MF Dnes: Bush: Nejezděme na arabskou ropu
25.1.2007 | PRAHA/WASHINGTON | MF Dnes | Lubomír Heger |
GeorgeW. Bush v tradičním projevu k americkému Kongresu překvapivě dlouho obhajoval svou politiku v Iráku. Hlavním překvapením byl však prostor, který věnoval přeměně Ameriky na průkopníka nových zdrojů energie.
Měl to být projev poraženého muže. Jenže když GeorgeW. Bush v noci na včerejšek vstoupil do budovy Kongresu, rozdával úsměvy na všechny strany a blahopřál demokratům k jejich volebnímu vítězství.
Zprávu o stavu Unie přednáší každý americký prezident jednou ročně před Kongresem, aby jej zároveň seznámil se svými úmysly pro další rok. Bush letos kongresmany (nepřekvapivě) požádal, aby dostal ještě jednu šanci uspět v Iráku. A zároveň (poněkud překvapivě) vyhlásil odvážný cíl: snížit do deseti let závislost na blízkovýchodní ropě o dvě třetiny.
Jak bojovat s návykem
Když hlava USA přednáší svou zprávu, jsou cizinci občas zmateni. Kongresmani bez ohledu na stranickou příslušnost každou chvíli vstávají, aby odměnili prezidenta potleskem za povedenou větu. K tomu docházelo i včera, například když se Bush obrátil na novou předsedkyni sněmovny Nancy Pelosiovou: „Blahopřeji vám, madam.“
Ale na další takovou příležitost čekala demokratka ze San Franciska a její straničtí kolegové poměrně dlouho. Americká média to glosovala poznámkou, že prezident vyvolal aplaus „pouze v šesti ze 60 pomlk“, které ve svém projevu učinil.
Oproti očekávání věnoval Bush asi polovinu projevu Iráku a zahraniční politice. Když popisoval nepokoje na Blízkém východě jako „generační zápas, který bude pokračovat ještě dlouho po vás a já předám odpovědnost jiným“, vstával a tleskal obvykle jen viceprezident Dick Cheney, zatímco vedle usazená Pelosiová seděla s přísným výrazem na místě.
Bush si Kongres více naklonil v první polovině projevu, kdy se věnoval domácí politice. Hovořil o nutnosti zvýšit dostupnost zdravotního pojištění, reformovat imigrační zákony ve prospěch přistěhovalců a zlepšit školství, což je vše součástí i demokratické agendy. Nejvíce překvapil tím, když zabrousil do zcela nové oblasti – životního prostředí.
Americký prezident vůbec poprvé připustil existenci globálního oteplování, když obhajoval své plány, jak čelit klimatickým změnám. Pozornost přítomných si posléze získal hlavně návrhem, aby Amerika snižovala svou závislost na blízkovýchodní ropě tak, aby jí v roce 2017 importovala jen třetinu v porovnání s dneškem.
Chce toho dosáhnout několika způsoby. 1. Snížením spotřeby automobilů o čtyři procenta ročně. 2. Zdvojnásobením strategických ropných rezerv na 1,5 miliardy barelů. 3. Zvýšením obsahu etanolu a dalších přídavných paliv v benzinu na 132 miliard litrů (ze současných 28 miliard). 4. Širším využitím paliv, jako jsou bionafta, metylalkohol, butanol a vodík.
Při plnění tohoto ambiciózního cíle prezident spoléhá na technický pokrok. „Amerika je těsně před převratnými objevy, které nám pomohou k menší závislosti na ropě,“ řekl Bush. „Když se nám to podaří, bude úspora odpovídat dvěma třetinám ropy, kterou nyní dovážíme z Blízkého východu,“ dodal.
Zpupnější než Reagan
Ve druhé části zprávy se tváře demokratů začaly více kabonit. Ukázalo se, že Bush není ochoten ani o krok ustoupit ve svých plánech, jak konečně dostat Irák pod kontrolu.
„Chtěl ukázat, kdo (jak si myslí) je tady pán,“ komentoval to internetový magazín Slate. Washington Post si zase povšiml, že když v obdobné situaci – tedy poprvé před Kongresem kontrolovaném opozicí – přednášeli Zprávu o stavu Unie Ronald Reagan či Bill Clinton, volili podstatně pokornější tón.
Kongres aplaudoval až při Bushově větě „Žádám podporu pro naše vojáky na bojišti!“. Bylo to taktické: nevstat a netleskat prostě nešlo. O několik hodin později však už to šlo. Zahraniční výbor Senátu Bushův plán poslat do Iráku více vojáků odmítl.
***
* Co také řekl
Poklona předsedkyni
„Dnes mám to výsadní právo a je mi nesmírnou ctí, že mohu zahájit projev slovy: Milá paní předsedkyně... Gratuluji vám.“ (Obrací se k předsedkyni a podává jí ruku. Pelosiová září.)
