MF Dnes: ČEZ dá miliardy na energii z větru
14.4.2006 | PRAHA | MF Dnes | Jana Klímová |
Elektrárenská firma ČEZ v příštích patnácti letech investuje 30 miliard do zelené energie. Největší suma - zhruba 20 miliard - půjde na stavbu větrných elektráren.
Firma by mohla postavit až 250 větrníků, jejichž celkový výkon by se dal srovnat například s velkou uhelnou elektrárnou v Mělníce.
„Technologický rozvoj umožňuje vyrábět elektřinu z větru efektivně i v mimohorských oblastech,“ řekl generální ředitel ČEZ Martin Roman. Šéf energetického gigantu tak změkčil svůj dřívější názor na adresu větrných elektráren z loňského prosince. Tehdy řekl: „Stát to podporuje, takže z podnikatelského ohledu je to skvělý nápad. Ale lidé, kteří tomu rozumějí, vědí, jaký je to energeticky absolutní nesmysl.“
V Česku jsou podle Romana vhodné pro výrobu proudu z větru jen dvě lokality, a to vrcholky Krušných hor a Krkonoš.
ČEZ pro stavbu zvažoval dvě lokality, z toho jedna by měla být právě v Krušných horách.
„Při výběru místa pro stavbu větrných elektráren chceme prioritně prozkoumat naše vlastní lokality. V těchto dnech prověřujeme také možnost vstupu do projektu Větrný park Chomutov, který je aktuálně největším v Evropě,“ uvedl Josef Sedlák, šéf společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, dcery gigantu.
Park v Chomutově, který chystá firma Czech Venti, zahrnuje 83 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 182 MW. Náklady na stavbu mají dosáhnout 6,6 miliardy korun. Czech Venti se nyní potýká se spory mezi britskými akcionáři, a výstavba se tak zpožďuje. Společnost měla vytipované další lokality na Mostecku a Karlovarsku, celkově hodlala do větrných zdrojů v Česku investovat 15 miliard korun. Sedlák tvrdí, že stavba a provoz větrníků se vyplatí. „Podmínky podpory rozvoje větrné energie jsou dnes již nastaveny tak, že při správném výběru lokality a typu zařízení lze větrné elektrárny provozovat s dobrou návratností,“ řekl.
Proud vyrobený z větru má Energetickým regulačním úřadem stanovenou zvláštní výkupní cenu tak, aby se majitelům jeho výroba vyplatila. Kilowatthodina stojí 2,50 koruny, což je až dvojnásobek ceny proudu z běžných zdrojů. Výkup elektřiny z větrníků je navíc povinný.
ČEZ vyrábí 54 procent elektřiny z uhlí, 47 procent z jádra a 3 procenta z vody. Podíl alternativních zdrojů je v řádu desetin promile.
Včera navíc firma stvrdila další investici, tentokrát v Bulharsku. S vládou v Sofii podepsala návrh smlouvy na prodej tepelné elektrárny ve Varně za 346 milionů eur (téměř 10 miliard korun).
reklama
„Technologický rozvoj umožňuje vyrábět elektřinu z větru efektivně i v mimohorských oblastech,“ řekl generální ředitel ČEZ Martin Roman. Šéf energetického gigantu tak změkčil svůj dřívější názor na adresu větrných elektráren z loňského prosince. Tehdy řekl: „Stát to podporuje, takže z podnikatelského ohledu je to skvělý nápad. Ale lidé, kteří tomu rozumějí, vědí, jaký je to energeticky absolutní nesmysl.“
V Česku jsou podle Romana vhodné pro výrobu proudu z větru jen dvě lokality, a to vrcholky Krušných hor a Krkonoš.
ČEZ pro stavbu zvažoval dvě lokality, z toho jedna by měla být právě v Krušných horách.
„Při výběru místa pro stavbu větrných elektráren chceme prioritně prozkoumat naše vlastní lokality. V těchto dnech prověřujeme také možnost vstupu do projektu Větrný park Chomutov, který je aktuálně největším v Evropě,“ uvedl Josef Sedlák, šéf společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, dcery gigantu.
Park v Chomutově, který chystá firma Czech Venti, zahrnuje 83 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 182 MW. Náklady na stavbu mají dosáhnout 6,6 miliardy korun. Czech Venti se nyní potýká se spory mezi britskými akcionáři, a výstavba se tak zpožďuje. Společnost měla vytipované další lokality na Mostecku a Karlovarsku, celkově hodlala do větrných zdrojů v Česku investovat 15 miliard korun. Sedlák tvrdí, že stavba a provoz větrníků se vyplatí. „Podmínky podpory rozvoje větrné energie jsou dnes již nastaveny tak, že při správném výběru lokality a typu zařízení lze větrné elektrárny provozovat s dobrou návratností,“ řekl.
Proud vyrobený z větru má Energetickým regulačním úřadem stanovenou zvláštní výkupní cenu tak, aby se majitelům jeho výroba vyplatila. Kilowatthodina stojí 2,50 koruny, což je až dvojnásobek ceny proudu z běžných zdrojů. Výkup elektřiny z větrníků je navíc povinný.
ČEZ vyrábí 54 procent elektřiny z uhlí, 47 procent z jádra a 3 procenta z vody. Podíl alternativních zdrojů je v řádu desetin promile.
Včera navíc firma stvrdila další investici, tentokrát v Bulharsku. S vládou v Sofii podepsala návrh smlouvy na prodej tepelné elektrárny ve Varně za 346 milionů eur (téměř 10 miliard korun).
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
