Právo: Češi se učí třídit také elektroodpad
8.8.2008 | PRAHA | Právo | Petr Kotek |
Vedle plastů, skla a papíru se české domácnosti naučily třídit i vyřazené elektrospotřebiče. Ukázal to průzkum zadaný kolektivními systémy Asekol, Ekolamp a Elektrowin, který zkoumal postoje domácností k nakládání s elektroodpadem.
Zatímco ale síť sběrných míst s kontejnery na PET lahve a další „tradiční“ tříděný odpad považují Češi za dostatečnou, v případě míst zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení by uvítali její další zahuštění.
„Účastníci průzkumu měli uvést vzdálenost, do které jsou ochotni jít nebo jet odevzdat staré spotřebiče,“ uvádí Jiří Remr ze společnosti Markent, která šetření prováděla. „U malých spotřebičů vyšlo v průměru 1633 metrů, u velkých 2110 metrů,“ upřesnil. Podle údajů kolektivních systémů má přitom česká domácnost v průměru 2758 metrů do nejbližší prodejny elektro a 3012 metrů na nejbližší sběrný dvůr, kde se lze vysloužilců zdarma zbavit.
Dát je lidem do cesty
„Lidé třídí, je-li to snadné,“ shrnuje jednatel Asekolu Jan Vrba. Proto se každý z kolektivních systémů snaží rozšiřovat síť míst zpětného odběru. Jan Vrba odůvodnil tuto snahu jednoduše: „Je třeba postavit sběrné místo lidem přímo do cesty.“
Asekol to dělá například prostřednictvím speciálních kontejnerů, které začal před časem na zkoušku rozmisťovat ve Středočeském kraji. V posledních měsících k nim přibyly i takzvané Eboxy, které stále více Čechů nachází na svých pracovištích.
„Před třemi roky, při zavádění systému zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení, je většina lidí rozlišovala jen na dvě skupiny: co se vejde a co se nevejde do popelnice,“ řekl s nadsázkou šéf zákaznického oddělení Elektrowinu Roman Abrham.
Průzkum, který se zopakoval po dvou letech, ukazuje na výrazné změny v uvažování lidí. S tvrzením „Díky zpětnému odběru se nepovalují stará zařízení v příkopech a na skládkách“ dnes souhlasí 72 % dotazovaných.
Spotřebitelé mají více méně jasno v případě lednic a praček, které má kromě jiného na starost Elektrowin, nebo televizí, počítačů a dalších menších spotřebičů, jejichž sběr zajišťuje Asekol. Složitější pozici má Ekolamp, který buduje sběrnou síť pro použitá osvětlovací zařízení.
„V současnosti je v Česku 1495 sběrných míst. Z toho je 477 sběrných dvorů na území 348 obcí a 1018 provozoven obchodů, odpadových firem a konečných uživatelů,“ vypočítává Zuzana Křenková z Ekolampu.
Zářivky a další svítidla však stále často končí ve směsném odpadu. Nejhorší situace je podle Křenkové v Praze, kde takhle dopadá až 80 % svítidel. Na podzim proto Ekolamp chystá pilotní projekt, v jehož rámci budou na území Prahy 6 rozmisťovány sběrné nádoby na úsporné zářivky.
V zemích EU se v současnosti k recyklaci dostane asi čtvrtina elektrozařízení. Zbytek končí v popelnicích, ve spalovnách a na skládkách. Nejlépe na tom jsou skandinávské státy - Švédsko, Norsko a Dánsko, kde se sbírá kolem 15 kg elektroodpadu na osobu a rok. Ve starých členských státech EU každý občan průměrně k recyklaci odevzdává asi 10 kg elektroodpadu ročně.
Česká republika se v roce 2007 přehoupla přes 2,5 kg na osobu. Podle požadavku Bruselu musí každý Čech v roce 2008 odevzdat alespoň 4 kg elektroodpadu, jinak budou následovat sankce.
reklama
„Účastníci průzkumu měli uvést vzdálenost, do které jsou ochotni jít nebo jet odevzdat staré spotřebiče,“ uvádí Jiří Remr ze společnosti Markent, která šetření prováděla. „U malých spotřebičů vyšlo v průměru 1633 metrů, u velkých 2110 metrů,“ upřesnil. Podle údajů kolektivních systémů má přitom česká domácnost v průměru 2758 metrů do nejbližší prodejny elektro a 3012 metrů na nejbližší sběrný dvůr, kde se lze vysloužilců zdarma zbavit.
Dát je lidem do cesty
„Lidé třídí, je-li to snadné,“ shrnuje jednatel Asekolu Jan Vrba. Proto se každý z kolektivních systémů snaží rozšiřovat síť míst zpětného odběru. Jan Vrba odůvodnil tuto snahu jednoduše: „Je třeba postavit sběrné místo lidem přímo do cesty.“
Asekol to dělá například prostřednictvím speciálních kontejnerů, které začal před časem na zkoušku rozmisťovat ve Středočeském kraji. V posledních měsících k nim přibyly i takzvané Eboxy, které stále více Čechů nachází na svých pracovištích.
„Před třemi roky, při zavádění systému zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení, je většina lidí rozlišovala jen na dvě skupiny: co se vejde a co se nevejde do popelnice,“ řekl s nadsázkou šéf zákaznického oddělení Elektrowinu Roman Abrham.
Průzkum, který se zopakoval po dvou letech, ukazuje na výrazné změny v uvažování lidí. S tvrzením „Díky zpětnému odběru se nepovalují stará zařízení v příkopech a na skládkách“ dnes souhlasí 72 % dotazovaných.
Spotřebitelé mají více méně jasno v případě lednic a praček, které má kromě jiného na starost Elektrowin, nebo televizí, počítačů a dalších menších spotřebičů, jejichž sběr zajišťuje Asekol. Složitější pozici má Ekolamp, který buduje sběrnou síť pro použitá osvětlovací zařízení.
„V současnosti je v Česku 1495 sběrných míst. Z toho je 477 sběrných dvorů na území 348 obcí a 1018 provozoven obchodů, odpadových firem a konečných uživatelů,“ vypočítává Zuzana Křenková z Ekolampu.
Zářivky a další svítidla však stále často končí ve směsném odpadu. Nejhorší situace je podle Křenkové v Praze, kde takhle dopadá až 80 % svítidel. Na podzim proto Ekolamp chystá pilotní projekt, v jehož rámci budou na území Prahy 6 rozmisťovány sběrné nádoby na úsporné zářivky.
V zemích EU se v současnosti k recyklaci dostane asi čtvrtina elektrozařízení. Zbytek končí v popelnicích, ve spalovnách a na skládkách. Nejlépe na tom jsou skandinávské státy - Švédsko, Norsko a Dánsko, kde se sbírá kolem 15 kg elektroodpadu na osobu a rok. Ve starých členských státech EU každý občan průměrně k recyklaci odevzdává asi 10 kg elektroodpadu ročně.
Česká republika se v roce 2007 přehoupla přes 2,5 kg na osobu. Podle požadavku Bruselu musí každý Čech v roce 2008 odevzdat alespoň 4 kg elektroodpadu, jinak budou následovat sankce.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
