Právo: Česko čeká stále víc extrémních výkyvů počasí
4.4.2007 | PRAHA | Právo
Kvůli postupujícím změnám klimatu Česko čeká nejen nástup vyšších teplot, ale také i víc extrémních výkyvů počasí.
Podle českého klimatologa Jana Pretela, který se právě v Bruselu účastní reprezentativního jednání badatelů o dopadech globálního oteplování, se sice na naše území může vrátit středomořské klima, jaké tu panovalo ještě v době, kdy sem přišli první pralidé, jenže kromě příjemnějších stránek takového počasí zároveň přijdou nebezpečné extrémy.
„Střední Evropa bude výrazně náchylnější ke střídání extrémních jevů počasí, jako jsou období průtrží mračen a období sucha. Léta budou výrazně teplejší, teploty vystoupí na úroveň, na jakou nejsme zvyklí, a charakter počasí se bude blížit středomořskému podnebí,“ uvedl český klimatolog, podle nějž není pochyb o lidském podílu na klimatické změně.
Nejhorší „klimatickou“ změnou však možná budou vlny imigrantů, prchajících před horkem, zátopami, suchem, nedostatkem vody a potravin. Stěhovat se nebudou jen lidé, ale i zvířata, rostliny nebo nemoci. V Česku se prodlouží vegetační období, což je přínosem pro zemědělce, zároveň však během něj bude méně vody.
Pretel se v Bruselu účastní jednání Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC), který jedná o dopadech oteplování. I když bude výsledná zpráva IPCC hotová v pátek, hlavní rizika jsou už známá. Polovině Země hrozí, že se za sto let ocitne v jiném klimatickém pásmu než dosud. Hrozí proto masové vymírání zvířecích druhů - zmizet může až třetina z nich.
Chudé regiony budou zasaženy nejintenzivněji
Změnami nejvíce utrpí chudé země. V Himálaji roztají už do roku 2030 čtyři pětiny ledovců a totéž se bude odehrávat i v jiných částech světa. Stoupající hladina moří pak může zaplavit velkou část území Bangladéše a Nigérie, pod hladinou moře zmizí i nízko položené ostrovy. Záplavy mohou podle nejhoršího scénáře ohrožovat až pětinu lidstva. Rostoucí sucho naopak přinese nedostatek vody pro jednu až tři miliardy lidí.
„Čím je stát nebo kontinent chudší, tím má menší možnost se změnám přizpůsobit, a proto je zranitelnější“ - to je podle Pretela „základní poselství“ dokumentu, o jehož konečné podobě nyní IPCC jedná.
*
Město Los Angeles prožívá nejsušší období dešťů v uplynulých 130 letech, informovala americká Národní meteorologická služba. Od loňského 1. července tam zaznamenali pouze 627 milimetrů srážek, zatímco normál činí 1394 milimetrů.
Letos i v uplynulých letech jižní Kalifornii sužují rozsáhlé lesní požáry. Nejsušší období dešťů dosud bylo na přelomu let 2001-02 s 1122 mm srážek.
(ROŠ)
reklama
„Střední Evropa bude výrazně náchylnější ke střídání extrémních jevů počasí, jako jsou období průtrží mračen a období sucha. Léta budou výrazně teplejší, teploty vystoupí na úroveň, na jakou nejsme zvyklí, a charakter počasí se bude blížit středomořskému podnebí,“ uvedl český klimatolog, podle nějž není pochyb o lidském podílu na klimatické změně.
Nejhorší „klimatickou“ změnou však možná budou vlny imigrantů, prchajících před horkem, zátopami, suchem, nedostatkem vody a potravin. Stěhovat se nebudou jen lidé, ale i zvířata, rostliny nebo nemoci. V Česku se prodlouží vegetační období, což je přínosem pro zemědělce, zároveň však během něj bude méně vody.
Pretel se v Bruselu účastní jednání Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC), který jedná o dopadech oteplování. I když bude výsledná zpráva IPCC hotová v pátek, hlavní rizika jsou už známá. Polovině Země hrozí, že se za sto let ocitne v jiném klimatickém pásmu než dosud. Hrozí proto masové vymírání zvířecích druhů - zmizet může až třetina z nich.
Chudé regiony budou zasaženy nejintenzivněji
Změnami nejvíce utrpí chudé země. V Himálaji roztají už do roku 2030 čtyři pětiny ledovců a totéž se bude odehrávat i v jiných částech světa. Stoupající hladina moří pak může zaplavit velkou část území Bangladéše a Nigérie, pod hladinou moře zmizí i nízko položené ostrovy. Záplavy mohou podle nejhoršího scénáře ohrožovat až pětinu lidstva. Rostoucí sucho naopak přinese nedostatek vody pro jednu až tři miliardy lidí.
„Čím je stát nebo kontinent chudší, tím má menší možnost se změnám přizpůsobit, a proto je zranitelnější“ - to je podle Pretela „základní poselství“ dokumentu, o jehož konečné podobě nyní IPCC jedná.
*
Město Los Angeles prožívá nejsušší období dešťů v uplynulých 130 letech, informovala americká Národní meteorologická služba. Od loňského 1. července tam zaznamenali pouze 627 milimetrů srážek, zatímco normál činí 1394 milimetrů.
Letos i v uplynulých letech jižní Kalifornii sužují rozsáhlé lesní požáry. Nejsušší období dešťů dosud bylo na přelomu let 2001-02 s 1122 mm srážek.
(ROŠ)
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
