Právo: Chtějí zachránit regionální ovoce
2.11.2005 | KARLOVY VARY | Právo | Vladislav Podracký |
Zachránit mizející regionální odrůdy ovoce se pokoušejí společně čeští i němečtí odborníci. Ti jednali včera v Horách na Karlovarsku a v saském Erlbachu o tom, jak přesvědčit lidi o nutnosti návratu k zapomenutému ovoci.
„Není to vůbec o tom, že je horší než jiné,“ říká jeden z organizátorů jednání, Martin Lípa, z děčínského centra EC Meluzína, který se záchranou genofondu ovocných stromů zabývá už několik let.
Podle něho je problém spíš v tom, že obchodní řetězce prosazují levné zboží s výrazně omezenou druhovou pestrostí.
„Když ale někdo lidem nabídne patnáct druhů jablek, tak najednou zjistí, že existuje mnoho dalších, často i lepších, o kterých dosud ani nevěděl,“ tvrdí Lípa. Výsledkem současné tržní politiky ale je, že některé druhy osvědčených regionálních odrůd ovoce téměř zmizely.
„Kdysi byla třeba velmi populární hruška pstružka. Dnes je téměř na vymření. Totéž jabloň Antonovka, která navíc dokáže snést i poměrně drsné podnebí, a desítky dalších odrůd,“ potvrzuje Christoph Mann ze Spolku péče o krajinu Horního Vogtlandu.
Staré jen rostly
Dalším důvodem je, že lidé upouštějí od původních vysokokmenných odrůd a preferují nízké stromy, které lze snadno sklízet. „Jejich nevýhodou ale je, že na rozdíl od těch historických odrůd vyžadují velmi intenzívní péči, zatím co ty staré se prostě jen zasadily a rostly,“ vysvětluje Mann. Čeští i němečtí odborníci se proto již několik let snaží v pohraničí mapovat jednotlivé odrůdy, ze kterých často zůstává pouze několik stromů. Ze získaných semen pak vysazují takzvané genofondové plochy, z nichž hned tři leží na Karlovarsku v Lokti, Boru a Jakubově.
„To je ale samo o sobě začátek,“ shrnuje situaci Lípa.
Podle něho jen záchrana jabloní, třešní nebo hrušní nestačí. „Musí následovat dlouhodobá kampaň, která vysvětlí lidem nejen to, že regionální odrůdy nejsou špatné, ale i že se je vyplatí kupovat. Dokonce i když budou dražší než ovoce v supermarketu,“ říká děčínský ovocnář. „Přinejmenším proto, že ty peníze zůstanou v regionu.“
reklama
Podle něho je problém spíš v tom, že obchodní řetězce prosazují levné zboží s výrazně omezenou druhovou pestrostí.
„Když ale někdo lidem nabídne patnáct druhů jablek, tak najednou zjistí, že existuje mnoho dalších, často i lepších, o kterých dosud ani nevěděl,“ tvrdí Lípa. Výsledkem současné tržní politiky ale je, že některé druhy osvědčených regionálních odrůd ovoce téměř zmizely.
„Kdysi byla třeba velmi populární hruška pstružka. Dnes je téměř na vymření. Totéž jabloň Antonovka, která navíc dokáže snést i poměrně drsné podnebí, a desítky dalších odrůd,“ potvrzuje Christoph Mann ze Spolku péče o krajinu Horního Vogtlandu.
Staré jen rostly
Dalším důvodem je, že lidé upouštějí od původních vysokokmenných odrůd a preferují nízké stromy, které lze snadno sklízet. „Jejich nevýhodou ale je, že na rozdíl od těch historických odrůd vyžadují velmi intenzívní péči, zatím co ty staré se prostě jen zasadily a rostly,“ vysvětluje Mann. Čeští i němečtí odborníci se proto již několik let snaží v pohraničí mapovat jednotlivé odrůdy, ze kterých často zůstává pouze několik stromů. Ze získaných semen pak vysazují takzvané genofondové plochy, z nichž hned tři leží na Karlovarsku v Lokti, Boru a Jakubově.
„To je ale samo o sobě začátek,“ shrnuje situaci Lípa.
Podle něho jen záchrana jabloní, třešní nebo hrušní nestačí. „Musí následovat dlouhodobá kampaň, která vysvětlí lidem nejen to, že regionální odrůdy nejsou špatné, ale i že se je vyplatí kupovat. Dokonce i když budou dražší než ovoce v supermarketu,“ říká děčínský ovocnář. „Přinejmenším proto, že ty peníze zůstanou v regionu.“
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
