MF Dnes: Bude v Česku jako v jižní Francii?
18.4.2007 | PRAHA | MF Dnes | Jan Gazdík |
Česko se musí připravit na teplotní šok. Jisté je, že ke konci století zasáhne výrazně do života lidí výrazné oteplení a také sucho. Počasí v Česku bude podobné tomu, jaké znají turisté v jihofrancouzské Provence. Potvrzují to všechny dlouhodobé matematické a klimatické modely, které včera odborníci představili v Akademii věd.
Experti proto politiky žádají, aby již dnes začali formulovat vize energetického, dopravního či vodohospodářského rozvoje. Jen tak se může ekonomika vyrovnat s klimatickými změnami bez dramatického propadu. Jinými slovy: aby kvůli očekávanému růstu teplot a úbytku srážek nezůstaly části země bez vody a aby byl k dispozici i dostatek energie.
„S úbytkem vody citelně poklesne výkonnost vodních elektráren,“ předpovídá Ivana Nemešová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Citelné klimatické výkyvy odborníky nepřekvapují.
„Opakují se v periodách. Vysoké teploty Evropa naposledy prožívala ve čtrnáctém a šestnáctém století, kdy kolem Prahy vznikaly rozsáhlé vinohrady, protože tu v poměrně krátké době vznikly vhodné podmínky k pěstování révy. Vládly tu teploty jako v jižní Francii,“ říká náměstek ředitele hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz. Nedostatkem vody trpí Česko podle něj již dnes.
Oteplení a pak doba ledová?
Rostla by nicméně teplota i bez lidské činnosti? Například jen při spalování uhlí či produktů ropy se do atmosféry uvolňuje značné množství oxidu uhličitého.
Tolasz se domnívá, že klima by se - tak jako nejednou v minulosti -měnilo i bez přispění lidí. Přítomnost skleníkových plynů v atmosféře přesto podle něj přispívá k extrémním projevům počasí.
Důsledky oteplení nemusí být pro Česko jen ničivé. Například stavebnictví zaznamenalo v letošní teplé zimě neobvyklý růst. Odborníci však zatím nedovedou říci, nakolik vysoké letní teploty zatíží - třeba i kvůli klimatizaci - spotřebu elektrické energie. Ekonomové by tedy prý měli začít počítat, co to s hospodářstvím udělá.
Bez zajímavosti není fakt, že obdobně vysoké koncentrace oxidu uhličitého se v zemské atmosféře vyskytovaly dříve, než začaly doby ledové, což je asi před 25 tisíci let. Tehdy se prudce oteplilo, ale pak v relativně krátké době pokryl Evropu led.
***
Jak přežít horko?
Co se musí v Česku změnit kvůli oteplování?
- začít lépe hospodařit s vodou a zvažovat výstavbu nových vodních nádrží: jinak některým oblastem hrozí kritický nedostatek vody
- zavlažovací systémy: zemědělci se budou muset vrátit k zavlažovacím systémům, jinak jim hrozí krach
- promyslet energetickou politiku: úbytek vody sníží i výkon vodních elektráren, naopak vzrůstající teploty přinesou masové rozšíření energeticky náročné klimatizace. Jednou z možností, které nezvýší koncentraci oxidu uhličitého, je výstavba jaderných elektráren.
reklama
„S úbytkem vody citelně poklesne výkonnost vodních elektráren,“ předpovídá Ivana Nemešová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Citelné klimatické výkyvy odborníky nepřekvapují.
„Opakují se v periodách. Vysoké teploty Evropa naposledy prožívala ve čtrnáctém a šestnáctém století, kdy kolem Prahy vznikaly rozsáhlé vinohrady, protože tu v poměrně krátké době vznikly vhodné podmínky k pěstování révy. Vládly tu teploty jako v jižní Francii,“ říká náměstek ředitele hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz. Nedostatkem vody trpí Česko podle něj již dnes.
Oteplení a pak doba ledová?
Rostla by nicméně teplota i bez lidské činnosti? Například jen při spalování uhlí či produktů ropy se do atmosféry uvolňuje značné množství oxidu uhličitého.
Tolasz se domnívá, že klima by se - tak jako nejednou v minulosti -měnilo i bez přispění lidí. Přítomnost skleníkových plynů v atmosféře přesto podle něj přispívá k extrémním projevům počasí.
Důsledky oteplení nemusí být pro Česko jen ničivé. Například stavebnictví zaznamenalo v letošní teplé zimě neobvyklý růst. Odborníci však zatím nedovedou říci, nakolik vysoké letní teploty zatíží - třeba i kvůli klimatizaci - spotřebu elektrické energie. Ekonomové by tedy prý měli začít počítat, co to s hospodářstvím udělá.
Bez zajímavosti není fakt, že obdobně vysoké koncentrace oxidu uhličitého se v zemské atmosféře vyskytovaly dříve, než začaly doby ledové, což je asi před 25 tisíci let. Tehdy se prudce oteplilo, ale pak v relativně krátké době pokryl Evropu led.
***
Jak přežít horko?
Co se musí v Česku změnit kvůli oteplování?
- začít lépe hospodařit s vodou a zvažovat výstavbu nových vodních nádrží: jinak některým oblastem hrozí kritický nedostatek vody
- zavlažovací systémy: zemědělci se budou muset vrátit k zavlažovacím systémům, jinak jim hrozí krach
- promyslet energetickou politiku: úbytek vody sníží i výkon vodních elektráren, naopak vzrůstající teploty přinesou masové rozšíření energeticky náročné klimatizace. Jednou z možností, které nezvýší koncentraci oxidu uhličitého, je výstavba jaderných elektráren.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
