MF Dnes: Chladné počasí pomáhá v lesích boji s kůrovcem
25.5.2004 | LIBEREC | MF Dnes | Miloslava Martínková |
Chladné jaro ulehčuje v Libereckém kraji boj s kůrovcem. Tento škůdce se zatím nezačal pořádně rojit, neboť k této aktivitě potřebuje teplejší, a hlavně suché počasí. Studené dny zatím útok tohoto škůdce brzdí, lesníci však nemohou kalamitu definitivně vyloučit.
„Kůrovec se v teplém počasí, které v květnu už také bylo, začal rojit pouze na některých místech, například na Českolipsku,“ řekl Libor Dostál z libereckého Krajského inspektorátu Lesů České republiky. „Nyní, kdy se ochladilo, tolik aktivní není. K rojení potřebuje alespoň šestnáct stupňů a sucho.“
Lesníci už před časem políčili na tohoto nebezpečného škůdce, který ničí smrky, důmyslné pasti. Těmi jsou lapáky a lapače s návnadami. „Ne každý brouk však tuto návnadu přijme, někteří napadnou oslabené a nemocné stromy,“ vysvětlil Dostál. „A to je špatné.“ Inspektor nedokázal spolehlivě odhadnout, jak velké procento kůrovce dá přednost rostoucím stromům v lese před návnadami. „Řekl bych, že to bude více jak deset procent, ale méně než polovina,“ naznačil Dostál.
Lapák je zdravý strom, který lesníci pokácejí a dají na vytipované místo, a plní stejnou funkci jako lapač. „Lapač je, zjednodušeně řečeno, úzká trubka s feromony uvnitř, které napodobují aroma chřadnoucího stromu, takže kůrovce přilákají,“ řekl zástupce inspektora liberecké pobočky Lesů České republiky Ludvík Řičář. Lesníci dali do lesů v Libereckém kraji dokonce více lapáků a lapačů, než kolik jim ukládá zákon. „Zabránit kůrovcové kalamitě je pro nás úkol číslo jedna,“ upozornil Dostál. Zdravý strom si s lýkožroutem smrkovým poradí. Jakmile se škůdce zavrtá pod kůru, tak je zalit pryskyřicí a hyne.
Podle JanaKorytáře ze Společnosti přátel přírody nahrává přemnožení kůrovce nejenom loňské suché a horké léto, ale i fakt, že v Jizerských horách rostou uměle vysazené smrky. „Příroda se tak zbavuje stromů, které do této krajiny nepatří a snaží se vrátit k původní rovnováze, dříve tu byly smíšené lesy,“ upozornil Korytář.
reklama
Lesníci už před časem políčili na tohoto nebezpečného škůdce, který ničí smrky, důmyslné pasti. Těmi jsou lapáky a lapače s návnadami. „Ne každý brouk však tuto návnadu přijme, někteří napadnou oslabené a nemocné stromy,“ vysvětlil Dostál. „A to je špatné.“ Inspektor nedokázal spolehlivě odhadnout, jak velké procento kůrovce dá přednost rostoucím stromům v lese před návnadami. „Řekl bych, že to bude více jak deset procent, ale méně než polovina,“ naznačil Dostál.
Lapák je zdravý strom, který lesníci pokácejí a dají na vytipované místo, a plní stejnou funkci jako lapač. „Lapač je, zjednodušeně řečeno, úzká trubka s feromony uvnitř, které napodobují aroma chřadnoucího stromu, takže kůrovce přilákají,“ řekl zástupce inspektora liberecké pobočky Lesů České republiky Ludvík Řičář. Lesníci dali do lesů v Libereckém kraji dokonce více lapáků a lapačů, než kolik jim ukládá zákon. „Zabránit kůrovcové kalamitě je pro nás úkol číslo jedna,“ upozornil Dostál. Zdravý strom si s lýkožroutem smrkovým poradí. Jakmile se škůdce zavrtá pod kůru, tak je zalit pryskyřicí a hyne.
Podle JanaKorytáře ze Společnosti přátel přírody nahrává přemnožení kůrovce nejenom loňské suché a horké léto, ale i fakt, že v Jizerských horách rostou uměle vysazené smrky. „Příroda se tak zbavuje stromů, které do této krajiny nepatří a snaží se vrátit k původní rovnováze, dříve tu byly smíšené lesy,“ upozornil Korytář.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
