MF Dnes: Bobr se vrátil k řece Moravě
31.5.2007 | OLOMOUC, ZLÍN | MF Dnes | Miroslav Diro, Karel Toman |
Kdysi skoro vyhubený bobr evropský se opět zabydluje na střední Moravě. Vrátili se díky ochranářům. Ti je sem vysazovali na počátku 90. let. Nyní se bobří populace rozrůstá a míří proti proudu řeky. A škody, které napáchají při stavění hrází, jsou podle ekologů zanedbatelné.
Pokud jste v poslední době večer poblíž řeky Moravy zahlédli velké chlupaté zvíře s placatým ocasem, pak věřte, že to byl bobr. Vzácný živočich se totiž na místo, kde ho člověk zcela vyhubil, vrací. A populace bobrů se úspěšně šíří. Vzhůru, proti proudu Moravy.
Nivy, lužní lesy a mokřady podél řeky bývaly pro bobry ideální. Na více než dvě století ale z české přírody zmizeli. Důvod? Kvalitní kožešina i maso či aromatické výměšky, které se uplatňovaly v lékařství i kosmetice. „Hon“ skončil v roce 1730, kdy lovci zabili nedaleko Olomouce u Grygova posledního bobra na Moravě. V Čechách je potkal stejný osud.
První pokusy o umělé nasazování zpět do přírody byly neúspěšné. V devadesátých letech minulého století se ale bobři objevili na Labi, podél řeky Odry i Olše. Teď můžou zoologové hovořit o velkém úspěchu. Spatřit bobry můžeme také u Moravy. A kdo za tím stojí? Ochranáři, kteří tento ohrožený druh uměle vysazují.
První bobry vysadili v devadesátých letech
„V devadesátých letech jsme je vysazovali také v Litovelském Pomoraví,“ připomíná zoolog Ondřej Dočkal, který v Chráněné krajinné oblasti působí. „Nyní tu žije tak dvě stě padesát až tři sta jedinců. Ale je to jen odhad. Mají dobré podmínky, takže se úspěšně šíří,“ říká Dočkal.
Bobr evropský spolu s bobrem kanadským jsou po jihoamerické kapybaře druhými největšími hlodavci světa. Dospělá zvířata váží až 30 kilo. Bobr je známý svým zavalitým tělem a plochým ocasem. Předchází ho hlavně pověst stavitele vodních děl. Přehrady, vodní hrady a bahnité skluzavky do vody.
Vzácné zvíře způsobuje také škody
Okusováním a kácením stromů ale působí škody zejména lesníkům. „Ty škody nejsou příliš veliké. Pokud poničí nějakou vrbu nebo topol, pak na kmenech můžou žít určité druhy hub, které by tam nebyly. A kácení stromů řeší zákon. Majitelé mají právo žádat finanční náhradu,“ uvádí zoolog Dočkal. Vyloženě negativní dopad má výskyt bobrů jen na Břeclavsku a na Hodonínsku, kde ničí mladé výsadby. „Nám zatím bobr nevadí. Vlastně dělá obdobnou práci jako my - taky děláme probírky, protože potřebujeme mít koryta průtočná. Horší je to ale třeba na hrázích Moravy, kde likviduje už i ovocné stromy,“ řekl Ivo Mařák, ekolog vodohospodářské společnosti Povodí Moravy.
Kácením stromů si bobr opatřuje stavební materiál pro své okázalé architektonické projekty. Vodní hráze a obytné hrady buduje jen tehdy, je-li to nutné. Nenajdete ho tam, kde si může zařídit pohodlný byteček v podzemí.
Bobr u nás přemnožený není a hustota jeho rozmístění v krajině je rovnoměrná. Škodám, které tu a tam přesto napáchá, lze podle pracovníků z olomoucké pobočky Hnutí Duha předejít. „Preventivními opatřeními se totiž dají škody do značné míry omezit,“ tvrdí Miroslav Kutal. V Olomouci zkoušeli například elektrické ohradníky.
