Právo: Chráněných oblastí výrazně přibude
31.10.2007 | PLZEŇ | Právo | Ivan Blažek |
Počet přírodních památek a rezervací v Plzeňském kraji stoupne více než o třetinu. Zatím se zde titulem Evropsky významné lokality pyšní čtyřicet pět míst, má jich přibýt dalších sedmnáct.
Některé kvůli unikátním biotopům, jinde se vyskytují vzácné druhy živočichů. Dobrá zpráva pro ekology může znamenat pohromu pro majitele dotčených pozemků – jejich manévrovací prostor se totiž podstatně zúží.
Přírodní památkou se mají stát třeba Hrádecká bahna nebo vysloužilé říční tunely u Ejpovic, obě lokality jsou na Rokycansku. „V prvém případě je to kvůli výskytu vzácného mechu, srpnatky fermežové, v druhém chceme chránit ohrožené druhy netopýrů sídlících v tunelech,“ řekl Právu Martin Čížek z plzeňského střediska Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Schvalovací kolotoč
Proces, na jehož konci získají vytipované lokality statut zvláště chráněného území, už běží.
„Podali jsme návrhy, jimiž se už zabýval krajský úřad. V říjnu začala jednání s vlastníky pozemků a obecními úřady, jejich případné požadavky bude řešit v lednu ústředí AOPK spolu s ministerstvem životního prostředí. Konečná verze projde mezirezortním připomínkovým řízením a na podzim aktualizovaný seznam chráněných území vyhlásí vláda,“ vysvětlil Čížek. Statut přírodní památky nebo přírodní rezervace pak v horizontu několika let přidělí kraj.
Trable s kuňkou
Mezi Evropsky významné lokality už patří třeba tok Klabavy ze Strašic do Dobříva, kaňon Střely, bývalé cvičiště ve Stříbře či kostel v Manětíně s jednou z největších kolonií netopýrů velkých v Česku. A o síle malinké žabky – kuňky žlutobřiché – se přesvědčily například v Blovicích, kde si vzácný obojživelník oblíbil areál vysloužilé cihelny. „Podle územního plánu je to rozvojová plocha. Ale z rozvoje nebude nic, protože tam máme kuňku,“ konstatoval blovický starosta Jan Poduška (ODS).
„Investor, který cihelnu koupil, nemůže valnou většinu lokality využívat a není možná ani rekultivace vytěženého území,“ uzavřel starosta.
reklama
Přírodní památkou se mají stát třeba Hrádecká bahna nebo vysloužilé říční tunely u Ejpovic, obě lokality jsou na Rokycansku. „V prvém případě je to kvůli výskytu vzácného mechu, srpnatky fermežové, v druhém chceme chránit ohrožené druhy netopýrů sídlících v tunelech,“ řekl Právu Martin Čížek z plzeňského střediska Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Schvalovací kolotoč
Proces, na jehož konci získají vytipované lokality statut zvláště chráněného území, už běží.
„Podali jsme návrhy, jimiž se už zabýval krajský úřad. V říjnu začala jednání s vlastníky pozemků a obecními úřady, jejich případné požadavky bude řešit v lednu ústředí AOPK spolu s ministerstvem životního prostředí. Konečná verze projde mezirezortním připomínkovým řízením a na podzim aktualizovaný seznam chráněných území vyhlásí vláda,“ vysvětlil Čížek. Statut přírodní památky nebo přírodní rezervace pak v horizontu několika let přidělí kraj.
Trable s kuňkou
Mezi Evropsky významné lokality už patří třeba tok Klabavy ze Strašic do Dobříva, kaňon Střely, bývalé cvičiště ve Stříbře či kostel v Manětíně s jednou z největších kolonií netopýrů velkých v Česku. A o síle malinké žabky – kuňky žlutobřiché – se přesvědčily například v Blovicích, kde si vzácný obojživelník oblíbil areál vysloužilé cihelny. „Podle územního plánu je to rozvojová plocha. Ale z rozvoje nebude nic, protože tam máme kuňku,“ konstatoval blovický starosta Jan Poduška (ODS).
„Investor, který cihelnu koupil, nemůže valnou většinu lokality využívat a není možná ani rekultivace vytěženého území,“ uzavřel starosta.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
