Právo: Chybí peníze na ochranu proti povodním
21.7.2004 | ÚSTÍ NAD LABEM/LIBEREC | Právo | (rup, zr) |
V Ústeckém i Libereckém kraji chybí dva roky po ničivých povodních peníze na vybudování ochrany proti záplavám. Náklady se odhadují na stovky miliónů korun. Samotným stavbám navíc musí předcházet úpravy koryt toků, které zajišťuje Povodí Labe nebo Ohře.
Před dalšími ničivými záplavami by měly občany Ústeckého kraje ochránit protipovodňové stěny, nová kanalizace a upravená koryta vodních toků. "Dva roky po povodních, při kterých velká voda v kraji zaplavila 79 obcí, však samosprávy sotva stačily opravit mosty, tak aby odolaly stoleté vodě," potvrdila Právu mluvčí ústeckého krajského úřadu Romana Konečná s tím, že městům a obcím chybí peníze.
Samotným stavbám navíc musí předcházet úpravy koryt toků, které zajišťuje Povodí Labe nebo Ohře. Labe, největší česká řeka, by se přitom mělo do stavu před povodněmi vrátit až v příštím roce. Opravy pouze na dolním toku Labe letos přijdou podle krajského úřadu asi na 80 miliónů korun.
Nejdále je Ústí
Nejdále s přípravami na budování protipovodňových opatření je Ústí nad Labem. "Speciální tým složený ze starostů, architektů, geologů a hydrologů by měl do podzimu posoudit projekty řešení a najít finanční zdroje," sdělil Právu pracovník kanceláře ústeckého primátora Milan Knotek.
Podle plánu magistrátu se mají zhruba v kilometrovém úseku podél nábřeží střídat pevné a mobilní stěny, vysoké asi dva a půl metru. "Ze zkušenosti z letních povodní 2002 doporučujeme také vybudování zátarasů u podchodů," je přesvědčen starosta ústeckého obvodu Střekov Ivan Charvát (ODS). Kromě samotných zábran na povrchu musí město vybudovat i protipovodňovou stěnu v podzemí, které má propustné podloží. Podzemí je ale podle náměstka primátora Jana Kubaty (ODS) prošpikované inženýrskými sítěmi, a náklady tak šplhají do stovek miliónů korun.
Výstavba pevných a mobilních stěn v Ústí má stát 20 miliónů. Náklady na protipovodňová opatření odhaduje magistrát na 200 miliónů. Stavba má být zahájena ještě letos. Záležet podle Kubaty však bude na financích. O pomoc požádalo město Ústecký kraj, Povodí Labe a ministerstva. O peníze bude Ústí žádat také EU.
Na Litoměřicku voda zaplavila nejvíce obcí
Povodně způsobily v kraji škody za téměř 12 miliard korun a vyžádaly si dva lidské životy. Nejvíce obcí bylo zaplaveno na Litoměřicku. Obyvatele Terezína po dvou letech stále trápí spodní voda. Pomoci by měl podzemní odvodňovací systém. Podle starosty Jana Horníčka (nez.) zabrání i případné velké vodě.
Kromě podzemního kanálu by Terezínu pomohla i sanace rozsáhlých podzemních chodeb a vybudování jejich uzávěr. Odborníci náklady odhadují na čtyři miliardy korun. Terezín s ročním rozpočtem okolo 27 miliónů korun na stavbu nemá peníze, proto připravuje žádosti o státní a evropské dotace. Doporučení, jak zabránit záplavám na řece Ploučnici, mají od ekologů radní v Děčíně. "Město za dva roky stihlo opravit většinu mostů a komunikací, projekty na protipovodňové zábrany teprve připravuje," potvrdila Právu mluvčí radnice Romana Silvarová.
Katastrofě by mělo v budoucnu zabránit několik nových nádrží, upravené břehy a opravená vodní díla. Na Nechranické přehradě na Chomutovsku v červnu skončily stavební práce, které mají přispět k posílení protipovodňové ochrany Ohře. "Po úpravě nyní můžeme odpouštět i při nižší hladině, což umožní dostatečnou přípravu na případnou povodňovou vlnu," řekl Miroslav Beržinský ze státního podniku Povodí Ohře, který byl investorem projektu v hodnotě 55 miliónů korun.
Prohloubení přelivů Nechranické přehrady je jednou z osmi staveb rozsáhlého projektu na zlepšení hydrologických a ekologických podmínek na Ohři a Labi. Zhruba polovinu z celkových nákladů 4,206 miliónu eur (asi 134,6 mil. Kč) tvoří dotace z programu Phare EU.
Také Liberecký kraj potřebuje dotace
V Libereckém kraji jablonecká pobočka Povodí Labe má jako jednu ze svých priorit výstavbu nového jezu na Jizeře, který by měl v budoucnu zabránit záplavám v Turnově.
"Výstavba jezu ale bude stát milióny korun a ty v rozpočtu nemáme, čekáme proto, zda na příští rok dostaneme na jez dotaci," řekl ČTK ředitel jabloneckého závodu Jaroslav Jaroušek.
Jedním z největších protipovodňových opatření, která se v kraji chystají, je stoka v Jablonci nad Nisou. Ta by měla v případě povodně odvést přebytečnou vodu z jablonecké přehrady mimo město, a zabránit tak záplavám.
