MF Dnes: Bude u Blahutovic druhý Temelín?
23.3.2010 | BLAHUTOVICE | MF Dnes | Roman Helcl |
ČEZ opět otevřel debatu o plánech na stavbu atomové elektrárny na Hranicku. Jak moc je reálná?
Ještě za socialismu existovaly plány, že by každý kraj měl mít svou atomovou elektrárnu. Jedna měla být i v Blahutovicích na Hranicku. Před více jak dvaceti lety tam dělníci vysekali kus lesa a v nedalekém Novém Jičíně se stavělo velké sídliště pro stavbaře. Nový Jičín měl dokonce podle původních plánů zdvojnásobit počet obyvatel na téměř padesát tisíc a malé nádraží v Suchdole nad Odrou se mělo přeměnit ve velkokapacitní překladiště. Do územních plánů se tehdy kreslily koridory pro vyvedení elektrického výkonu a nedaleko Milotic a Hustopečí nad Bečvou odborníci do map zanesli i potřebnou vodní nádrž ne chlazení reaktoru. Po roce 1989 se debaty o stavbě elektrárny na čas odsunuly. V polovině devadesátých let je ale znovu vytáhl na stůl tehdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Od té doby se s téměř pětiletou pravidelností debaty o stavbě vynořují. Naposledy o ní mluvil generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČEZ Martin Roman. Na nedávné tiskové konferenci v Ostravě označil rok 2035 jako nejbližší reálný termín, kdy by mohla jaderná elektrárna v Blahutovicích stát.
Jeho vyjádření znovu rozvířilo debaty příznivců a odpůrců atomové energie. Jedni tvrdí, že provoz blahutovické elektrárny by byl k ovzduší na hranici střední a severní Moravy šetrnější a stavba může naši zemi učinit energeticky nezávislou a navíc posílí místní podnikatele a zvýší zaměstnanost. Podle jiných Česká republika rozhodně netrpí energetickou nouzí, protože ročně vyveze ekvivalent produkce Temelína a reaktory navíc neznamenají snížení ceny elektřiny, naopak posílí dominantní pozici ČEZ na trhu.
„Všechny debaty jsou pořád v rovinách teorie. Konkrétní argumenty jsme na stůl nikdy nedostali. Největší chybou je, že zatím nevznikla ani žádná seriózní debata o kladech a záporech elektrárny,“ říká například Tomáš Machýček, starosta Jeseníku nad Odrou, pod který Blahutovice spadají. Redaktoři MF DNES proto hledali odpovědi na otázky, které čtenáře nejvíce zajímají.
1. Je rok 2035 pro stavbu elektrárny reálný?
To, že s blahutovickou elektrárnou ministerstvo průmyslu stále počítá, dokládá celorepublikový územní plán, který odsouhlasila vláda Jana Fischera. Právě do něj se pozemky na stavbu elektrárny dostaly. Její projednávání ale není na pořadu dne. Podle představitelů ČEZ se o tom nebude diskutovat dříve než kolem roku 2020. I rok 2035 považuje šéf ČEZ Martin Roman spíše za orientační. Stále podle něj existuje možnost, že elektrárna mezi Hranicemi a Novým Jičínem nebude stát nikdy. Prioritou pro ČEZ je dostavba Temelína, pak dalších bloků v Dukovanech a potom až Blahutovice.
2. Jaký typ elektrárny by se měl v Blahutovicích stavět?
V Blahutovicích měly podle původních plánů stát dva reaktory typu VVER 1000 s výkonem 1 000 až 2 000 MW. Pokud by se v Blahutovicíh stavěla elektrárna za několik desítek let, zřejmě by se od typu VVER upustilo ve prospěch reaktorů čtvrté generace. Ty se prozatím testují a mají se do praxe zavádět kolem roku 2030.
3. Je lokalita výhodná pro stavbu elektrárny?
Místo pro stavbu se vybírá pečlivě. Zvažuje se řada hledisek, například hydrologická, geologická či seismická. „Blahutovice tyto požadavky splňují,“ říká mluvčí ČEZ Eva Nováková. Opačného názoru je například zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová, která studovala výsledky expertíz dané oblasti. „Tato lokalita je mimo jiné seismicky a tektonicky aktivní. I to dokládá, že lokalita Blahutovice je nevhodná pro umístění jaderné elektrárny.“
reklama
Jeho vyjádření znovu rozvířilo debaty příznivců a odpůrců atomové energie. Jedni tvrdí, že provoz blahutovické elektrárny by byl k ovzduší na hranici střední a severní Moravy šetrnější a stavba může naši zemi učinit energeticky nezávislou a navíc posílí místní podnikatele a zvýší zaměstnanost. Podle jiných Česká republika rozhodně netrpí energetickou nouzí, protože ročně vyveze ekvivalent produkce Temelína a reaktory navíc neznamenají snížení ceny elektřiny, naopak posílí dominantní pozici ČEZ na trhu.
„Všechny debaty jsou pořád v rovinách teorie. Konkrétní argumenty jsme na stůl nikdy nedostali. Největší chybou je, že zatím nevznikla ani žádná seriózní debata o kladech a záporech elektrárny,“ říká například Tomáš Machýček, starosta Jeseníku nad Odrou, pod který Blahutovice spadají. Redaktoři MF DNES proto hledali odpovědi na otázky, které čtenáře nejvíce zajímají.
1. Je rok 2035 pro stavbu elektrárny reálný?
To, že s blahutovickou elektrárnou ministerstvo průmyslu stále počítá, dokládá celorepublikový územní plán, který odsouhlasila vláda Jana Fischera. Právě do něj se pozemky na stavbu elektrárny dostaly. Její projednávání ale není na pořadu dne. Podle představitelů ČEZ se o tom nebude diskutovat dříve než kolem roku 2020. I rok 2035 považuje šéf ČEZ Martin Roman spíše za orientační. Stále podle něj existuje možnost, že elektrárna mezi Hranicemi a Novým Jičínem nebude stát nikdy. Prioritou pro ČEZ je dostavba Temelína, pak dalších bloků v Dukovanech a potom až Blahutovice.
2. Jaký typ elektrárny by se měl v Blahutovicích stavět?
V Blahutovicích měly podle původních plánů stát dva reaktory typu VVER 1000 s výkonem 1 000 až 2 000 MW. Pokud by se v Blahutovicíh stavěla elektrárna za několik desítek let, zřejmě by se od typu VVER upustilo ve prospěch reaktorů čtvrté generace. Ty se prozatím testují a mají se do praxe zavádět kolem roku 2030.
3. Je lokalita výhodná pro stavbu elektrárny?
Místo pro stavbu se vybírá pečlivě. Zvažuje se řada hledisek, například hydrologická, geologická či seismická. „Blahutovice tyto požadavky splňují,“ říká mluvčí ČEZ Eva Nováková. Opačného názoru je například zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová, která studovala výsledky expertíz dané oblasti. „Tato lokalita je mimo jiné seismicky a tektonicky aktivní. I to dokládá, že lokalita Blahutovice je nevhodná pro umístění jaderné elektrárny.“
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
