MF Dnes: Černobyl už se opakovat nebude
10.5.2006 | PRAHA | MF Dnes | Jana Klímová |
Jaderná energie je opět v kurzu. Jedním z důvodů, proč se o ní ve světě mluví, je, že bohaté země potřebují stále více proudu a neví se, z čeho ho vyrábět.
Uhlí, ropa a plyn pomalu docházejí, jejich ceny letí nahoru a začíná se mluvit o renesanci jádra, zavrženého hlavně po černobylské havárii před dvaceti lety. Dalším důvodem zájmu je rozhodnutí Íránu pokračovat v atomovém programu.
„Jadernou energii v Evropě zatím nejde ničím nahradit,“ říká v rozhovoru pro MF DNES předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
* Čeká Evropu masivní výstavba jaderných elektráren, tedy jejich renesance, nebo jim časem odzvoní?
Jádro není všelék, ale kousek energetického mixu. Myslím, že nejde o renesanci. O jádru se mluví proto, že se řeší jak dál v energetice jako takové. Můj názor je, že jádro pomůže překlenout dobu do opravdové energetické krize.
* Tu očekáváte kdy?
Jsou teorie, které říkají, že ropný zlom přijde v horizontu 10 až 20 let. Podle mě nejsou daleko od pravdy.
* A cestou z krize je podle vás jádro?
Každá třetí žárovka v Evropské unii svítí díky jádru. Není to čím nahradit. Obnovitelné zdroje mohou zásobovat Evropu jen v případě, že její spotřeba klesne na třetinu, a navíc by se domácnosti musely smířit s nekvalitní dodávkou proudu. Biomasa jako alternativa může pokrýt jen zlomek spotřeby.
* Jsou další jaderné elektrárny podle vás nevyhnutelné pro Česko?
Moje osobní přesvědčení je, že nemáme zavrhovat to, co umíme. Máme dobré energetické strojírenství. Atomovou elektrárnu umíme v Česku vyrobit z 80 procent a umíme je provozovat na vysoké úrovni. Dukovany patří podle ukazatelů bezpečnosti mezi 30 nejlepších elektráren na světě z celkových více než čtyř set. Prostě nemáme žádný důvod jadernou energetiku zavrhovat.
* Jaderné elektrárny jsou značně kontroverzní. Bude vůbec možné nějakou další u nás postavit?
Povolení ke stavbě bude trvat léta. Musí se začít hodnocením vlivu na životní prostředí u nás i v Evropské unii.
* Tedy i v Rakousku? To asi nikdy nedá souhlas.
Když Rakousko řekne ne, tak musí specifikovat, jaké vlivy na jeho území se mu nelíbí a jak je chce odstranit. Navíc i se záporným posouzením vlivu na životní prostředí může dát ČEZ požadavek na stavební úřad a ten to musí zvážit. Teprve pak přijde na řadu Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
* Jak dlouho povolení atomové elektrárny trvá?
Kdyby dnes ČEZ požádal o povolení, tak nekopne do země dříve než v roce 2013 a elektrárna nebude provozuschopná dříve než v roce 2020.
* Co říkáte argumentu, že jaderné elektrárny neobstojí, protože jsou příliš drahé?
Obchod s emisními povolenkami jaderným elektrárnám nahrává, jinak to opravdu ekonomicky nevychází.
* Temelín byl od začátku problematickou stavbou. Jste po dvou letech provozu přesvědčená, že je bezpečný?
Temelín je bezpečná elektrárna, ale aby byla dostatečně spolehlivá, tak to je ještě hodně práce.
* V čem je nespolehlivý?
Temelín se stavěl a spouštěl v době ekonomické transformace, velká část zařízení na staveništi pět let stála, výstavba byla příliš dlouhá. Musím říct, že už bych něco takového nechtěla absolvovat znova. Na druhou stranu, i u Dukovan trvalo deset let, než se dostaly na současnou úroveň spolehlivosti. A podívejte se třeba na pendolino nebo gripeny, to je sakra velká práce je doladit, a to nejde o tak složitou technologii jako jaderná elektrárna.
