Právo: Brtničtí sami navrhli trasu obchvatu

Kritický bod na páteřní trase Jihlava-Třebíč odmítli lidé řešit pod tlakem času a peněz Ve čtvrtek 14. září večer smetli se stolu několikaměsíční práci projektantů na možných trasách obchvatu brtničtí občané. Odmítli věřit tomu, že autor studie, Dopravoprojekt Ostrava, obsáhl všechna reálná řešení a uložili radnici, aby prosazovala trasu, kterou vidí jako optimální většina Brtnických. Nezlomila je ani hrozba, že se tak řešení odsune za rok 2030. Zaplněný sál brtnického kina dostal do útočné pozice hned na počátku cca 2,5 hodiny trvající veřejné schůze hejtmanův náměstek pro ekonomiku Miroslav Houška (KDU-ČSL). Investorem oprav na jednom z páteřních tahů je totiž jako vlastník kraj Vysočina. „Ujišťuji vás, že žádná z navrhovaných variant není preferována. Nebudu vám ale tvrdit, že finanční zdroje nejsou neomezené. Můžeme se domluvit na kompromisu,“ zahájil vystoupení. A Brtničtí vzápětí pochopili, co si pod pojmem kompromis lze představit. Podle projektanta Karla Špačka by z hlediska ceny byla nejlepší variantou úprava současného tahu městem, dopraváci pak navrhují tuto trasu za rondelem ve směru na Třebíč vést údolím. „Příslibem těchto řešení je termín realizace do 10 let,“ uvedl projektant. Mezi lidmi to začalo vřít. Když pak Karel Špaček označil skutečně obchvatové varianty, které se ale lidem kvůli bezprostřednímu kontaktu s novou zástavbou také příliš nezamlouvaly, jako finančně takřka neúnosné, začali mít Brtničtí vtíravý pocit, že je „páni“ tlačí do kouta. A vzali je útokem. „Mně se nelíbí ani jedna varianta. Proč se nejde až za ,Žabárnu‘?,“ vystoupil se zcela konkrétním návrhem Miroslav Kružík. A jak se ukázalo, variantu, která v podstatě o kus dál kopíruje jednu z drahých verzí, ale zdá se být méně technicky náročná, mají Brtničtí dobře promyšlenou. Proto také velmi ostře zareagovali na Špačkův výrok, že se toto řešení zavrhlo kvůli ceně. „V novém prostoru vám to nikdo nepovolí a stálo by to miliardy,“ tvrdil. Seriózní vystoupení intelektuála Kružíka s jasnou vizí ale vlilo jeho spoluobčanům do žil značné množství energie. Argumentů padalo bezpočet. Další olej do ohně přilil přírodovědec Josef Zetěk. Ten totiž upozornil na to, že protěžovaný průtah Brtnicí by přinesl jen rozšíření a zkvalitnění vozovky před a za centrem města, neboť památkově chráněné centrum musí zůstat včetně kostek do značné míry beze změny. Kvalitnější úseky tak podle něj zrychlí a zvýší provoz, který se ale bude brzdit a kumulovat na náměstí. „Pokud na tuto investici kývneme, současný stav to jen zakonzervuje a jakýmkoli obchvatem se zabývat nebude už vůbec nikdo,“ upozornil za hlasité podpory přítomných. Pouzí dva opatrní obhájci průtahu městem se ke konci diskuse pokusili nahlodat převažující názor upozorněním, že pokud kraj postaví obchvat, město Brtnice bude muset o stávající silnici pečovat ze svého rozpočtu. To ale usměrnil starosta Petr Štěpán (KDU-ČSL), který upozornil, že této silnice by na Brtnici přešla jen zhruba polovina, a to až po zprovoznění obchvatu. Jak také v závěru přiznal, ke stejnému názoru na věc jako občané došli i brtničtí radní. „Sejděme se tu, až bude zakreslena varianta, kterou si občané přejí,“ navrhl ve finále Ladislav Plaček a dodal, že i když odborníci varují před odsunem výstavby o dalších 30 let, Brtničtí dnes stejně rozhodují o kvalitě života svých dětí. Miroslav Houška pak přítomným slíbil, že kraj zpracování požadované varianty zadá. „Možná zjistíme i jiné alternativy řešení, které to zlevní,“ smírně uvedl.

---

reklama

---