Právo: Bursík ocenil novodobého otce obnovy krkonošských lesů
13.6.2007 | HRADEC KRÁLOVÉ | Právo | Vladislav Prouza |
Cenu ministra životního prostředí minulý týden převzal od Martina Busíka (Strana zelených) i novodobý otec krkonošských lesů profesor Josef Fanta. Ekolog, který po letech strávených v Krkonoších působí posledních třicet let na nizozemských univerzitách, dal začátkem devadesátých let minulého století impuls k postupné obnově emisemi zničených krkonošských lesů.
Akce nizozemské Nadace FACE, kterou Fanta do Čech nasměroval, proběhla v letech 1992 až 2000.
„Během první fáze nadace, sdružující výrobce elektrické energie, v Krkonoších proinvestovala 350 miliónů korun za které došlo k založení 5,3 tisíce hektarů nového lesa. Nyní probíhá druhá fáze projektu, kdy dochází k pravidelnému monitoringu osázených ploch. Výsledky jsou slušné,“ přiblížil odborný pracovník Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Jan Hřebačka.
Fanta navíc pomohl prosadit tehdy nepříliš populární myšlenku začít zalesňovat Krkonoše namísto doposud zavedenými smrkovými monokulturami, majícími nejlukrativnější výtěžnost, původními dřevinami. Potřebu původních odolnějších dřevin prokázaly následné větrné kalamity, jimž padly za oběť na rozdíl od tvrdých listnáčů měkké nepůvodní smrky.
„Byl jeden z prvních, kdo začal prosazovat původní krkonošské dřeviny, a vzhledem k možnostem, jaké měl, možná první, komu se něco takového ve větší míře povedlo,“ podotkl Hřebačka, který s profesorem Fantou nadále intenzivně spolupracuje.
Dnes se Fanta mj. věnuje i problematice Národního parku Šumava. Cenu ministra získal za celoživotní přínos ochraně přírody a vědecké ekologii. „Do značné míry tomu napomohla i jeho práce v Krkonoších,“ dodal Hřebačka.
reklama
„Během první fáze nadace, sdružující výrobce elektrické energie, v Krkonoších proinvestovala 350 miliónů korun za které došlo k založení 5,3 tisíce hektarů nového lesa. Nyní probíhá druhá fáze projektu, kdy dochází k pravidelnému monitoringu osázených ploch. Výsledky jsou slušné,“ přiblížil odborný pracovník Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Jan Hřebačka.
Fanta navíc pomohl prosadit tehdy nepříliš populární myšlenku začít zalesňovat Krkonoše namísto doposud zavedenými smrkovými monokulturami, majícími nejlukrativnější výtěžnost, původními dřevinami. Potřebu původních odolnějších dřevin prokázaly následné větrné kalamity, jimž padly za oběť na rozdíl od tvrdých listnáčů měkké nepůvodní smrky.
„Byl jeden z prvních, kdo začal prosazovat původní krkonošské dřeviny, a vzhledem k možnostem, jaké měl, možná první, komu se něco takového ve větší míře povedlo,“ podotkl Hřebačka, který s profesorem Fantou nadále intenzivně spolupracuje.
Dnes se Fanta mj. věnuje i problematice Národního parku Šumava. Cenu ministra získal za celoživotní přínos ochraně přírody a vědecké ekologii. „Do značné míry tomu napomohla i jeho práce v Krkonoších,“ dodal Hřebačka.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
