Právo: Bude chtít peníze na vrty

Cestou v sedle jízdního kola k někdejšímu vrtu Lanžhot 3 v pátek ministr životního prostředí Libor Ambrozek zřejmě přemýšlel, jak získá od vlády další peníze na likvidaci starých vrtů. Tentýž den jednal v Hodoníně se zástupci společnosti Moravské naftové doly o nápravě starých ekologických problémů. Do obory Soutok pod Lanžhotem na Břeclavsku se přijel podívat, jak dopadlo odstranění vrtu, jenž byl skutečnou časovanou bombou. Opuštěná, notně zkorodovaná sonda z roku 1957, která odolávala vysokému tlaku slané vody s příměsí ropných produktů, mohla podle odborníků být zdrojem nejen ekologické havárie, ale i mezinárodního incidentu. Vrt je vzdálený pouhých 150 metrů od břehu hraniční řeky Dyje a jeho exploze by s velkou pravděpodobností zničila přírodu také v Rakousku a na Slovensku. Vloni byl problémový bod za použití zahraniční technologie nákladem asi dvanáct miliónů korun zlikvidován. Zejména na Hodonínsku a Břeclavsku ale na sanaci čeká dalších 123 vrtů. Podle Zdeňka Venery, jenž má na ministerstvu životního prostředí na starosti oblast geologie, ale uvedený počet vrtů ještě nemusí být konečný. Jedna z těžařských společností je v likvidaci a je velmi pravděpodobné, že ijejí sondy a těžební místa bude muset nakonec likvidovat stát. "Chci, aby na svém výjezdním zasedání v Brně vláda odsouhlasila likvidaci všech těchto vrtů," uvedl Ambrozek. Předpokládá, že zapotřebí bude celkem asi 300 miliónů korun. Na sanaci každého je zapotřebí půl až dva milióny korun. Ředitel Moravských naftových dolů František Komárek vysokou cenu za proslulou "lanžhotskou trojku," odůvodnil právě její velkou nebezpečností. Problém vrtů podle ministra není jednoduchý. Část jich byla bez vlastníka, protože je těžařské společnosti jako neperspektivní vůbec nepřevzaly. Jiné se staly majetkem státu při rozdělení Československa. Pouze ředitel Moravských naftových dolů Komárek řekl, že jejich společnost se důsledně stará také o likvidaci opuštěných těžebních míst.

---

reklama

---