Právo: Česko-saský projekt má obnovit těžbou uhlí narušený vodní režim
9.12.2009 | Právo | Rudolf Prchal |
Ústecký kraj chce získat peníze z evropských fondů na obnovu vodních toků v Podkrušnohorské hnědouhelné pánvi, které byly poničeny důlní činností.
Na projektu, nesoucím název Vodamin, spolupracuje s partnery ze Saska. Hejtmančin náměstek Arno Fišera (ČSSD) novinářům řekl, že takto by bylo možné získat asi 30 miliónů korun.
Podle Fišery zatím není jasné, do obnovy kterých potoků a řek by peníze šly, protože projekt se teprve připravuje. Jde o komplexní plán, který by zahrnoval nejen obnovu vody tekoucí po povrchu, ale i vod podzemních. Uvedl, že kvůli důlní činnosti je vodní rovnováha na mnoha místech regionu narušená. Nejen těžbou, ale i druhotnými dopady těžby a výrobou elektřiny z hnědého uhlí, která exhalacemi narušila kořenový systém lesů, a tím i vodní režim v krajině.
Podle Fišery není obnova vodního systému v krajině zahrnuta v prostředcích, které mají ze zákona hnědouhelné společnosti za povinnost vynakládat na rekultivaci krajiny poničené těžbou. Kraj proto doufá, že se mu povede peníze na ekologický projekt získat z Bruselu. V minulosti totiž už uspěl třeba s projektem měření kyselosti vod v okolí Flájské přehrady.
Ve spolupráci se saskými meteorology z LFULG Dresden chce Ústecký kraj také koupit dva ne právě levné detektory ultra jemných částic prachu ve vzduchu. „Právě astmatické choroby jsou vážným problémem našeho regionu,“ dodal Fišera.
Přenosné přístroje budou využívat čeští meteorologové k měření znečištění třeba v okolí elektráren. Kraj je chce využívat i při posuzování vlivu různých staveb na životní prostředí.
reklama
Podle Fišery zatím není jasné, do obnovy kterých potoků a řek by peníze šly, protože projekt se teprve připravuje. Jde o komplexní plán, který by zahrnoval nejen obnovu vody tekoucí po povrchu, ale i vod podzemních. Uvedl, že kvůli důlní činnosti je vodní rovnováha na mnoha místech regionu narušená. Nejen těžbou, ale i druhotnými dopady těžby a výrobou elektřiny z hnědého uhlí, která exhalacemi narušila kořenový systém lesů, a tím i vodní režim v krajině.
Podle Fišery není obnova vodního systému v krajině zahrnuta v prostředcích, které mají ze zákona hnědouhelné společnosti za povinnost vynakládat na rekultivaci krajiny poničené těžbou. Kraj proto doufá, že se mu povede peníze na ekologický projekt získat z Bruselu. V minulosti totiž už uspěl třeba s projektem měření kyselosti vod v okolí Flájské přehrady.
Ve spolupráci se saskými meteorology z LFULG Dresden chce Ústecký kraj také koupit dva ne právě levné detektory ultra jemných částic prachu ve vzduchu. „Právě astmatické choroby jsou vážným problémem našeho regionu,“ dodal Fišera.
Přenosné přístroje budou využívat čeští meteorologové k měření znečištění třeba v okolí elektráren. Kraj je chce využívat i při posuzování vlivu různých staveb na životní prostředí.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
