MF Dnes: Bobři chystají stěhování do Pardubic. Už bydlí v Kolíně
14.9.2005 | PARDUBICE | MF Dnes | Vítězslav Dittrich |
Pro milovníky přírody je návrat bobrů a především raků do českých řek neklamným důkazem toho, že voda je mnohem čistší než v minulosti. V případě raků to však není podle biologů úplně pravda.
„Víme už, že raci nejsou na čistotě vody až tak závislí. Úbytek jejich stavů ve druhé polovině minulého století má na svědomí jednak úprava a napřimování koryt vodních toků, kvůli kterému raci přišli o přirozené životní prostředí, a také epidemie račího moru, která je zdecimovala,“ řekl pardubický zoolog Vladimír Lemberk.
Raci se do českých potoků a řek v posledních letech sice doopravdy vracejí, ale odborníci tvrdí, že nad tím není důvod jásat. Nejsou to totiž raci říční, kteří tu žili původně.
Na jejich místo se dere nový druh raka, který k nám doputoval z Ameriky. Ten může zbytky raků říčních, které ještě tu a tam přežívají, dorazit úplně.
„Jde o raky pruhované, kteří jsou v českých vodách novým druhem. Proto tu zatím nemají přirozeného nepřítele, takže je pravděpodobné, že zbytky naší populace původních raků říčních postupně vytlačí,“ uvedl Lemberk.
Naopak jednoznačně pozitivní zprávou je postupný návrat bobrů. Tito až třicetiletí hlodavci už do Pardubického kraje dorazili.
„Máme už potvrzený výskyt poblíž Lanškrouna a v Orlických horách. Zatím není jasné, jestli sem připutovali z Polska nebo z Moravy,“ řekl Lemberk.
Je pravděpodobné, že během několika málo let začne chodit malý bobr spát i v bezprostředním okolí našeho krajského města.
Bobři žijí uprostřed Děčína i na návsi
„Víme o bobří populaci, která žije na Labi u Kolína. Odtud to už není do Pardubic daleko. Věřím, že to už nepotrvá dlouho a některá bobří rodinka se usadí i na Pardubicku,“ uvedl Lemberk. Nebylo by to nic neobvyklého. Bobří rodinky vychovaly několik generací svých potomků i přímo uprostřed Děčína nebo v rybnících na návsích. Nevadí jim ani blízkost silnice nebo železniční trati.
Evropští bobři si budují na březích řek a potoků nejčastěji nory, jejichž vchody ústí pod vodou. Pokud nemají příhodné místo pro vyhloubení nory, mohou si ale stavět i bobří hrady a hráze známé z kanadských přírodopisných filmů. Bobři se živí bylinami, lýkem a větvičkami různých stromů. Na zimu si z nich dělají zásoby. Mohou se pást i na ovocných stromech a nepohrdnou ani řepou nebo kukuřicí z pole.
reklama
Raci se do českých potoků a řek v posledních letech sice doopravdy vracejí, ale odborníci tvrdí, že nad tím není důvod jásat. Nejsou to totiž raci říční, kteří tu žili původně.
Na jejich místo se dere nový druh raka, který k nám doputoval z Ameriky. Ten může zbytky raků říčních, které ještě tu a tam přežívají, dorazit úplně.
„Jde o raky pruhované, kteří jsou v českých vodách novým druhem. Proto tu zatím nemají přirozeného nepřítele, takže je pravděpodobné, že zbytky naší populace původních raků říčních postupně vytlačí,“ uvedl Lemberk.
Naopak jednoznačně pozitivní zprávou je postupný návrat bobrů. Tito až třicetiletí hlodavci už do Pardubického kraje dorazili.
„Máme už potvrzený výskyt poblíž Lanškrouna a v Orlických horách. Zatím není jasné, jestli sem připutovali z Polska nebo z Moravy,“ řekl Lemberk.
Je pravděpodobné, že během několika málo let začne chodit malý bobr spát i v bezprostředním okolí našeho krajského města.
Bobři žijí uprostřed Děčína i na návsi
„Víme o bobří populaci, která žije na Labi u Kolína. Odtud to už není do Pardubic daleko. Věřím, že to už nepotrvá dlouho a některá bobří rodinka se usadí i na Pardubicku,“ uvedl Lemberk. Nebylo by to nic neobvyklého. Bobří rodinky vychovaly několik generací svých potomků i přímo uprostřed Děčína nebo v rybnících na návsích. Nevadí jim ani blízkost silnice nebo železniční trati.
Evropští bobři si budují na březích řek a potoků nejčastěji nory, jejichž vchody ústí pod vodou. Pokud nemají příhodné místo pro vyhloubení nory, mohou si ale stavět i bobří hrady a hráze známé z kanadských přírodopisných filmů. Bobři se živí bylinami, lýkem a větvičkami různých stromů. Na zimu si z nich dělají zásoby. Mohou se pást i na ovocných stromech a nepohrdnou ani řepou nebo kukuřicí z pole.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
