MF Dnes: Chemii čeká tvrdší regulace
22.11.2005 | PRAHA | MF Dnes | Kateřina Frouzová, Johanna Grohová |
Nové bruselské razítko, které budou potřebovat všichni podnikatelé v chemii, nepřinese zdravější životní prostředí, namítají firmy i zelení. Přinese hlavně další náklady, které zdraží výrobu aut, papíru, kosmetiky nebo i rumových pralinek, aviváže či laku na vlasy, říkají české chemičky.
Nové bruselské razítko, které budou potřebovat všichni podnikatelé v chemii, nepřinese zdravější životní prostředí, namítají firmy i zelení. Přinese hlavně další náklady, které zdraží výrobu aut, papíru, kosmetiky nebo i rumových pralinek, aviváže či laku na vlasy, říkají české chemičky.
Evropská směrnice REACH, což je zkratka pro registraci, vyhodnocování a povolování chemikálií, má přitom přimět podniky, aby dokázaly, že látky používané k výrobě nejsou nebezpečné.
Zelení: Nový zákon přírodě moc nepomůže
Návrh, který minulý čtvrtek prošel Evropským parlamentem, nechává hodně nebezpečných látek stranou jen proto, že se jich vyrábí menší množství - tedy méně než tuna.
Mezinárodní organizace na ochranu přírodyWorldWildlife Fund, která má ve znaku pandu, je z dohodnutého kompromisu zklamaná. „Nezajistí zdraví lidí a ochranu přírody, protože tisíce toxických chemikálií zůstanou bez kontroly,“ uvedla ve svém prohlášení. Totéž kritizuje Evropská organizace na ochranu spotřebitelů BEUC.
Jako příklad takových látek, kterých se nevyrábějí tuny, uvádí Dagmar Jírová ze Státního zdravotního ústavu konzervační látky, například formaldehyd. Ten se stále bez velkých omezení dává do čisticích prostředků. Registrace chemické látky podle nového nařízení vyjde asi na 900 tisíc korun. Vícero firem se může podílet na registraci stejné látky, avšak ještě není jasné, jestli a jak se mohou podělit o náklady.
Český svaz chemického průmyslu včera odhadl, že nová administrativa bude stát české firmy až 6 miliard korun. „Osmdesát procent nákladů přitom ponesou malé a střední firmy, které zákon může existenčně ohrozit,“ říká ředitel svazu Ladislav Novák. Vyšší náklady se pak promítnou do cen a zhorší konkurenceschopnost s výrobci mimo EU, kterým náklady nevzrostou.
Podnikatelé: Některé výrobky zmizí
„Chemici si to dokážou dát do cen, ale s Čínou pak zápasíme my,“ konstatuje Jan Heřmanský, šéf textilní firmy Svitap J. H. J., která vyrábí vojenské stany, filtry či plachty na nákladní auta. „Už teď se řada výrob dostává na hranici únosnosti s rostoucí cenou energie a silnou korunou,“ dodává šéf firmy s obratem 600 milionů.
„Dokud nás nezničí, vyrábět nepřestaneme,“ říká s nadsázkou majitel daleko menších společností Aroma a Aroco s obratem celkem 240 milionů, která vyrábí i rumovou tresť a syntetické vůně a ochucovadla.
Na změny se připravuje i výrobce zubních past Signal nebo mýdel a deodorantů Dove. „V budoucnu musíme být připravení na použití alternativních receptur,“ říká Michaela Dvořáková z Unileveru. To tehdy, kdy výrobce látku zdraží anebo dosud používaná látka nedostane autorizaci. Zdražovat totiž Unilever kvůli konkurenčním tlakům nemůže.
Směrnice tedy bude mít zásadní vliv na všechna odvětví, jež na chemický průmysl navazují. Dotkne se také automobilového, elektrotechnického, textilního, papírenského či farmaceutického průmyslu. Průměrná papírna by odhadem měla zaplatit tři miliardy během deseti let. Textilní průmysl odhaduje náklady na 112 až 208 milionů ročně.
Směrnici nyní dostávají na stůl ministři jednotlivých zemí Unie, ale velké změny se nečekají.
reklama
Evropská směrnice REACH, což je zkratka pro registraci, vyhodnocování a povolování chemikálií, má přitom přimět podniky, aby dokázaly, že látky používané k výrobě nejsou nebezpečné.
Zelení: Nový zákon přírodě moc nepomůže
Návrh, který minulý čtvrtek prošel Evropským parlamentem, nechává hodně nebezpečných látek stranou jen proto, že se jich vyrábí menší množství - tedy méně než tuna.
Mezinárodní organizace na ochranu přírodyWorldWildlife Fund, která má ve znaku pandu, je z dohodnutého kompromisu zklamaná. „Nezajistí zdraví lidí a ochranu přírody, protože tisíce toxických chemikálií zůstanou bez kontroly,“ uvedla ve svém prohlášení. Totéž kritizuje Evropská organizace na ochranu spotřebitelů BEUC.
Jako příklad takových látek, kterých se nevyrábějí tuny, uvádí Dagmar Jírová ze Státního zdravotního ústavu konzervační látky, například formaldehyd. Ten se stále bez velkých omezení dává do čisticích prostředků. Registrace chemické látky podle nového nařízení vyjde asi na 900 tisíc korun. Vícero firem se může podílet na registraci stejné látky, avšak ještě není jasné, jestli a jak se mohou podělit o náklady.
Český svaz chemického průmyslu včera odhadl, že nová administrativa bude stát české firmy až 6 miliard korun. „Osmdesát procent nákladů přitom ponesou malé a střední firmy, které zákon může existenčně ohrozit,“ říká ředitel svazu Ladislav Novák. Vyšší náklady se pak promítnou do cen a zhorší konkurenceschopnost s výrobci mimo EU, kterým náklady nevzrostou.
Podnikatelé: Některé výrobky zmizí
„Chemici si to dokážou dát do cen, ale s Čínou pak zápasíme my,“ konstatuje Jan Heřmanský, šéf textilní firmy Svitap J. H. J., která vyrábí vojenské stany, filtry či plachty na nákladní auta. „Už teď se řada výrob dostává na hranici únosnosti s rostoucí cenou energie a silnou korunou,“ dodává šéf firmy s obratem 600 milionů.
„Dokud nás nezničí, vyrábět nepřestaneme,“ říká s nadsázkou majitel daleko menších společností Aroma a Aroco s obratem celkem 240 milionů, která vyrábí i rumovou tresť a syntetické vůně a ochucovadla.
Na změny se připravuje i výrobce zubních past Signal nebo mýdel a deodorantů Dove. „V budoucnu musíme být připravení na použití alternativních receptur,“ říká Michaela Dvořáková z Unileveru. To tehdy, kdy výrobce látku zdraží anebo dosud používaná látka nedostane autorizaci. Zdražovat totiž Unilever kvůli konkurenčním tlakům nemůže.
Směrnice tedy bude mít zásadní vliv na všechna odvětví, jež na chemický průmysl navazují. Dotkne se také automobilového, elektrotechnického, textilního, papírenského či farmaceutického průmyslu. Průměrná papírna by odhadem měla zaplatit tři miliardy během deseti let. Textilní průmysl odhaduje náklady na 112 až 208 milionů ročně.
Směrnici nyní dostávají na stůl ministři jednotlivých zemí Unie, ale velké změny se nečekají.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
