Právo: Bolevák čeká radikální změna ekosystému
14.4.2005 | PLZEŇ | Právo | Patrik Biskup |
Radikální změnu ekosystému Boleveckého rybníka v Plzni plánují místní vodohospodáři. Cílem odvážného experimentu je zvýšení kvality vody v 50hektarovém rekreačním rybníku, který ročně navštíví okolo tří set tisíc lidí a který navíc patří mezi revíry pro sportovní rybáře.
Projekt už schválila rada příslušného městského úřadu a s jeho realizací by se mělo začít už letos s tím, že práce jsou naplánovány do tří let. Celkové náklady by neměly přesáhnout dva milióny korun.
„Je to systém opatření, jehož součástí je především obměna rybí obsádky a vysazení vodních rostlin. Princip je takový, že stávající ekosystém změníme na jiný,“ řekl Jindřich Duras z plzeňské pobočky povodí Vltavy. Podle něho se nejedná o žádnou „partyzánštinu“ ale o realizaci vědecky podložené metody, na které se podíleli také odborníci z Akademie věd ČR a která už byla úspěšně zavedená v praxi v jiných státech.
„Rybník jako takový může fungovat ve dvou stabilních stavech. Jednak tak, že je hodně ryb a koloběh živin běží výhradně mezi rybami a planktonem. Ten druhý, do kterého chceme převést rybník, je ten, že kromě dvou základních hráčů, jako jsou plankton a ryby, tam přidám třetího, a tím jsou ponořené rostliny. Ty dokážou velmi úspěšně konkurovat právě planktonu. Pokud osázíme odhadem 20 až 30 procent plochy dna rostlinami, tak už si ohlídají, aby tam nenarostl vodní květ a s ním spojené obávané sinice, které produkují nepříznivé látky,“ pokračoval Duras.
Musí regulovat rybí obsádky
Vodní rostliny tam ale neporostou, dokud v rybníce bude hodně ryb. „To znamená, že jedním z kroků bude regulace rybí obsádky. Zmizet by měly jednak býložravé ryby, jako je třeba amur, které by rostliny zlikvidovaly, a další ryby včetně kapra, které ryjí v bahně, a tím způsobují zákal vody. Z chemického hlediska je voda v rybníce extra čistá, ale přesto se průhlednost pohybuje pouze kolem jednoho metru. Zlepšit kvalitu vody znamená, že voda bude průhlednější a z pohledu rekreantů opticky čistší. Koupání bude podstatně příjemnější a příznivější,“ uvedl dále Duras.
V první řadě musejí vodohospodáři odlovit rybí obsádku. To ale nebude jednoduché, protože vzhledem k extrémně pomalé výměně vody nelze rybník vypustit, takže lovit se musí na plné vodě. „Samotnému lovení, které máme naplánované v příští sezóně, ale bude muset předcházet čištění dna. Pod vodou leží například desítky starých pneumatik z dob minulých, kdy na zamrzlém Boleváku fungovala škola smyku a po rozpuštění ledu gumy, které fungovaly jako zábrany, pohltila voda. Kromě toho je tam spousta dalšího různého harampádí,“ vysvětlil Duras. Odlovit se musejí všechny ryby od deseti centimetrů výše.
„Chceme, aby převážnou část rybí obsádky tvořily dravé ryby jako štika, bolen nebo candát. Z býložravých ryb tam zůstane jen perlín a lín. Tuctový kaprový rybník by se měl změnit na atraktivní rybářský revír s dravci. Podle odhadu by měl mít produkci kolem tisícovky kilogramů ryb ročně. S kaprovým revírem bude konec,“ uzavřel Duras.
Rybáři jsou nespokojení
Bolevecký rybník přešel do městské správy v roce 1992. Ročně si koupí rybářskou povolenku na celou sezónu v průměru dvě stovky zájemců. Rybáři si často stěžovali, že rybník je nedostatečně zarybňován a poukazovali i na další nešvary, které se kolem jeho správy údajně dějí. Na poslední anonymní udání už reagoval ředitel Správy veřejného statku města Plzně Stanislav Liška a nechal provést kontrolu u svých podřízených na úseku vodního hospodářství.
