Právo: Bursík: Nejvýhodnější pro topení je dříví
17.10.2007 | PRAHA | Právo | Lenka Hloušková |
"Moje rada? Uhlí bude čím dál tím dražší, protože produkuje nejvíce oxidu uhličitého. Nejvýhodnější pro topení je jinak dříví," říká v rozhovoru pro Právo ministr životního prostředí Martin Bursík.
* Co byste poradil lidem, čím mají topit?
Moje rada? Uhlí bude čím dál tím dražší, protože produkuje nejvíce oxidu uhličitého. Nejvýhodnější pro topení je jinak dříví. Náklady na jeho koupi ve srovnání s uhlím jsou někde na dvou třetinách a zároveň emise, které se uvolňují během vytápění dřívím, jsou nejnižší. Lidé ale mají šanci pořídit si i třeba kotle na biomasu.
* Co když na to ale někdo prostě nemá peníze?
Prioritou naší i Evropské unie je snižování emisí oxidu uhličitého a skleníkových plynů. Není tedy možné pokračovat ve vytápění uhlí s argumentací – co mají lidé dělat. Alternativy tady navíc jsou a jsou tady i nezbytné technologie. O podpoře domácností teď jednáme s Evropskou unií. Hodláme lidem nabídnout dotační programy, jež by jim měly pomoci při náhradě vytápění uhlím čistšími způsoby.
* Kolik ta dotace bude pro domácnost činit?
Nechci předbíhat, zda to budou tisíce nebo desetitisíce.
* Opakovaně jste zmiňoval možnost, že by mohli zástupci obcí a měst kontrolovat lidi přímo v jejich domech, čím topí. Platí to?
Určitě.
* Dokážete si představit, že vy sám jste starostou malé obce a klepete na dveře třeba sousedovi a říkáte – jdu zkontrolovat, co dáváš do kamen?
Dokážu, i když vím, že je to obtížné. Místního policistu také všichni znají, a respektují ho. Osobní vztahy a znalost by neměly omezit vymahatelnost zákonů. Už po čichu poznáte typicky PET lahve, polyethylen i jiné látky. Poznáte to i podle dýmu. Než ale vše vyřešíte přes inspekci životního prostředí, bude pozdě. Samospráva z ústavy odpovídá za kvalitní životní prostředí na území obce. Proto je důležité, aby měla kompetence vstoupit do obydlí a zkontrolovat to, čím dotyčný topí.
* Takže si nemyslíte, že by tím bylo narušeno právo na soukromí?
Vím, že je to delikátní věc. Ale na jednu stranu tady máte principy na ochranu soukromí a na druhou stranu jde o omezování svobod ostatních. Když někdo topí PET lahvemi, tak ty druhé přece výrazně omezuje. Je to čistě právní problém.
reklama
Moje rada? Uhlí bude čím dál tím dražší, protože produkuje nejvíce oxidu uhličitého. Nejvýhodnější pro topení je jinak dříví. Náklady na jeho koupi ve srovnání s uhlím jsou někde na dvou třetinách a zároveň emise, které se uvolňují během vytápění dřívím, jsou nejnižší. Lidé ale mají šanci pořídit si i třeba kotle na biomasu.
* Co když na to ale někdo prostě nemá peníze?
Prioritou naší i Evropské unie je snižování emisí oxidu uhličitého a skleníkových plynů. Není tedy možné pokračovat ve vytápění uhlí s argumentací – co mají lidé dělat. Alternativy tady navíc jsou a jsou tady i nezbytné technologie. O podpoře domácností teď jednáme s Evropskou unií. Hodláme lidem nabídnout dotační programy, jež by jim měly pomoci při náhradě vytápění uhlím čistšími způsoby.
* Kolik ta dotace bude pro domácnost činit?
Nechci předbíhat, zda to budou tisíce nebo desetitisíce.
* Opakovaně jste zmiňoval možnost, že by mohli zástupci obcí a měst kontrolovat lidi přímo v jejich domech, čím topí. Platí to?
Určitě.
* Dokážete si představit, že vy sám jste starostou malé obce a klepete na dveře třeba sousedovi a říkáte – jdu zkontrolovat, co dáváš do kamen?
Dokážu, i když vím, že je to obtížné. Místního policistu také všichni znají, a respektují ho. Osobní vztahy a znalost by neměly omezit vymahatelnost zákonů. Už po čichu poznáte typicky PET lahve, polyethylen i jiné látky. Poznáte to i podle dýmu. Než ale vše vyřešíte přes inspekci životního prostředí, bude pozdě. Samospráva z ústavy odpovídá za kvalitní životní prostředí na území obce. Proto je důležité, aby měla kompetence vstoupit do obydlí a zkontrolovat to, čím dotyčný topí.
* Takže si nemyslíte, že by tím bylo narušeno právo na soukromí?
