Právo: Bramboráři mají ze své budoucnosti obavy
10.2.2004 | JIHLAVA | Právo
Bramboráři na Vysočině očekávají vstup do Evropské unie s obavami. Kvůli zrušení celních bariér předpokládají vysoký dovoz levnějších konzumních brambor ze západoevropských zemí a především z Polska.
Brambory podle farmářů přitom patří mezi několik málo plodin, které ještě přinášejí zisk. Při poklesu ploch by přišla nazmar i speciální technika za milióny korun.
Producenti v Unii mají za sebou na rozdíl od českých farmářů rozvinutý zpracovatelský průmysl.
"Obavy v souvislosti se vstupem máme dost velké," řekl Jiří Zvolánek, předseda představenstva a. s. Zemědělská v Havlíčkově Borové na Havlíčkobrodsku. Podnik pěstuje brambory na sedmině z 1400 hektarů orné půdy. Pokud by musel plochy zásadně snížit, byl by to podle Zvolánka citelný zásah do ekonomiky, protože firma kromě brambor vydělává jen na žitě, travách na semeno a lnu.
Ostatní komodity se vzhledem k současné situaci na trhu téměř nevyplatí. Podnik navíc investoval do speciální techniky na odstranění kamenů, díky níž při sklizni klesá poškození hlíz. "To by pak bylo nanic, to bychom ji mohli vyhodit," uvedl.
"Největší problém asi bude, že se otevře Polsko," konstatoval Josef Diviš, ředitel a. s. Selekta Pacov na Pelhřimovsku. Podle něj levnější polské brambory zaplaví příhraniční oblasti. Navíc vzroste možnost zavlečení chorob a škůdců. Možný výskyt chorob je přitom již nyní častou záminkou pro pozastavení vývozu českých brambor například do Bavorska. "Naložené kamióny stojí ve skladech i několik dní, těžko se tam pak někdo odváží brambory dovézt," řekl. Selekta patří mezi čtyři české šlechtitele brambor. Státní dotace na podporu šlechtění se po vstupu do Unie sníží asi na polovinu, a šlechtitelé proto budou muset svoji produkci zdražit. Malá firma přitom nemá dost prostředků na reklamu vlastních odrůd. Společnost uvažuje o dodávkách sadby škrobových brambor do Rakouska. "To je ale hodně malý holub na vysoké střeše," poznamenal Diviš. Podle něj by se česká odrůda musela nejprve dostat do listiny doporučených odrůd. "Zkoušení musíte zaplatit, to jsou statisíce," uzavřel.
reklama
Producenti v Unii mají za sebou na rozdíl od českých farmářů rozvinutý zpracovatelský průmysl.
"Obavy v souvislosti se vstupem máme dost velké," řekl Jiří Zvolánek, předseda představenstva a. s. Zemědělská v Havlíčkově Borové na Havlíčkobrodsku. Podnik pěstuje brambory na sedmině z 1400 hektarů orné půdy. Pokud by musel plochy zásadně snížit, byl by to podle Zvolánka citelný zásah do ekonomiky, protože firma kromě brambor vydělává jen na žitě, travách na semeno a lnu.
Ostatní komodity se vzhledem k současné situaci na trhu téměř nevyplatí. Podnik navíc investoval do speciální techniky na odstranění kamenů, díky níž při sklizni klesá poškození hlíz. "To by pak bylo nanic, to bychom ji mohli vyhodit," uvedl.
"Největší problém asi bude, že se otevře Polsko," konstatoval Josef Diviš, ředitel a. s. Selekta Pacov na Pelhřimovsku. Podle něj levnější polské brambory zaplaví příhraniční oblasti. Navíc vzroste možnost zavlečení chorob a škůdců. Možný výskyt chorob je přitom již nyní častou záminkou pro pozastavení vývozu českých brambor například do Bavorska. "Naložené kamióny stojí ve skladech i několik dní, těžko se tam pak někdo odváží brambory dovézt," řekl. Selekta patří mezi čtyři české šlechtitele brambor. Státní dotace na podporu šlechtění se po vstupu do Unie sníží asi na polovinu, a šlechtitelé proto budou muset svoji produkci zdražit. Malá firma přitom nemá dost prostředků na reklamu vlastních odrůd. Společnost uvažuje o dodávkách sadby škrobových brambor do Rakouska. "To je ale hodně malý holub na vysoké střeše," poznamenal Diviš. Podle něj by se česká odrůda musela nejprve dostat do listiny doporučených odrůd. "Zkoušení musíte zaplatit, to jsou statisíce," uzavřel.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