"Stoka už se začíná připravovat i projektově," řekl Jaroušek. Dodal, že náklady náročné stavby se odhadují na 150 miliónů až 180 miliónů korun. Ve srovnání s miliardovými škodami, které by voda ve městě mohla způsobit, jsou ale zanedbatelné. Nebezpečné pro okolí zatím zůstává i koryto Bílé Desné, jímž se předloni v srpnu přehnala ničivá povodeň.
reklama
Samotným stavbám navíc musí předcházet úpravy koryt toků, které zajišťuje Povodí Labe nebo Ohře. Labe, největší česká řeka, by se přitom mělo do stavu před povodněmi vrátit až v příštím roce. Opravy pouze na dolním toku Labe letos přijdou podle krajského úřadu asi na 80 miliónů korun.
Nejdále je Ústí
Nejdále s přípravami na budování protipovodňových opatření je Ústí nad Labem. "Speciální tým složený ze starostů, architektů, geologů a hydrologů by měl do podzimu posoudit projekty řešení a najít finanční zdroje," sdělil Právu pracovník kanceláře ústeckého primátora Milan Knotek.
Podle plánu magistrátu se mají zhruba v kilometrovém úseku podél nábřeží střídat pevné a mobilní stěny, vysoké asi dva a půl metru. "Ze zkušenosti z letních povodní 2002 doporučujeme také vybudování zátarasů u podchodů," je přesvědčen starosta ústeckého obvodu Střekov Ivan Charvát (ODS). Kromě samotných zábran na povrchu musí město vybudovat i protipovodňovou stěnu v podzemí, které má propustné podloží. Podzemí je ale podle náměstka primátora Jana Kubaty (ODS) prošpikované inženýrskými sítěmi, a náklady tak šplhají do stovek miliónů korun.
Výstavba pevných a mobilních stěn v Ústí má stát 20 miliónů. Náklady na protipovodňová opatření odhaduje magistrát na 200 miliónů. Stavba má být zahájena ještě letos. Záležet podle Kubaty však bude na financích. O pomoc požádalo město Ústecký kraj, Povodí Labe a ministerstva. O peníze bude Ústí žádat také EU.
Na Litoměřicku voda zaplavila nejvíce obcí
Povodně způsobily v kraji škody za téměř 12 miliard korun a vyžádaly si dva lidské životy. Nejvíce obcí bylo zaplaveno na Litoměřicku. Obyvatele Terezína po dvou letech stále trápí spodní voda. Pomoci by měl podzemní odvodňovací systém. Podle starosty Jana Horníčka (nez.) zabrání i případné velké vodě.
Kromě podzemního kanálu by Terezínu pomohla i sanace rozsáhlých podzemních chodeb a vybudování jejich uzávěr. Odborníci náklady odhadují na čtyři miliardy korun. Terezín s ročním rozpočtem okolo 27 miliónů korun na stavbu nemá peníze, proto připravuje žádosti o státní a evropské dotace. Doporučení, jak zabránit záplavám na řece Ploučnici, mají od ekologů radní v Děčíně. "Město za dva roky stihlo opravit většinu mostů a komunikací, projekty na protipovodňové zábrany teprve připravuje," potvrdila Právu mluvčí radnice Romana Silvarová.
Katastrofě by mělo v budoucnu zabránit několik nových nádrží, upravené břehy a opravená vodní díla. Na Nechranické přehradě na Chomutovsku v červnu skončily stavební práce, které mají přispět k posílení protipovodňové ochrany Ohře. "Po úpravě nyní můžeme odpouštět i při nižší hladině, což umožní dostatečnou přípravu na případnou povodňovou vlnu," řekl Miroslav Beržinský ze státního podniku Povodí Ohře, který byl investorem projektu v hodnotě 55 miliónů korun.
Prohloubení přelivů Nechranické přehrady je jednou z osmi staveb rozsáhlého projektu na zlepšení hydrologických a ekologických podmínek na Ohři a Labi. Zhruba polovinu z celkových nákladů 4,206 miliónu eur (asi 134,6 mil. Kč) tvoří dotace z programu Phare EU.
Také Liberecký kraj potřebuje dotace
V Libereckém kraji jablonecká pobočka Povodí Labe má jako jednu ze svých priorit výstavbu nového jezu na Jizeře, který by měl v budoucnu zabránit záplavám v Turnově.
"Výstavba jezu ale bude stát milióny korun a ty v rozpočtu nemáme, čekáme proto, zda na příští rok dostaneme na jez dotaci," řekl ČTK ředitel jabloneckého závodu Jaroslav Jaroušek.
Jedním z největších protipovodňových opatření, která se v kraji chystají, je stoka v Jablonci nad Nisou. Ta by měla v případě povodně odvést přebytečnou vodu z jablonecké přehrady mimo město, a zabránit tak záplavám.
"Stoka už se začíná připravovat i projektově," řekl Jaroušek. Dodal, že náklady náročné stavby se odhadují na 150 miliónů až 180 miliónů korun. Ve srovnání s miliardovými škodami, které by voda ve městě mohla způsobit, jsou ale zanedbatelné. Nebezpečné pro okolí zatím zůstává i koryto Bílé Desné, jímž se předloni v srpnu přehnala ničivá povodeň.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