Vím, že je to delikátní věc. Ale na jednu stranu tady máte principy na ochranu soukromí a na druhou stranu jde o omezování svobod ostatních. Když někdo topí PET lahvemi, tak ty druhé přece výrazně omezuje. Je to čistě právní problém.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Biomasa hrozí dioxiny - 17. 10. 2007 - Bedřich16.12.2002, Vít SmrčkaVědci Vysoké školy chemickotechnologické prokázali ve spalinách dřevní hmoty nebezpečné látky. Nejen energetická koncepce Evropské unie se zřejmě ocitne před obrovským problémem. Pracovníci Ústavu energetiky Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, vedení docentem Janem Voštou, totiž provedli výzkum, jehož závěry mohou pořádně zahýbat provozováním kotelen a s tím souvisejícími druhy podnikání v celé Evropě. Závěr zprávy týmu vědců tohoto špičkového pracoviště je nekompromisní: Ve spalinách biomasy, to znamená dřeva, dřevního odpadu, kůry, obilní a řepkové slámy i dalších rostlin využívaných v energetice, jsou dioxiny. V přepočtu na kubík spalin jich tam je o řád více, než povoluje evropská norma pro velké spalovny komunálního odpadu, jako je například v Praze-Malešicích. Pro menší energetické zdroje norma neexistuje. Celá republika přitom má v živé paměti hrozbu vyplavení těchto vysoce jedovatých chemických látek z neratovické Spolany při srpnových záplavách. Kotlů na dřevo nebo zpracovanou dřevní hmotu do briket a peletek jsou v Česku desítky tisíc. Na spalování biomasy byly postaveny velké kotelny vytápějící jak celé obce nebo části měst, tak i firmy. Tvrdilo se, že biomasa je jedno z nejčistších paliv, s nízkými emisemi oxidů dusíků, bez oxidu siřičitého, s neutrální produkcí kysličníku uhličitého, protože co rostliny při spálení vyprodukují, to zase spotřebují při svém růstu. Na biomase z velké části postavila svou energetickou strategii také Evropská unie. V roce 2010 se má z obnovitelných zdrojů, především z biomasy, vyrábět 12 procent energie, elektřiny dokonce jedna pětina. V Dánsku již nyní čtyřicet procent energie pochází z biopaliv, v desítkách procent se pohybuje jejich podíl také ve skandinávských státech a Rakousku, které místo jaderných elektráren zvolilo cestu biomasy. Využití tohoto zdroje energie podporuje v posledních letech rovněž Česká republika. Každoročně jdou na projekty spalování dřeva a energetických rostlin stamiliony korun ze Státního fondu životního prostředí. Pro mnohé zemědělce je pěstování rostlin k energetickým účelům jedinou perspektivou v době agrární nadvýroby v Evropské unii. Jinak hrozí nezaměstnanost. Ministerstvo zemědělství chce proto uvolnit v příštím roce značnou sumu na podporu pěstování rostlin pro energetiku. Zdá se, že celá vize se nyní hroutí jako domeček z karet. Může za to skupina zarputilých vědců, kteří bez ohledu na rány zleva nebo zprava, snahy zlehčovat výsledky výzkumu či je umlčet tvrdí, že mají pravdu. Říci císaři pyšnícímu se krásnými šaty, že je ve skutečnosti nahý, není jednoduché. Říci, že produkty biomasy považované v mnohých státech za záchranu před ekologickými problémy, jsou také nebezpečné, je snad ještě horší. V České republice to zatím řekl pouze Ústav energetiky Vysoké školy chemicko-technologické (toto vědecké pracoviště má sídlo v pražské Technické ulici). Tým vědců ústavu vypracoval po tříletém výzkumu na základě grantu ministerstva životního prostředí odbornou studii pod označením VaV 320/3/99 a názvem Zdokonalování stávajících technologií, využívání obnovitelných zdrojů a úspor energie. Podtitul práce zní Studium hmotnostních, energetických a kontaminačních toků při spalování biomasy. Studie byla v minulých dnech předána ministerstvu životního prostředí a zpracovala ji skupina odborníků pod vedením Jana Vošty, řešitelem byl Martin Koutský, spoluřešiteli František Hrdlička, Bohumil Koutský, Jiří Malecha, Libuše Neubauerová, Jan Hořejš, Jiří Jiránek. Musíme předeslat, že Profitu se ji nepodařilo získat, protože na poskytnutí informací z této studie bylo uděleno zadavatelem grantu embargo. Docent Vošta ji ukázal pouze z povzdálí a odkázal na ministerstvo životního prostředí. Nepopřel ale, že by obsahovala stejné informace, než se kterými o několik dní dříve vystoupil v Praze na konferenci o efektivním využívání energie Martin Koutský. Ještě předtím tento tým v dílčích zprávách publikoval pro odbornou veřejnost. Ve spalinách nejsou jen dioxiny Tým vědců prokázal, že ve spalinách z dřevní hmoty a slámy jsou asi dvě stovky látek. Mezi nimi jsou mimo jiné polycyklické aromatické uhlovodíky, dále nechvalně známé polychlorované bifenyly (PCB) a především dioxiny - to znamená dva typy látek odborně nazývané polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF). "Našli jsme látky jiné, nepříznivé," upozornil Vošta na fakt, že dosud se po celé Evropě odborníci soustřeďovali především na měření emisí plynů, jako je CO2 nebo oxidy dusíku či síry, v nichž biomasa vykazuje příznivé hodnoty. "Nelze posuzovat pouze klasické spaliny," dodal k tomu Koutský. Na otázku, proč některé zahraniční zprávy informovaly o výskytu dioxinů ve spalinách z biopaliv, ale zpravidla v mnohem - i desetkrát - menším množství, Koutský odpověděl, že vývoj analytických metod šel v posledních pěti letech prudce nahoru. K dispozici jsou totiž mnohem lepší přístroje na měření dioxinů a čeští chemici pracovali na špičkových zařízeních v laboratoři postavené za podpory kanadské vlády. Bursík je ekoidiot. |