* Je dnes reálná havárie Temelína či jiné jaderné elektrárny ve světě ve stejném rozsahu jako v Černobylu?
Stejná havárie jako Černobyl se už nestane. I katastrofy mají užitek, řídicí a bezpečnostní systémy jsou nyní nesrovnatelně lepší. Navíc kdyby došlo k nějaké větší havárii, tak to pravděpodobně bude znamenat konec celého odvětví. Firmy dnes dbají na bezpečnost.
* Nemáte strach z boomu jaderné energetiky v zemích, jako je Čína či Indie?
Jaderná elektrárna je rizikové zařízení kdekoliv na světě. Nemám větší strach z čínských než z francouzských atomových elektráren.
* Írán oznámil, že chce stavět další tři jaderné elektrárny, ale svět se bojí zneužití atomu. Považujete to za bezpečnostní hrozbu?
Tak třeba Indie na rozdíl od Íránu nikdy nepodepsala smlouvu o nešíření jaderných zbraní, takže se můžeme ptát, co je větší hrozba.
* Íránský jaderný program zaměstnává politiky na celém světě. Co si o Íránu a jeho programu myslíte?
Na některé země je jedinou velmocí, kterou dnes máme, Spojenými státy americkými, nahlíženo jako na země osy zla. A to ještě i mezi nimi jsou rozdíly. Například přístup USA je mnohem přísnější k Íránu než k Severní Koreji.
* Nesouhlasíte tedy s obavami, že Írán chce vyrobit jadernou zbraň?
Já jsem si dlouhou dobu říkala, že přístup k Íránu je až zbytečně diskriminující, ale ve chvíli, kdy se stal prezidentem země Ahmadínežád, tak i pro mě narostly otazníky. Když máte technologii pro obohacování uranu nebo pro přepracování jaderného paliva, tak stačí jen malý krok stranou, a máte technologii pro výrobu bomby.
* Jsou podle vás dostatečné důkazy, že Íránci mají technologii na obohacování uranu?
V Natanzu spustili sérii centrifug, která stačí na nízké obohacení uranu, takže to umějí. Ale Írán říká, že mohou obohacovat jen do 3,5 procenta směsi a to jim na bombu nestačí. Na to by museli mít několik tisíc centrifug a to je zhoubně energeticky náročné. Uranová bomba je navíc nešikovná. Má daleko větší objem, hmotnost, a proto potřebuje i masivní nosiče. Efektivnější jsou bomby plutoniové. S takovými technologiemi si Írán pohrával, ale pokud je známo, tak je nemá.
* Chce podle vás Írán jadernou elektrárnu, nebo bombu?
Mám ráda historii a vím, že Peršané vždycky hráli nějakou hru. Írán je tak velká a potenciálně bohatá země, že určitě chce aspirovat na lídra regionu. Jestli k tomu chce mít bombu, pochybuji. Ale slova prezidenta ve mně vzbuzují pochybnosti. Bombu nemají, ale mají našlápnuto. Obohacování uranu je opakování pořád stejného procesu, který oni umějí.
* Věříte, že budou prosazeny hospodářské sankce proti Íránu?
Ropa je na historickém maximu a dost velký podíl na tom má problém v Íránu. Nedovedu si představit, že by se na tom členové Rady bezpečnosti dokázali shodnout.
* Myslíte si, že dojde k ozbrojenému konfliktu?
To neumím odhadnut, v tomhle je pro mě americká administrativa nevyzpytatelná. Závisí to na tolika faktorech. Jenomže co by ten konflikt přinesl? Ropnou krizi. Z hlediska jaderného programu co uděláte? Vybombardujete jim Natanz, ale copak někdo ví, co mají jinde?
* Co si myslíte o spekulacích, že USA uvažují o použití atomové bomby proti Íránu?
