Kladensku. Obyvatelé byli ale proti, báli se zápachu a nárůstu dopravy. Investor, který v Lánech bydlí, uvedl, že pokud si lidé z obce stanici nepřejí, tak se stavět nebude.
Jak stanice pracuje?
Bioplynové stanice zpracovávají biologicky rozložitelné odpady, jako jsou potravinové zbytky, jateční odpady, exkrementy chovných zvířat, ale také travní nebo kukuřičné siláže. Ve velkých uzavřených nádržích tento materiál za působení tepla vyhnívá a uvolňuje se z něj bioplyn, ten se odčerpává a spaluje v kotli, který vyrábí elektrickou energii, současně vzniká teplo.
Bioplynová stanice
Klady
Ekologičtěji zpracovává odpad, ze kterého jinak na špatně kontrolovaných skládkách uniká do atmosféry bioplyn (metan), jenž je jedním z původců skleníkového efektu. Vyprodukovaný bioplyn se využije k výrobě ekologické elektrické energie a tepla. Odpad z bioplynové stanice se dá využít jako hnojivo.
Zápory
Možné úniky nepříjemného zápachu, se zápachem je spojeno nebezpečí poklesu cen pozemků v okolí stanice. Několikrát vyšší náklady na výrobu elektrické energie než u elektráren tepelných, o něco málo vyšší než u elektráren vodních, ale mnohokrát nižší než u elektráren slunečních. Zvýšení provozu nákladních aut projíždějících přes obec nebo okolo, spojené s navážením materiálu do bioplynových stanic.
reklama
V Netřebicích na Nymbursku jsou však proti. „Bioplynovou stanici nechceme, protože se bojíme zápachu. Snížilo by nám to hodnotu pozemků,“ řekla starostka Netřebic Miluše Líbalová.
Teprve se rozhodnou
V obci Netvořice, rovněž na Nymbursku, se bude teprve rozhodovat. „Určité výhrady budeme mít, chceme zjistit, kterým směrem půjdou větry a jaký bude ze stanice hluk. Budeme to ještě podrobněji posuzovat, čekáme také na vyjádření ze strany občanů,“ uvedl starosta Netvořic Jiří Kubásek.
Krajskému úřadu bylo v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) předloženo zatím 15 projektů na stavbu bioplynových stanic. Osm krajský úřad schválil a dvě jsou v řízení. V celém Česku stojí asi patnáct stanic a dalších deset se staví. V sousedním Německu je více než 3 500 bioplynových stanic a každý měsíc se zkolauduje dalších padesát.
S výstavbou bioplynové stanice u Netřebic na Nymbursku nesouhlasí kvůli zápachu ani zastupitelé nedalekých Úmyslovic. „Byli jsme se podívat v Žihli u Plzně na stavbu podle stejného projektu, jaký má být u nás. Měli jsme tam jednání se starostou a ten uvedl, že by už nikdy nedopustil, aby se tam stavba postavila,“ uvedl Miroslav Fejfar, starosta Úmyslovic. Stanice má stát 1,1 kilometru od Netřebic a 1,3 kilometru od Úmyslovic. Také obyvatelé Žabovřesk se mohli podívat na bioplynovou stanici. „Občané, kteří vyslovili pochybnosti, zejména kvůli strachu ze zápachu, byli osloveni zástupci investora a měli možnost se podívat na bioplynovou stanici v Chrobolech na Prachaticku. Od té doby, co tam byli, jsme žádné námitky nezaznamenali,“ řekl starosta Žabovřesk Jan Tomášek.
Někteří lidé, jichž se možná výstavba bioplynových stanic bezprostředně týká, o tom ani nevědí. „Ještě jsem nepostřehla, že by se něco takového projednávalo, a to se pravidelně dívám na úřední desku,“ podivovala se obyvatelka Netvořic.
Naposledy měla vzniknout bioplynová stanice nedaleko Lán na Kladensku. Obyvatelé byli ale proti, báli se zápachu a nárůstu dopravy. Investor, který v Lánech bydlí, uvedl, že pokud si lidé z obce stanici nepřejí, tak se stavět nebude.
Jak stanice pracuje?
Bioplynové stanice zpracovávají biologicky rozložitelné odpady, jako jsou potravinové zbytky, jateční odpady, exkrementy chovných zvířat, ale také travní nebo kukuřičné siláže. Ve velkých uzavřených nádržích tento materiál za působení tepla vyhnívá a uvolňuje se z něj bioplyn, ten se odčerpává a spaluje v kotli, který vyrábí elektrickou energii, současně vzniká teplo.
Bioplynová stanice
Klady
Ekologičtěji zpracovává odpad, ze kterého jinak na špatně kontrolovaných skládkách uniká do atmosféry bioplyn (metan), jenž je jedním z původců skleníkového efektu. Vyprodukovaný bioplyn se využije k výrobě ekologické elektrické energie a tepla. Odpad z bioplynové stanice se dá využít jako hnojivo.
Zápory
Možné úniky nepříjemného zápachu, se zápachem je spojeno nebezpečí poklesu cen pozemků v okolí stanice. Několikrát vyšší náklady na výrobu elektrické energie než u elektráren tepelných, o něco málo vyšší než u elektráren vodních, ale mnohokrát nižší než u elektráren slunečních. Zvýšení provozu nákladních aut projíždějících přes obec nebo okolo, spojené s navážením materiálu do bioplynových stanic.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
nesmysly v článku - 30. 1. 2009 -Bydlím V Žabovřeskách na Benešovsku, ale žádného starostu Tomáška neznám. Také mi není nic známo o faktu, že by občané byli se zde plánovanou biostanicí svolni, natož aby to bylo prezentováno jako přínos..... Článek je zřejmě výmysl. Zdeněk |
