MF Dnes: Chemický ani těžký průmysl do holešovské zóny nesmí
4.3.2008 | HOLEŠOV | MF Dnes | Karel Toman ml. |
Chemický a těžký průmysl do připravované průmyslové zóny u Holešova nesmí. Sdělil to místopředseda představenstva krajského správce zóny a zároveň výkonný ředitel společnosti Industry Servis ZK Jakub Černoch. Úřady tak chtějí ochránit zdroje pitné vody, které se nacházejí v těsné blízkosti zóny a které vodou zásobují desítky tisíc obyvatel na Holešovsku a Bystřicku.
Právě o tyto zdroje se lidé v souvislosti s výstavbou zóny nejvíc bojí. „Co když se tu převrátí cisterna s padesáti tisíci litry chemikálií?“ ptal se jeden z občanů letos v lednu na debatě, kterou do Holešova svolali právníci Ekologického právního servisu.
Podle Černocha je to téměř vyloučeno. „Při výběru investorů pro připravovanou průmyslovou zónu v Holešově dostane přednost ekologicky čistá výroba. Naopak firmy působící v chemickém průmyslu či těžké výrobě jsou předem vyloučeny,“ řekl. Ochranu zdrojů vody podle něj nařizuje zákon a je také prioritou Zlínského kraje a státu, kteří o obsazení zóny rozhodnou.
Část pozemků, které kraj kvůli zóně vykoupil, leží ve vnitřním, „přísnějším“ ochranném pásmu. Na těch ale podle Industry Servis ZK žádné provozy stát nebudou a počítá se na nich jen s výsadbou sadů. Samotná zóna leží stejně jako skoro celý Holešov nebo obce Martinice a Zahnašovice ve vnějším ochranném pásmu vodního zdroje.
„Každý zájemce o pozemky v zóně proto musí absolvovat proces posuzování vlivu na životní prostředí a předložit nezávislý hydrogeologický posudek. Ten musí prokázat, že budované stavby ani jejich provoz nebudou mít negativní vliv na zdroje podzemní vody,“ řekl Černoch.
„Pro případ mimořádných událostí bude přesto postaveno několik odlučovačů ropných látek,“ dodal.
Podle Petra Vedry, náměstka ředitele společnosti Vodovody a kanalizace Kroměříž, budou v zóně použity i další technologie, které dokáží rizika do značné míry vyloučit. „Železniční vlečka bude stát prakticky na bazénu vytvořeném ze speciální fólie. Z hlediska vodáren nevidím problém,“ řekl Vedra krátce po lednové debatě s Ekologickým právním servisem, které se zúčastnil.
Lidé z okolí se tehdy svěřili také s obavou, že přívalové srážky na 280 hektarech zastavěné plochy způsobí lokální povodně. „Ta voda nemůže jinam, než do Mojeny. Vyplaví nás a kdo nám dá náhrady?“ ptal se obyvatel Třebětic.
Podle vedení Industry Servis ZK zachytí přívalové vody velký suchý poldr, z kterého bude voda do Mojeny odtékat postupně, takže záplavy nehrozí. Splaškové vody pak skončí na čistírně odpadních vod v Holešově, na jejíž intenzifikaci Zlínský kraj přispěje čtyřiceti miliony.
„Každý investor musí prokázat, že neovlivní zdroje podzemní vody.“ Jakub Černoch
reklama
Podle Černocha je to téměř vyloučeno. „Při výběru investorů pro připravovanou průmyslovou zónu v Holešově dostane přednost ekologicky čistá výroba. Naopak firmy působící v chemickém průmyslu či těžké výrobě jsou předem vyloučeny,“ řekl. Ochranu zdrojů vody podle něj nařizuje zákon a je také prioritou Zlínského kraje a státu, kteří o obsazení zóny rozhodnou.
Část pozemků, které kraj kvůli zóně vykoupil, leží ve vnitřním, „přísnějším“ ochranném pásmu. Na těch ale podle Industry Servis ZK žádné provozy stát nebudou a počítá se na nich jen s výsadbou sadů. Samotná zóna leží stejně jako skoro celý Holešov nebo obce Martinice a Zahnašovice ve vnějším ochranném pásmu vodního zdroje.
„Každý zájemce o pozemky v zóně proto musí absolvovat proces posuzování vlivu na životní prostředí a předložit nezávislý hydrogeologický posudek. Ten musí prokázat, že budované stavby ani jejich provoz nebudou mít negativní vliv na zdroje podzemní vody,“ řekl Černoch.
„Pro případ mimořádných událostí bude přesto postaveno několik odlučovačů ropných látek,“ dodal.
Podle Petra Vedry, náměstka ředitele společnosti Vodovody a kanalizace Kroměříž, budou v zóně použity i další technologie, které dokáží rizika do značné míry vyloučit. „Železniční vlečka bude stát prakticky na bazénu vytvořeném ze speciální fólie. Z hlediska vodáren nevidím problém,“ řekl Vedra krátce po lednové debatě s Ekologickým právním servisem, které se zúčastnil.
Lidé z okolí se tehdy svěřili také s obavou, že přívalové srážky na 280 hektarech zastavěné plochy způsobí lokální povodně. „Ta voda nemůže jinam, než do Mojeny. Vyplaví nás a kdo nám dá náhrady?“ ptal se obyvatel Třebětic.
Podle vedení Industry Servis ZK zachytí přívalové vody velký suchý poldr, z kterého bude voda do Mojeny odtékat postupně, takže záplavy nehrozí. Splaškové vody pak skončí na čistírně odpadních vod v Holešově, na jejíž intenzifikaci Zlínský kraj přispěje čtyřiceti miliony.
„Každý investor musí prokázat, že neovlivní zdroje podzemní vody.“ Jakub Černoch
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
