MF Dnes: Chraňme rašeliniště, volají ekologové
24.1.2005 | ROLAVA | MF Dnes | Lucie Balaštíková |
Ekologové chtějí ochránit rašeliniště mezi osadou Rolava a Jelení v Krušných horách až ke státní hranici. Uvažují o nejpřísnějším typu ochrany tohoto cenného území s rašeliništi, jezírky, lesy a loukami.
„Nejde jen o to ochránit rašeliniště, ale i získat peníze na péči o poškozené lesy a další místa. V Krušných horách jsou obrovské louky, které čtyřicet let nikdo nepokosil. Podle toho vypadají. Z hlediska druhového složení by jim prospělo posečení alespoň jednou za rok,“ říká karlovarský přírodovědec Vladimír Melichar.
Hranici chráněné oblasti chtějí odborníci stanovit na základě průzkumu hydrologického režimu. „Takto obrovské nechráněné rašeliniště nemá v rámci republiky obdoby. Stačí, když někdo odvodní půl kilometru od rašeliniště smrkový les a může to mít fatální vliv,“ říká Melichar, který je současně tvůrcem projektu. S tím pomáhají další odborníci.
Rolava je perla Krušných hor
Rašeliniště by měla být podle něj chráněná už jen proto, že to jsou rašeliniště. „Navíc je to jedna z nejzachovalejších lokalit Krušných hor. Jedná se o poměrně souvisle lesnatou plochu s rašeliništi ukrývajícími jezírka o průměru až šedesát metrů. To je naprosto unikátní. Podobně rozsáhlé komplexy jsou až na Šumavě a v Krkonoších. Ty jsou už chráněné,“ vysvětluje ekolog.
Ten předpokládá, že se uvedení myšlenky do praxe může ještě protáhnout na několik let. „Záměr národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště je zatím ve fázi zpracovávání podkladů. Chráněné území se připravuje. Je nutné sladit zájmy ochranářů a lesníků. Musíme sjednotit lesnický a ochranářský plán péče,“ sdělil tvůrce projektu. Na Rolavě se nachází zhruba čtyřicet cenných rašelinišť. Z nich mají statut Národní přírodní rezervace pouze dvě - Velký Močál a Velké jeřábí jezero. Plochy se staly chráněnými v padesátých letech minulého století. Zbylá vrchoviště, stejně cenná, ochrana minula kvůli chystané těžbě.
Některá místa si žádají ticho
Území je dnes pozoruhodné také svou faunou i flórou. „Vyskytuje se tam kolem osmdesáti druhů rostlin z červeného seznamu, například masožravá rosnatka anglická, bahnice bahenní a plavuníky. Je to také unikátní oblast i pro ptáky. Na Rolavě žije tetřev hlušec, bekasína otavní či kos horský. Z hmyzu například rašeliništní druhy pavouků, vážek a střevlíků,“ vyjmenovává Melichar.
Má vysvětlení i na to, proč i přes uvedený výčet nejsou zdejší rašeliniště chráněná. „Území má stále stigma - Krušné hory - zničené hory. Z toho hlediska se k nim přistupuje. Přitom oplývají vzácnými ekosystémy,“ míní odborník.
Národní přírodní rezervací se chrání ekosystémy vyžadující konzervativní péči, mezi něž se řadí i rašeliniště. „Nemělo by se do nich zasahovat, nebo velice jemně. V jejich komplexu jsou místa, kde by bylo dobré, aby tam nikdo nechodil, například kvůli hnízdícím vzácným druhům ptactva. Samozřejmě nenavrhujeme zákaz vstupu do celého území. Připravujeme naučnou stezku po silnici mezi Jelením a Přebuzí s odbočkou k nádrži Lícha. Už dnes po této silnici jezdí cyklisté,“ přibližuje přírodovědec.
Péči o Rolavská vrchoviště plánují ekologové rozdělit na tři zóny. Vnitřní část s kleči a jezírky by měla zůstat bez zásahů. V přilehlém území chtějí povolit jemné zásahy, například těžení dřeva takzvaným podrostným způsobem nebo kotlíkovými sečemi. Ty by neměly poškodit přirozený charakter lesa. Na zbylé části bude moci být hospodaření intenzivnější.
reklama
Hranici chráněné oblasti chtějí odborníci stanovit na základě průzkumu hydrologického režimu. „Takto obrovské nechráněné rašeliniště nemá v rámci republiky obdoby. Stačí, když někdo odvodní půl kilometru od rašeliniště smrkový les a může to mít fatální vliv,“ říká Melichar, který je současně tvůrcem projektu. S tím pomáhají další odborníci.
Rolava je perla Krušných hor
Rašeliniště by měla být podle něj chráněná už jen proto, že to jsou rašeliniště. „Navíc je to jedna z nejzachovalejších lokalit Krušných hor. Jedná se o poměrně souvisle lesnatou plochu s rašeliništi ukrývajícími jezírka o průměru až šedesát metrů. To je naprosto unikátní. Podobně rozsáhlé komplexy jsou až na Šumavě a v Krkonoších. Ty jsou už chráněné,“ vysvětluje ekolog.
Ten předpokládá, že se uvedení myšlenky do praxe může ještě protáhnout na několik let. „Záměr národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště je zatím ve fázi zpracovávání podkladů. Chráněné území se připravuje. Je nutné sladit zájmy ochranářů a lesníků. Musíme sjednotit lesnický a ochranářský plán péče,“ sdělil tvůrce projektu. Na Rolavě se nachází zhruba čtyřicet cenných rašelinišť. Z nich mají statut Národní přírodní rezervace pouze dvě - Velký Močál a Velké jeřábí jezero. Plochy se staly chráněnými v padesátých letech minulého století. Zbylá vrchoviště, stejně cenná, ochrana minula kvůli chystané těžbě.
Některá místa si žádají ticho
Území je dnes pozoruhodné také svou faunou i flórou. „Vyskytuje se tam kolem osmdesáti druhů rostlin z červeného seznamu, například masožravá rosnatka anglická, bahnice bahenní a plavuníky. Je to také unikátní oblast i pro ptáky. Na Rolavě žije tetřev hlušec, bekasína otavní či kos horský. Z hmyzu například rašeliništní druhy pavouků, vážek a střevlíků,“ vyjmenovává Melichar.
Má vysvětlení i na to, proč i přes uvedený výčet nejsou zdejší rašeliniště chráněná. „Území má stále stigma - Krušné hory - zničené hory. Z toho hlediska se k nim přistupuje. Přitom oplývají vzácnými ekosystémy,“ míní odborník.
Národní přírodní rezervací se chrání ekosystémy vyžadující konzervativní péči, mezi něž se řadí i rašeliniště. „Nemělo by se do nich zasahovat, nebo velice jemně. V jejich komplexu jsou místa, kde by bylo dobré, aby tam nikdo nechodil, například kvůli hnízdícím vzácným druhům ptactva. Samozřejmě nenavrhujeme zákaz vstupu do celého území. Připravujeme naučnou stezku po silnici mezi Jelením a Přebuzí s odbočkou k nádrži Lícha. Už dnes po této silnici jezdí cyklisté,“ přibližuje přírodovědec.
Péči o Rolavská vrchoviště plánují ekologové rozdělit na tři zóny. Vnitřní část s kleči a jezírky by měla zůstat bez zásahů. V přilehlém území chtějí povolit jemné zásahy, například těžení dřeva takzvaným podrostným způsobem nebo kotlíkovými sečemi. Ty by neměly poškodit přirozený charakter lesa. Na zbylé části bude moci být hospodaření intenzivnější.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