„Zjištěny byly některé nedostatky, na jejichž nápravě už se pracuje. Vyšlo například najevo, že v rozhodnutí o rybářském revíru Bolevák nebyla například zakotvena povinnost pro správce revír zarybňovat. S okamžitou platností jsem také nařídil, že se uhynulé ryby budou odvážet do kafilérie, a ne likvidovat dosavadním způsobem, že byly rozházeny po lese jako přídavné krmivo pro zvěř,“ konstatoval Liška.
reklama
„Je to systém opatření, jehož součástí je především obměna rybí obsádky a vysazení vodních rostlin. Princip je takový, že stávající ekosystém změníme na jiný,“ řekl Jindřich Duras z plzeňské pobočky povodí Vltavy. Podle něho se nejedná o žádnou „partyzánštinu“ ale o realizaci vědecky podložené metody, na které se podíleli také odborníci z Akademie věd ČR a která už byla úspěšně zavedená v praxi v jiných státech.
„Rybník jako takový může fungovat ve dvou stabilních stavech. Jednak tak, že je hodně ryb a koloběh živin běží výhradně mezi rybami a planktonem. Ten druhý, do kterého chceme převést rybník, je ten, že kromě dvou základních hráčů, jako jsou plankton a ryby, tam přidám třetího, a tím jsou ponořené rostliny. Ty dokážou velmi úspěšně konkurovat právě planktonu. Pokud osázíme odhadem 20 až 30 procent plochy dna rostlinami, tak už si ohlídají, aby tam nenarostl vodní květ a s ním spojené obávané sinice, které produkují nepříznivé látky,“ pokračoval Duras.
Musí regulovat rybí obsádky
Vodní rostliny tam ale neporostou, dokud v rybníce bude hodně ryb. „To znamená, že jedním z kroků bude regulace rybí obsádky. Zmizet by měly jednak býložravé ryby, jako je třeba amur, které by rostliny zlikvidovaly, a další ryby včetně kapra, které ryjí v bahně, a tím způsobují zákal vody. Z chemického hlediska je voda v rybníce extra čistá, ale přesto se průhlednost pohybuje pouze kolem jednoho metru. Zlepšit kvalitu vody znamená, že voda bude průhlednější a z pohledu rekreantů opticky čistší. Koupání bude podstatně příjemnější a příznivější,“ uvedl dále Duras.
V první řadě musejí vodohospodáři odlovit rybí obsádku. To ale nebude jednoduché, protože vzhledem k extrémně pomalé výměně vody nelze rybník vypustit, takže lovit se musí na plné vodě. „Samotnému lovení, které máme naplánované v příští sezóně, ale bude muset předcházet čištění dna. Pod vodou leží například desítky starých pneumatik z dob minulých, kdy na zamrzlém Boleváku fungovala škola smyku a po rozpuštění ledu gumy, které fungovaly jako zábrany, pohltila voda. Kromě toho je tam spousta dalšího různého harampádí,“ vysvětlil Duras. Odlovit se musejí všechny ryby od deseti centimetrů výše.
„Chceme, aby převážnou část rybí obsádky tvořily dravé ryby jako štika, bolen nebo candát. Z býložravých ryb tam zůstane jen perlín a lín. Tuctový kaprový rybník by se měl změnit na atraktivní rybářský revír s dravci. Podle odhadu by měl mít produkci kolem tisícovky kilogramů ryb ročně. S kaprovým revírem bude konec,“ uzavřel Duras.
Rybáři jsou nespokojení
Bolevecký rybník přešel do městské správy v roce 1992. Ročně si koupí rybářskou povolenku na celou sezónu v průměru dvě stovky zájemců. Rybáři si často stěžovali, že rybník je nedostatečně zarybňován a poukazovali i na další nešvary, které se kolem jeho správy údajně dějí. Na poslední anonymní udání už reagoval ředitel Správy veřejného statku města Plzně Stanislav Liška a nechal provést kontrolu u svých podřízených na úseku vodního hospodářství.
„Zjištěny byly některé nedostatky, na jejichž nápravě už se pracuje. Vyšlo například najevo, že v rozhodnutí o rybářském revíru Bolevák nebyla například zakotvena povinnost pro správce revír zarybňovat. S okamžitou platností jsem také nařídil, že se uhynulé ryby budou odvážet do kafilérie, a ne likvidovat dosavadním způsobem, že byly rozházeny po lese jako přídavné krmivo pro zvěř,“ konstatoval Liška.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