Nedovedu si představit, že by jakýkoliv stát na světě použil jadernou bombu jako první. Filozofie jaderného zbrojení je založená na odstrašení. Tedy ve smyslu, že kdyby tě náhodou někdy napadlo svou bombu použít, tak já ji mám taky a ty tvoje lidi taky zabiju. Jestli se nějaký stát někdy rozhodne bombu použít jako první, tak svět už nikdy nebude stejný, to už bude možné úplně všechno. Já ani v nejmenším nevěřím, že by Američané v Íránu použili jadernou bombu. To by byl konec světa, který známe.
reklama
„Jadernou energii v Evropě zatím nejde ničím nahradit,“ říká v rozhovoru pro MF DNES předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
* Čeká Evropu masivní výstavba jaderných elektráren, tedy jejich renesance, nebo jim časem odzvoní?
Jádro není všelék, ale kousek energetického mixu. Myslím, že nejde o renesanci. O jádru se mluví proto, že se řeší jak dál v energetice jako takové. Můj názor je, že jádro pomůže překlenout dobu do opravdové energetické krize.
* Tu očekáváte kdy?
Jsou teorie, které říkají, že ropný zlom přijde v horizontu 10 až 20 let. Podle mě nejsou daleko od pravdy.
* A cestou z krize je podle vás jádro?
Každá třetí žárovka v Evropské unii svítí díky jádru. Není to čím nahradit. Obnovitelné zdroje mohou zásobovat Evropu jen v případě, že její spotřeba klesne na třetinu, a navíc by se domácnosti musely smířit s nekvalitní dodávkou proudu. Biomasa jako alternativa může pokrýt jen zlomek spotřeby.
* Jsou další jaderné elektrárny podle vás nevyhnutelné pro Česko?
Moje osobní přesvědčení je, že nemáme zavrhovat to, co umíme. Máme dobré energetické strojírenství. Atomovou elektrárnu umíme v Česku vyrobit z 80 procent a umíme je provozovat na vysoké úrovni. Dukovany patří podle ukazatelů bezpečnosti mezi 30 nejlepších elektráren na světě z celkových více než čtyř set. Prostě nemáme žádný důvod jadernou energetiku zavrhovat.
* Jaderné elektrárny jsou značně kontroverzní. Bude vůbec možné nějakou další u nás postavit?
Povolení ke stavbě bude trvat léta. Musí se začít hodnocením vlivu na životní prostředí u nás i v Evropské unii.
* Tedy i v Rakousku? To asi nikdy nedá souhlas.
Když Rakousko řekne ne, tak musí specifikovat, jaké vlivy na jeho území se mu nelíbí a jak je chce odstranit. Navíc i se záporným posouzením vlivu na životní prostředí může dát ČEZ požadavek na stavební úřad a ten to musí zvážit. Teprve pak přijde na řadu Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
* Jak dlouho povolení atomové elektrárny trvá?
Kdyby dnes ČEZ požádal o povolení, tak nekopne do země dříve než v roce 2013 a elektrárna nebude provozuschopná dříve než v roce 2020.
* Co říkáte argumentu, že jaderné elektrárny neobstojí, protože jsou příliš drahé?
Obchod s emisními povolenkami jaderným elektrárnám nahrává, jinak to opravdu ekonomicky nevychází.
* Temelín byl od začátku problematickou stavbou. Jste po dvou letech provozu přesvědčená, že je bezpečný?
Temelín je bezpečná elektrárna, ale aby byla dostatečně spolehlivá, tak to je ještě hodně práce.
* V čem je nespolehlivý?
Temelín se stavěl a spouštěl v době ekonomické transformace, velká část zařízení na staveništi pět let stála, výstavba byla příliš dlouhá. Musím říct, že už bych něco takového nechtěla absolvovat znova. Na druhou stranu, i u Dukovan trvalo deset let, než se dostaly na současnou úroveň spolehlivosti. A podívejte se třeba na pendolino nebo gripeny, to je sakra velká práce je doladit, a to nejde o tak složitou technologii jako jaderná elektrárna.
* Je dnes reálná havárie Temelína či jiné jaderné elektrárny ve světě ve stejném rozsahu jako v Černobylu?
