MF Dnes: Černé skládky otravují krajinu
16.8.2004 | STŘEDNÍ MORAVA | MF Dnes | Jitka Moťková |
Ve velkých městech pomohlo s černými skládkami odpadu zřízení sběrových dvorů. Malé obce ovšem takové možnosti nemají.
Pro lidi je šance bezplatně odvézt nepořádek na vyhrazené místo lákavá. I tak se občas najdou takoví, pro které je pohodlnější suť a jiný nepořádek nenápadně vyklopit do příkopu nebo do lesa.
Divoké skládky například trápí správce rozsáhlé Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví.
„Objevují se často. V poslední době jich bylo hned několik v okolí přírodního koupaliště Poděbrady. Většinou se jedná o suť nebo jiný stavební odpad. Tedy materiál, za jehož likvidaci musejí lidé platit. Proto raději riskují pokutu a vysypou náklad do přírody,“ řekl vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Ivo Machar.
Igelitové pytle s odpady jsou stále v polích. Proč?
Další nepochopitelnou věcí pro něj je až neuvěřitelné množství igelitových pytlů s odpadky vyhozenými u silnic. A to v době, kdy systém nakládání s odpady ve městech dobře funguje. „Nevím, proč někdo, kdo si platí popelnice, má potřebu vyhodit hromadu nepořádku z auta,“ mínil Machar.
Podotkl, že jím řízená organizace má vyčleněny prostředky na odstranění podobného nepořádku. „Chytit a usvědčit viníka se totiž podaří jen výjimečně. A tak na námi spravovaných pozemcích musíme likvidaci neřízených skládek zajistit. Jistě bychom ale uměli takto vynaložené peníze využít lépe,“ poznamenal Machar.
Peníze za likvidaci nepořádku mohou jít jinam
S tím souhlasí ředitel přerovských technických služeb Pavel Suchánek. „Systém likvidace odpadů ve městě podstatně snížil počet černých skládek. I přesto se někdy objeví. Vždycky se najde nějaký darebák, pro kterého je pohodlnější třeba odpad ze stavby vyložit u příkopu nebo někde do trávy. Technické služby pak nepořádek musejí odklidit. Jde podle mně o marně vynaložené peníze, které by šlo mnohem lépe vynaložit. Třeba na obnovu zeleně, nové lavičky nebo další odpadkové koše ve městě,“ míní Suchánek.
Upozornil, že většina Přerovanů už si ovšem zvykla, a využívá možnosti bezplatně se ve sběrovém dvoře nebezpečného odpadu zbavit kupříkladu vysloužilé ledničky, mrazničky nebo televizoru.
Města pořádají sběrové dny pro větší odpad
Zájem je podle Suchánka také o jarní a podzimní sběrové dny, kdy je možné zdarma do přistavených kontejnerů odložit nepotřebný domovní odpad. Od nábytku až třeba po staré kolo. „V průběhu roku jsou tyhle nepotřebné věci z domácností zdarma zlikvidovali na naší skládce. Na ni si je už ale každý zájemce musí sám dovést nebo si odvoz zaplatit,“ objasnil Suchánek.
Existenci dvou sběrových dvorů si chválí i provozní náměstek olomouckých technických služeb Jiří Fryc. „Nemůžu říct, že by se jejich provozem problém černých skládek úplně vymýtil. Ale stávající systém je podstatně omezil. Neřízená skládka pravidelně vzniká snad už jen u olomoucké Přichystalovy ulice. Pokud se nějaká objeví i jinde, nezaloží ji většinou občané, ale nějaká firma. Ty se tímto v uvozovkách laciným způsobem zbavují hlavně stavební suti,“ objasnil Fryc.
Černých skládek je méně i díky více kontejnerům
Podle něj nepovolené skládky zmizely hojně rovněž po zavedení místního poplatku a zvýšení počtu stanovišť s kontejnery a popelnicemi. „Odpad už z velké části končí tam, kde má,“ vysvětlil náměstek.
Vadí mu ale, že se stále na těchto místech objevují věci, které patří do sběrových dvorů. „Neustále to kontrolujeme, a přesto se u kontejnerů pořád objevuje velkoobjemový odpad, jako je nábytek, ledničky a podobně. A to přesto, že dvory jedou šest dnů v týdnu,“ dodal náměstek.