Proč musí Amerika zůstat v Iráku
„To není boj, který jsme zahájili, ale boj, v němž jsme se octli. Když se stáhneme, můžeme čekat mocnou bitvu mezi šíitskými extremisty podporovanými Íránem a sunnitskými extremisty podněcovanými Al-Kajdou.“
O alternativních palivech
„Amerika stojí těsně před převratnými objevy. Když se nám to podaří, bude úspora odpovídat dvěma třetinám ropy, kterou nyní dovážíme z Blízkého východu.“
reklama
Zprávu o stavu Unie přednáší každý americký prezident jednou ročně před Kongresem, aby jej zároveň seznámil se svými úmysly pro další rok. Bush letos kongresmany (nepřekvapivě) požádal, aby dostal ještě jednu šanci uspět v Iráku. A zároveň (poněkud překvapivě) vyhlásil odvážný cíl: snížit do deseti let závislost na blízkovýchodní ropě o dvě třetiny.
Jak bojovat s návykem
Když hlava USA přednáší svou zprávu, jsou cizinci občas zmateni. Kongresmani bez ohledu na stranickou příslušnost každou chvíli vstávají, aby odměnili prezidenta potleskem za povedenou větu. K tomu docházelo i včera, například když se Bush obrátil na novou předsedkyni sněmovny Nancy Pelosiovou: „Blahopřeji vám, madam.“
Ale na další takovou příležitost čekala demokratka ze San Franciska a její straničtí kolegové poměrně dlouho. Americká média to glosovala poznámkou, že prezident vyvolal aplaus „pouze v šesti ze 60 pomlk“, které ve svém projevu učinil.
Oproti očekávání věnoval Bush asi polovinu projevu Iráku a zahraniční politice. Když popisoval nepokoje na Blízkém východě jako „generační zápas, který bude pokračovat ještě dlouho po vás a já předám odpovědnost jiným“, vstával a tleskal obvykle jen viceprezident Dick Cheney, zatímco vedle usazená Pelosiová seděla s přísným výrazem na místě.
Bush si Kongres více naklonil v první polovině projevu, kdy se věnoval domácí politice. Hovořil o nutnosti zvýšit dostupnost zdravotního pojištění, reformovat imigrační zákony ve prospěch přistěhovalců a zlepšit školství, což je vše součástí i demokratické agendy. Nejvíce překvapil tím, když zabrousil do zcela nové oblasti – životního prostředí.
Americký prezident vůbec poprvé připustil existenci globálního oteplování, když obhajoval své plány, jak čelit klimatickým změnám. Pozornost přítomných si posléze získal hlavně návrhem, aby Amerika snižovala svou závislost na blízkovýchodní ropě tak, aby jí v roce 2017 importovala jen třetinu v porovnání s dneškem.
Chce toho dosáhnout několika způsoby. 1. Snížením spotřeby automobilů o čtyři procenta ročně. 2. Zdvojnásobením strategických ropných rezerv na 1,5 miliardy barelů. 3. Zvýšením obsahu etanolu a dalších přídavných paliv v benzinu na 132 miliard litrů (ze současných 28 miliard). 4. Širším využitím paliv, jako jsou bionafta, metylalkohol, butanol a vodík.
Při plnění tohoto ambiciózního cíle prezident spoléhá na technický pokrok. „Amerika je těsně před převratnými objevy, které nám pomohou k menší závislosti na ropě,“ řekl Bush. „Když se nám to podaří, bude úspora odpovídat dvěma třetinám ropy, kterou nyní dovážíme z Blízkého východu,“ dodal.
Zpupnější než Reagan
Ve druhé části zprávy se tváře demokratů začaly více kabonit. Ukázalo se, že Bush není ochoten ani o krok ustoupit ve svých plánech, jak konečně dostat Irák pod kontrolu.
„Chtěl ukázat, kdo (jak si myslí) je tady pán,“ komentoval to internetový magazín Slate. Washington Post si zase povšiml, že když v obdobné situaci – tedy poprvé před Kongresem kontrolovaném opozicí – přednášeli Zprávu o stavu Unie Ronald Reagan či Bill Clinton, volili podstatně pokornější tón.
Kongres aplaudoval až při Bushově větě „Žádám podporu pro naše vojáky na bojišti!“. Bylo to taktické: nevstat a netleskat prostě nešlo. O několik hodin později však už to šlo. Zahraniční výbor Senátu Bushův plán poslat do Iráku více vojáků odmítl.
***
* Co také řekl
Poklona předsedkyni
„Dnes mám to výsadní právo a je mi nesmírnou ctí, že mohu zahájit projev slovy: Milá paní předsedkyně... Gratuluji vám.“ (Obrací se k předsedkyni a podává jí ruku. Pelosiová září.)
Proč musí Amerika zůstat v Iráku
„To není boj, který jsme zahájili, ale boj, v němž jsme se octli. Když se stáhneme, můžeme čekat mocnou bitvu mezi šíitskými extremisty podporovanými Íránem a sunnitskými extremisty podněcovanými Al-Kajdou.“
O alternativních palivech
„Amerika stojí těsně před převratnými objevy. Když se nám to podaří, bude úspora odpovídat dvěma třetinám ropy, kterou nyní dovážíme z Blízkého východu.“
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