Chcete je vidět? Vyrazte v noci
„Na bobra můžeme narazit v Litovelském Pomoraví a také u Olomouce. Stěhuje se do všech přítoků Moravy, do všech štěrkoven a najdeme ho třeba i na chomoutovském jezeře,“ vypočítává přední odborník na bobry Vlastimil Kostkan z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Ochranáři jsou výskytem bobrů nadšeni. „Je to druh, který člověk vyhubil, proto nás těší, že jejich počty v České republice i Evropě stoupají,“ říká zoolog Ondřej Dočkal z Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a napovídá: „Na bobry narazíte nejspíš v noci. Často o nich mluví rybáři.“
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava
reklama
Nivy, lužní lesy a mokřady podél řeky bývaly pro bobry ideální. Na více než dvě století ale z české přírody zmizeli. Důvod? Kvalitní kožešina i maso či aromatické výměšky, které se uplatňovaly v lékařství i kosmetice. „Hon“ skončil v roce 1730, kdy lovci zabili nedaleko Olomouce u Grygova posledního bobra na Moravě. V Čechách je potkal stejný osud.
První pokusy o umělé nasazování zpět do přírody byly neúspěšné. V devadesátých letech minulého století se ale bobři objevili na Labi, podél řeky Odry i Olše. Teď můžou zoologové hovořit o velkém úspěchu. Spatřit bobry můžeme také u Moravy. A kdo za tím stojí? Ochranáři, kteří tento ohrožený druh uměle vysazují.
První bobry vysadili v devadesátých letech
„V devadesátých letech jsme je vysazovali také v Litovelském Pomoraví,“ připomíná zoolog Ondřej Dočkal, který v Chráněné krajinné oblasti působí. „Nyní tu žije tak dvě stě padesát až tři sta jedinců. Ale je to jen odhad. Mají dobré podmínky, takže se úspěšně šíří,“ říká Dočkal.
Bobr evropský spolu s bobrem kanadským jsou po jihoamerické kapybaře druhými největšími hlodavci světa. Dospělá zvířata váží až 30 kilo. Bobr je známý svým zavalitým tělem a plochým ocasem. Předchází ho hlavně pověst stavitele vodních děl. Přehrady, vodní hrady a bahnité skluzavky do vody.
Vzácné zvíře způsobuje také škody
Okusováním a kácením stromů ale působí škody zejména lesníkům. „Ty škody nejsou příliš veliké. Pokud poničí nějakou vrbu nebo topol, pak na kmenech můžou žít určité druhy hub, které by tam nebyly. A kácení stromů řeší zákon. Majitelé mají právo žádat finanční náhradu,“ uvádí zoolog Dočkal. Vyloženě negativní dopad má výskyt bobrů jen na Břeclavsku a na Hodonínsku, kde ničí mladé výsadby. „Nám zatím bobr nevadí. Vlastně dělá obdobnou práci jako my - taky děláme probírky, protože potřebujeme mít koryta průtočná. Horší je to ale třeba na hrázích Moravy, kde likviduje už i ovocné stromy,“ řekl Ivo Mařák, ekolog vodohospodářské společnosti Povodí Moravy.
Kácením stromů si bobr opatřuje stavební materiál pro své okázalé architektonické projekty. Vodní hráze a obytné hrady buduje jen tehdy, je-li to nutné. Nenajdete ho tam, kde si může zařídit pohodlný byteček v podzemí.
Bobr u nás přemnožený není a hustota jeho rozmístění v krajině je rovnoměrná. Škodám, které tu a tam přesto napáchá, lze podle pracovníků z olomoucké pobočky Hnutí Duha předejít. „Preventivními opatřeními se totiž dají škody do značné míry omezit,“ tvrdí Miroslav Kutal. V Olomouci zkoušeli například elektrické ohradníky.
Chcete je vidět? Vyrazte v noci
„Na bobra můžeme narazit v Litovelském Pomoraví a také u Olomouce. Stěhuje se do všech přítoků Moravy, do všech štěrkoven a najdeme ho třeba i na chomoutovském jezeře,“ vypočítává přední odborník na bobry Vlastimil Kostkan z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Ochranáři jsou výskytem bobrů nadšeni. „Je to druh, který člověk vyhubil, proto nás těší, že jejich počty v České republice i Evropě stoupají,“ říká zoolog Ondřej Dočkal z Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a napovídá: „Na bobry narazíte nejspíš v noci. Často o nich mluví rybáři.“
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
