Právo: Chvályhodná snaha zachránit staré odrůdy hrušní má trhlinu
7.12.2009 | CHBANY | Právo | Šárka Tonarová |
Ústecký kraj zachraňuje staré odrůdy hrušní, které před dvěma sty lety přivezli do obcí kolem Kadaně přistěhovalci i formani z dlouhých cest.
Stovky solanek a koprček splývají v zelené aleje kolem šedivých cest. Chvályhodný nápad má však trhlinu: investor vysázel hrušně i na soukromých pozemcích. Bez souhlasu majitelů.
„Původně jsme souhlasili s vysázením hrušní, ale mělo jít o náhradu za 92 vykácených starých stromů. Dnes je kolem silnic skoro 500 hrušní, z toho bezmála dvě stovky na našich pozemcích. Vadí nám, že se nerespektuje soukromé vlastnictví,“ řekl Právu jeden v vlastníků Karel Poplštein.
Hrušně se sázely během rozšiřování silnice III/2253 Chbany. Původně jich mělo být 328, obec však chtěla stromů víc, celkem 450. A právě Chbany měly podle mluvčí krajského úřadu Magdaleny Hanáčkové zajistit vyjádření vlastníků.
„Vzhledem k tomu, že osazení hrušní se naplánovalo na září až říjen a my jsme neobdrželi žádné souhlasné stanovisko majitelů pozemků, rozhodli jsme osadit stromy na pozemky kraje sami,“ připustila Hanáčková.
Aby hrušně v dospělosti nekomplikovaly provoz na silnici, sázely se na samou hranici pozemku ve vlastnictví kraje.
„Po dokončení se provedlo skutečné zaměření stavby, což je běžný postup při každé rekonstrukci komunikací. V této době nám katastrální úřad oznámil, že se Chbany a jemu přilehlá území digitalizují. Po porovnání skutečného zaměření s nově digitalizovanou katastrální mapou se zjistila odchylka,“ vysvětlila mluvčí.
Hrušky najednou stály na cizím poli. „Nikdo s námi nejednal, jako bychom neměli žádná práva,“ rozčilují se majitelé. „Oslovili jsme vlastníky parcel, dojednávají se podmínky odkupu,“ tvrdí naopak Hanáčková.
Jenže jednatel společnosti Tilio Poplštein prý prodávat nebude. „Chceme, aby se stromy odstranily a někdo to zaplatil. Aby se naučili, že se soukromé vlastnictví musí respektovat,“ tvrdí.
Starosta Chban odpovědnost odmítá
Viníkem je podle něj obec, která měla s majiteli jednat. Starosta Josef Zajíc však odpovědnost odmítá. „Kraj mě tím sice pověřil, ale já jsem hned na začátku tvrdil, že by to byl nesmysl. Proč já bych měl zajišťovat souhlas pro investora? Uznali to. Nemám s tím nic společného,“ řekl Právu.
Za odporem vlastníků se podle něj skrývá úplně jiný problém, a to územní plán, který nedovolí rozšíření těžby štěrkopísku v Soběsukách. A ten těží společnost, na jejímž pozemku hrušně stojí. „Je mi to líto. Na těch hrušních děláme už pět nebo šest let,“ připustil Zajíc.
Pokud firma Tilio nezmění názor, budou muset stromy pryč. „Pak bychom je buď zasadili jinam, nebo prodali obci Chbany, na jejíž popud problém vznikl,“ dodala Hanáčková. Jak velká škoda by vznikla, zatím podle ní nikdo nespočítal.
Staré hrušně se do kraje kolem tepelných elektráren začaly vracet loni.
„Spousta starých hrušní odumírá. Spolu s nimi mizí cenný genetický materiál. Snažíme se proto zachránit staré druhy roubováním štěpů na mladé semenáče, které vracíme do krajiny,“ řekl už dříve Právu vedoucí odboru životního prostředí kadaňské radnice Jiří Frajt.
reklama
„Původně jsme souhlasili s vysázením hrušní, ale mělo jít o náhradu za 92 vykácených starých stromů. Dnes je kolem silnic skoro 500 hrušní, z toho bezmála dvě stovky na našich pozemcích. Vadí nám, že se nerespektuje soukromé vlastnictví,“ řekl Právu jeden v vlastníků Karel Poplštein.
Hrušně se sázely během rozšiřování silnice III/2253 Chbany. Původně jich mělo být 328, obec však chtěla stromů víc, celkem 450. A právě Chbany měly podle mluvčí krajského úřadu Magdaleny Hanáčkové zajistit vyjádření vlastníků.
„Vzhledem k tomu, že osazení hrušní se naplánovalo na září až říjen a my jsme neobdrželi žádné souhlasné stanovisko majitelů pozemků, rozhodli jsme osadit stromy na pozemky kraje sami,“ připustila Hanáčková.
Aby hrušně v dospělosti nekomplikovaly provoz na silnici, sázely se na samou hranici pozemku ve vlastnictví kraje.
„Po dokončení se provedlo skutečné zaměření stavby, což je běžný postup při každé rekonstrukci komunikací. V této době nám katastrální úřad oznámil, že se Chbany a jemu přilehlá území digitalizují. Po porovnání skutečného zaměření s nově digitalizovanou katastrální mapou se zjistila odchylka,“ vysvětlila mluvčí.
Hrušky najednou stály na cizím poli. „Nikdo s námi nejednal, jako bychom neměli žádná práva,“ rozčilují se majitelé. „Oslovili jsme vlastníky parcel, dojednávají se podmínky odkupu,“ tvrdí naopak Hanáčková.
Jenže jednatel společnosti Tilio Poplštein prý prodávat nebude. „Chceme, aby se stromy odstranily a někdo to zaplatil. Aby se naučili, že se soukromé vlastnictví musí respektovat,“ tvrdí.
Starosta Chban odpovědnost odmítá
Viníkem je podle něj obec, která měla s majiteli jednat. Starosta Josef Zajíc však odpovědnost odmítá. „Kraj mě tím sice pověřil, ale já jsem hned na začátku tvrdil, že by to byl nesmysl. Proč já bych měl zajišťovat souhlas pro investora? Uznali to. Nemám s tím nic společného,“ řekl Právu.
Za odporem vlastníků se podle něj skrývá úplně jiný problém, a to územní plán, který nedovolí rozšíření těžby štěrkopísku v Soběsukách. A ten těží společnost, na jejímž pozemku hrušně stojí. „Je mi to líto. Na těch hrušních děláme už pět nebo šest let,“ připustil Zajíc.
Pokud firma Tilio nezmění názor, budou muset stromy pryč. „Pak bychom je buď zasadili jinam, nebo prodali obci Chbany, na jejíž popud problém vznikl,“ dodala Hanáčková. Jak velká škoda by vznikla, zatím podle ní nikdo nespočítal.
Staré hrušně se do kraje kolem tepelných elektráren začaly vracet loni.
„Spousta starých hrušní odumírá. Spolu s nimi mizí cenný genetický materiál. Snažíme se proto zachránit staré druhy roubováním štěpů na mladé semenáče, které vracíme do krajiny,“ řekl už dříve Právu vedoucí odboru životního prostředí kadaňské radnice Jiří Frajt.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
