MF Dnes: Česká pole lákají investory
22.3.2010 | PRAHA | MF Dnes | Hany Farghali |
Zemědělská půda si udržela cenu i v době krize. Stále však stojí zlomek toho co v Německu.
Zhruba před rokem dostala čtyřiaosmdesátiletá Zdeňka Brantová z Kutnohorska nabídku na odkup polí, která její rodina vlastnila bezmála sto let. Cena, kterou investor z okolí Čáslavi nabízel, činila zhruba šest korun za metr čtvereční. Majitelka se však řídí heslem, že grunt se nemá prodávat, a tak nabídce odolala. A dobře udělala. Obvyklá cena polí v okolí je totiž zhruba dvojnásobná.
Řada lidí, zejména těch, co pole získali jako dědictví či v rámci restitucí, však na takovou nevýhodnou nabídku bez otálení kývne, neboť k půdě nemají takový vztah a pár set tisíc navíc se vždy hodí.
„Prodat pole na základě přímé nabídky například od zemědělského družstva znamená prakticky jistotu, že se prodá pod cenou. My obecně nedoporučujeme prodávat pod sedm korun za metr čtvereční,“ radí Jaroslav Urban, jednatel společnosti Farmy.cz, která se zabývá prodejem zemědělské půdy.
Podle něj může trpělivý vlastník půdy, který nechce prodat hned, dostat 7 až 15 korun za metr.
Zhruba polovina lidí, kteří pole v současnosti kupují, spadá mezi zemědělce, druhou polovinu pak tvoří investoři, kteří spekulují na budoucí růst jejich ceny.
Ta je totiž podle Zdeňka Koubka, předsedy Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, zhruba osminová oproti Bavorsku a desetinová ve srovnání s Dánskem či Nizozemskem. „Právě obyvatelé těchto zemí skupují velkou část českých polností,“ upozorňuje Koubek.
Nemohou tak sice činit napřímo, pokud zde nezaloží firmu, nicméně nákupy pro ně mohou zařídit prostředníci. „Podle našeho odhadu přes tyto bílé koně v současnosti vlastní cizinci kolem půl milionu hektarů. Dalších asi 150 tisíc vykoupili přes účelově založené podniky,“ upřesňuje Koubek. Celková plocha zemědělské půdy v Česku je podle Českého statistického úřadu 4,2 milionu hektarů.
Zdražila se pole vhodná pro stavbu solárních elektráren
Pole, stejně tak jako pozemky, představovala ze všech nemovitostí tu nejjistější investici. V uplynulých dvou letech sice svou hodnotu nijak radikálně nezvýšila a zájem o ně podle Urbana dokonce opadl, ostatní nemovitosti ovšem na ceně až na výjimky ztrácely. Zejména pak starší panelové byty a rekreační chaty.
Výjimku podle poradenské firmy King Sturge tvořily neobhospodařované louky či pastviny, které byly v dosahu přípojných bodů do elektrické sítě. Zatímco dříve měly výrazně nižší hodnotu něž obhospodařovaná pole, nyní jejich atraktivitu zvýšila možnost využití pro stavbu solárních elektráren. Pokud tak někdo prodal louku s jižní orientací, měl vyhráno.
Experti se ovšem shodují v tom, že jakákoli zemědělská půda představuje do budoucna bezpečnou investici, neboť její cena zcela jistě poroste. „V obecné rovině je půda vzácný statek a jednoznačně je jedním z nejbezpečnějších dlouhodobých investičních instrumentů,“ shrnuje Dušan Štastník z King Sturge.
reklama
Řada lidí, zejména těch, co pole získali jako dědictví či v rámci restitucí, však na takovou nevýhodnou nabídku bez otálení kývne, neboť k půdě nemají takový vztah a pár set tisíc navíc se vždy hodí.
„Prodat pole na základě přímé nabídky například od zemědělského družstva znamená prakticky jistotu, že se prodá pod cenou. My obecně nedoporučujeme prodávat pod sedm korun za metr čtvereční,“ radí Jaroslav Urban, jednatel společnosti Farmy.cz, která se zabývá prodejem zemědělské půdy.
Podle něj může trpělivý vlastník půdy, který nechce prodat hned, dostat 7 až 15 korun za metr.
Zhruba polovina lidí, kteří pole v současnosti kupují, spadá mezi zemědělce, druhou polovinu pak tvoří investoři, kteří spekulují na budoucí růst jejich ceny.
Ta je totiž podle Zdeňka Koubka, předsedy Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, zhruba osminová oproti Bavorsku a desetinová ve srovnání s Dánskem či Nizozemskem. „Právě obyvatelé těchto zemí skupují velkou část českých polností,“ upozorňuje Koubek.
Nemohou tak sice činit napřímo, pokud zde nezaloží firmu, nicméně nákupy pro ně mohou zařídit prostředníci. „Podle našeho odhadu přes tyto bílé koně v současnosti vlastní cizinci kolem půl milionu hektarů. Dalších asi 150 tisíc vykoupili přes účelově založené podniky,“ upřesňuje Koubek. Celková plocha zemědělské půdy v Česku je podle Českého statistického úřadu 4,2 milionu hektarů.
Zdražila se pole vhodná pro stavbu solárních elektráren
Pole, stejně tak jako pozemky, představovala ze všech nemovitostí tu nejjistější investici. V uplynulých dvou letech sice svou hodnotu nijak radikálně nezvýšila a zájem o ně podle Urbana dokonce opadl, ostatní nemovitosti ovšem na ceně až na výjimky ztrácely. Zejména pak starší panelové byty a rekreační chaty.
Výjimku podle poradenské firmy King Sturge tvořily neobhospodařované louky či pastviny, které byly v dosahu přípojných bodů do elektrické sítě. Zatímco dříve měly výrazně nižší hodnotu něž obhospodařovaná pole, nyní jejich atraktivitu zvýšila možnost využití pro stavbu solárních elektráren. Pokud tak někdo prodal louku s jižní orientací, měl vyhráno.
Experti se ovšem shodují v tom, že jakákoli zemědělská půda představuje do budoucna bezpečnou investici, neboť její cena zcela jistě poroste. „V obecné rovině je půda vzácný statek a jednoznačně je jedním z nejbezpečnějších dlouhodobých investičních instrumentů,“ shrnuje Dušan Štastník z King Sturge.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Tak tedy udusme se výhodnými investicemi! - 22. 3. 2010 - DanaPůda je jen pro výstavbu vhodná? Co si mám myslet o státě, ve kterém zemědělská půda nejlepší bonity padne za vlast - tedy padne do rukou nějakého zahraničního investora, který tam ani náhodou nebude pěstovat skvělou zeleninu..., naopak, on tam postaví něco, co bude (hlavně jemu) vynášet. Fabriku, která tu půdu dokonale odepíše, nebo domy, které taky nehrozí vrácením půdy na úroveň zemědělské. Ano, půda je sakra vzácná věc, ale nemělo by se jí takto plýtvat. Nakonec se dožijeme toho, že budeme "žrát" beton a ropné zbytky v půdě. Tím je půda hodnotnější? Dost zvrácené myšlení homo sapouše. |