Jednou z příčin může být neustále rostoucí produkce odpadů v Olomouci. Jen za poslední čtyři roky vzrostla zhruba o třetinu. „Každý rok je odpadů více až o dva tisíce tun. Předpokládáme, že za letošek už bude toto množství dělat celkem něco kolem dvaceti tisíc tun,“ uzavřel Fryc.
reklama
Divoké skládky například trápí správce rozsáhlé Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví.
„Objevují se často. V poslední době jich bylo hned několik v okolí přírodního koupaliště Poděbrady. Většinou se jedná o suť nebo jiný stavební odpad. Tedy materiál, za jehož likvidaci musejí lidé platit. Proto raději riskují pokutu a vysypou náklad do přírody,“ řekl vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Ivo Machar.
Igelitové pytle s odpady jsou stále v polích. Proč?
Další nepochopitelnou věcí pro něj je až neuvěřitelné množství igelitových pytlů s odpadky vyhozenými u silnic. A to v době, kdy systém nakládání s odpady ve městech dobře funguje. „Nevím, proč někdo, kdo si platí popelnice, má potřebu vyhodit hromadu nepořádku z auta,“ mínil Machar.
Podotkl, že jím řízená organizace má vyčleněny prostředky na odstranění podobného nepořádku. „Chytit a usvědčit viníka se totiž podaří jen výjimečně. A tak na námi spravovaných pozemcích musíme likvidaci neřízených skládek zajistit. Jistě bychom ale uměli takto vynaložené peníze využít lépe,“ poznamenal Machar.
Peníze za likvidaci nepořádku mohou jít jinam
S tím souhlasí ředitel přerovských technických služeb Pavel Suchánek. „Systém likvidace odpadů ve městě podstatně snížil počet černých skládek. I přesto se někdy objeví. Vždycky se najde nějaký darebák, pro kterého je pohodlnější třeba odpad ze stavby vyložit u příkopu nebo někde do trávy. Technické služby pak nepořádek musejí odklidit. Jde podle mně o marně vynaložené peníze, které by šlo mnohem lépe vynaložit. Třeba na obnovu zeleně, nové lavičky nebo další odpadkové koše ve městě,“ míní Suchánek.
Upozornil, že většina Přerovanů už si ovšem zvykla, a využívá možnosti bezplatně se ve sběrovém dvoře nebezpečného odpadu zbavit kupříkladu vysloužilé ledničky, mrazničky nebo televizoru.
Města pořádají sběrové dny pro větší odpad
Zájem je podle Suchánka také o jarní a podzimní sběrové dny, kdy je možné zdarma do přistavených kontejnerů odložit nepotřebný domovní odpad. Od nábytku až třeba po staré kolo. „V průběhu roku jsou tyhle nepotřebné věci z domácností zdarma zlikvidovali na naší skládce. Na ni si je už ale každý zájemce musí sám dovést nebo si odvoz zaplatit,“ objasnil Suchánek.
Existenci dvou sběrových dvorů si chválí i provozní náměstek olomouckých technických služeb Jiří Fryc. „Nemůžu říct, že by se jejich provozem problém černých skládek úplně vymýtil. Ale stávající systém je podstatně omezil. Neřízená skládka pravidelně vzniká snad už jen u olomoucké Přichystalovy ulice. Pokud se nějaká objeví i jinde, nezaloží ji většinou občané, ale nějaká firma. Ty se tímto v uvozovkách laciným způsobem zbavují hlavně stavební suti,“ objasnil Fryc.
Černých skládek je méně i díky více kontejnerům
Podle něj nepovolené skládky zmizely hojně rovněž po zavedení místního poplatku a zvýšení počtu stanovišť s kontejnery a popelnicemi. „Odpad už z velké části končí tam, kde má,“ vysvětlil náměstek.
Vadí mu ale, že se stále na těchto místech objevují věci, které patří do sběrových dvorů. „Neustále to kontrolujeme, a přesto se u kontejnerů pořád objevuje velkoobjemový odpad, jako je nábytek, ledničky a podobně. A to přesto, že dvory jedou šest dnů v týdnu,“ dodal náměstek.
Jednou z příčin může být neustále rostoucí produkce odpadů v Olomouci. Jen za poslední čtyři roky vzrostla zhruba o třetinu. „Každý rok je odpadů více až o dva tisíce tun. Předpokládáme, že za letošek už bude toto množství dělat celkem něco kolem dvaceti tisíc tun,“ uzavřel Fryc.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
