Právo: Cestu opeřence Pepy za svobodou provázely slzy prodavaček
25.3.2005 | PLZEŇ | Právo | (pab) |
Když se ve čtvrtek ráno červeně zabarvený ptáček zatřepal v nastražené síti, po tvářích se jim koulely slzy. Prodavačky obchodního domu Baumax v Plzni emotivně sledovaly, jak ornitologové chytají jejich oblíbeného opeřence, který se jim pod střechou zabydlel o Vánocích a kterému daly jméno Pepa.
Jedná se o samečka červenky obecné. Tito ptáci jsou poměrně vzácní a v přírodě se příliš hojně nevyskytují.
„Pomalu jsem si připadal jako nějaký vrah,“ řekl vedoucí plzeňské záchranné stanice ptactva Karel Makoň. Už jednou tam totiž červenku ekologové v zimě chytili a vypustili zpátky do přírody. „K mému překvapení se po čtrnácti dnech zase vrátila,“ pokračoval šéf stanice.
Zaměstnanci Baumaxu nenechají na Pepu dopustit. „Byl to smutný pohled, když se chudáček bezmocně třepal v síti. Nádherně tady zpíval. Už jsme si na něho zvykli stejně jako on na nás. Skákal mezi zákazníky, ti z něho byli úplně na větvi. Měl možnost kdykoliv sám odletět, máme celý den otevřená okna i dveře do venkovní zahrady. Zřejmě se mu nechtělo, bylo mu tady dobře. Byl to prostě náš Pepa Baumax,“ řekla jedna z prodavaček.
Opeřenec se živil hmyzem na květinách v oddělení zahradnictví, kde se také nejvíce zdržoval. „Pták se tady neměl špatně, personál si ho oblíbil. Nemohl by tady ale být pořád. Byl sám a neměl tak šanci na zahnízdění. Zvykl si na provoz a na lidi, takže to budilo dojem, že by se dal ochočit. To je ale vyloučené a jeho místo je ve volné přírodě,“ uvedl dále Makoň.
Poprvé ho ochránci zvířat lapili do sklopné pasti, kam ho nalákali na moučného červa. „Tentokrát jsme natáhli nárazovou síť a pod ní umístili magnetofon se zvukovou nahrávkou samčího zpěvu. To zapůsobilo jako konkurence na teritoriu a zvědavá červenka, která se chtěla dostat co nejblíže k místu, odkud zvuk vycházel, vletěla přímo do sítě. Po okroužkování jsme ptáka vypustili ven na jinou lokalitu,“ uzavřel Makoň.
reklama
„Pomalu jsem si připadal jako nějaký vrah,“ řekl vedoucí plzeňské záchranné stanice ptactva Karel Makoň. Už jednou tam totiž červenku ekologové v zimě chytili a vypustili zpátky do přírody. „K mému překvapení se po čtrnácti dnech zase vrátila,“ pokračoval šéf stanice.
Zaměstnanci Baumaxu nenechají na Pepu dopustit. „Byl to smutný pohled, když se chudáček bezmocně třepal v síti. Nádherně tady zpíval. Už jsme si na něho zvykli stejně jako on na nás. Skákal mezi zákazníky, ti z něho byli úplně na větvi. Měl možnost kdykoliv sám odletět, máme celý den otevřená okna i dveře do venkovní zahrady. Zřejmě se mu nechtělo, bylo mu tady dobře. Byl to prostě náš Pepa Baumax,“ řekla jedna z prodavaček.
Opeřenec se živil hmyzem na květinách v oddělení zahradnictví, kde se také nejvíce zdržoval. „Pták se tady neměl špatně, personál si ho oblíbil. Nemohl by tady ale být pořád. Byl sám a neměl tak šanci na zahnízdění. Zvykl si na provoz a na lidi, takže to budilo dojem, že by se dal ochočit. To je ale vyloučené a jeho místo je ve volné přírodě,“ uvedl dále Makoň.
Poprvé ho ochránci zvířat lapili do sklopné pasti, kam ho nalákali na moučného červa. „Tentokrát jsme natáhli nárazovou síť a pod ní umístili magnetofon se zvukovou nahrávkou samčího zpěvu. To zapůsobilo jako konkurence na teritoriu a zvědavá červenka, která se chtěla dostat co nejblíže k místu, odkud zvuk vycházel, vletěla přímo do sítě. Po okroužkování jsme ptáka vypustili ven na jinou lokalitu,“ uzavřel Makoň.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