Stejná havárie jako Černobyl se už nestane. I katastrofy mají užitek, řídicí a bezpečnostní systémy jsou nyní nesrovnatelně lepší. Navíc kdyby došlo k nějaké větší havárii, tak to pravděpodobně bude znamenat konec celého odvětví. Firmy dnes dbají na bezpečnost.
* Nemáte strach z boomu jaderné energetiky v zemích, jako je Čína či Indie?
Jaderná elektrárna je rizikové zařízení kdekoliv na světě. Nemám větší strach z čínských než z francouzských atomových elektráren.
* Írán oznámil, že chce stavět další tři jaderné elektrárny, ale svět se bojí zneužití atomu. Považujete to za bezpečnostní hrozbu?
Tak třeba Indie na rozdíl od Íránu nikdy nepodepsala smlouvu o nešíření jaderných zbraní, takže se můžeme ptát, co je větší hrozba.
* Íránský jaderný program zaměstnává politiky na celém světě. Co si o Íránu a jeho programu myslíte?
Na některé země je jedinou velmocí, kterou dnes máme, Spojenými státy americkými, nahlíženo jako na země osy zla. A to ještě i mezi nimi jsou rozdíly. Například přístup USA je mnohem přísnější k Íránu než k Severní Koreji.
* Nesouhlasíte tedy s obavami, že Írán chce vyrobit jadernou zbraň?
Já jsem si dlouhou dobu říkala, že přístup k Íránu je až zbytečně diskriminující, ale ve chvíli, kdy se stal prezidentem země Ahmadínežád, tak i pro mě narostly otazníky. Když máte technologii pro obohacování uranu nebo pro přepracování jaderného paliva, tak stačí jen malý krok stranou, a máte technologii pro výrobu bomby.
* Jsou podle vás dostatečné důkazy, že Íránci mají technologii na obohacování uranu?
V Natanzu spustili sérii centrifug, která stačí na nízké obohacení uranu, takže to umějí. Ale Írán říká, že mohou obohacovat jen do 3,5 procenta směsi a to jim na bombu nestačí. Na to by museli mít několik tisíc centrifug a to je zhoubně energeticky náročné. Uranová bomba je navíc nešikovná. Má daleko větší objem, hmotnost, a proto potřebuje i masivní nosiče. Efektivnější jsou bomby plutoniové. S takovými technologiemi si Írán pohrával, ale pokud je známo, tak je nemá.
* Chce podle vás Írán jadernou elektrárnu, nebo bombu?
Mám ráda historii a vím, že Peršané vždycky hráli nějakou hru. Írán je tak velká a potenciálně bohatá země, že určitě chce aspirovat na lídra regionu. Jestli k tomu chce mít bombu, pochybuji. Ale slova prezidenta ve mně vzbuzují pochybnosti. Bombu nemají, ale mají našlápnuto. Obohacování uranu je opakování pořád stejného procesu, který oni umějí.
* Věříte, že budou prosazeny hospodářské sankce proti Íránu?
Ropa je na historickém maximu a dost velký podíl na tom má problém v Íránu. Nedovedu si představit, že by se na tom členové Rady bezpečnosti dokázali shodnout.
* Myslíte si, že dojde k ozbrojenému konfliktu?
To neumím odhadnut, v tomhle je pro mě americká administrativa nevyzpytatelná. Závisí to na tolika faktorech. Jenomže co by ten konflikt přinesl? Ropnou krizi. Z hlediska jaderného programu co uděláte? Vybombardujete jim Natanz, ale copak někdo ví, co mají jinde?
* Co si myslíte o spekulacích, že USA uvažují o použití atomové bomby proti Íránu?
Nedovedu si představit, že by jakýkoliv stát na světě použil jadernou bombu jako první. Filozofie jaderného zbrojení je založená na odstrašení. Tedy ve smyslu, že kdyby tě náhodou někdy napadlo svou bombu použít, tak já ji mám taky a ty tvoje lidi taky zabiju. Jestli se nějaký stát někdy rozhodne bombu použít jako první, tak svět už nikdy nebude stejný, to už bude možné úplně všechno. Já ani v nejmenším nevěřím, že by Američané v Íránu použili jadernou bombu. To by byl konec světa, který známe.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
