MF Dnes: Chystá se nová rezervace v Krušných horách
5.8.2008 | KARLOVY VARY | MF Dnes | Lev Havlíček |
Nová Národní přírodní rezervace Rolavské vrchoviště v Krušných horách by mohla ještě letos rozšířit seznam národních přírodních rezervací v České republice. Jde o území spojující dvě rašeliniště u Přebuzi - rezervace Velké jeřábí jezero a Velký močál.
„Je možné, že by k tomu mohlo dojít ještě letos. Bude se to muset celé samozřejmě ještě projednávat s obcí Přebuz, ale pan starosta je velice rozumný a to území sám zná. Národní přírodní rezervace je v republice nejvyšší možná kategorie, kdy jde o nejpřísněji chráněné a nejcennější území,“ uvedl Vladimír Melichar, šéf karlovarské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny.
Hory jsou plné vzácností V Krušných horách je více národních přírodních rezervací. Asi nejznámější z nich jsou Božídarská rašeliniště. Rašeliniště, a zejména horská - tak zvaná vrchoviště - vůbec patří k nejunikátnějším biotopům v rámci republiky, které lze v Krušných horách nalézt.
Mezi extrémní vzácnosti, které se v Krušných horách vyskytují, se řadí například rostlinka rozchodník pýřitý. „Je jen pět lokalit v celé republice, kde se vyskytuje. Změny v krajině způsobily, že je rostlina téměř na vyhynutí,“ řekl Melichar.
Kromě řady rostlin žijí v Krušných horách i živočichové, jejichž výskyt je již poměrně řídký. „Z posledních let je nejvzácnějším „objevem“ jeřáb popelavý, kterého jsme objevili v oblasti Přebuzi,“ informoval Melichar.
Mezi skutečnostmi, kterých je třeba si vážit, označil i výskyt tetřeva hlušce.
„Měli jsme dokonce hlášení, že byl spatřen na Klínovci, ale zatím se nám pravdivost této informace nepodařilo potvrdit. Tetřev z Krušných hor téměř vymizel, protože mu vyhovují staré, řídké a prosvětlené lesy s borůvčím na zemi. Dnes jsou ale lesy spíše zastíněné, bez podrostu a tetřev tam nemá co jíst,“ vysvětlil Melichar.
Rock na horách
Ten představil dřívě opomíjené, dnes návštěvníky objevované Krušné hory v celé jejich šíři z pohledu přírody v rámci rockového Festivalu bez hvězd, který se již pošesté uskutečnil v Nové Roli. Pořadatelé festivalu z občanského sdružení Mánička vždy každý ročník věnují určitému tématu. pro letošní ročník zvolili fenomén Krušnohoří.
„Člověk, který tu žije, vidí, jak se za poslední léta Krušné hory zlepšují, jak je to tam stále krásnější. Štve mě, když někam přijedu a lidi mi říkají, že by tu nikdy nežili, protože hory jsou na tom hrozně. Táhne se s nimi pověst zničených hor z minulé éry. Proto jsme chtěli představit současné Krušné hory,“ sdělil jeden z organizátorů festivalu, Eda Bartůšek. „Pokud na festivalu vybereme dost peněz, postavíme nový les,“ dodal se smíchem.
„Pozůstatky někdejší těžby pozitivně ovlivnilo celé území hor. Jsou tu různé porostlé haldy, výsypky, lomy a důlní propadliny, které se staly unikátními stanovišti rostlin a živočichů,“ řekl Melichar.
Jako ochranář přírody má však výhrady k alternativním zdrojům energie, kterými jsou malé vodné elektrárky a větrné elektrárny. O větrných elektrárnách je přesvědčen, že je lidé nepotřebují. Z hlediska ochranáře pak směřuje jeho největší výhrada vůči nim, že výrazně mění ráz krajiny. „Malé vodní elektrárny nám vadí v případě, když jsou postaveny jako bariéry přirozeného toku bystřin a potoků. Někteří provozovatelé nedodržují stanovený průtok a rybám brání tyto stvaby v přirozeném pohybu po celé délce toku,“ objasnil. Z trochu jiného pohledu představil Krušné hory kulturolog Petr Mikšíček, autor úspěšného projektu Znovuobjevené Krušnohoří. Archivní fotografie městeček a obcí doplnil současnými fotografiemi těchto míst a doplnil texty. Mnohé z obcí již mezitím zanikly. Projekt v první podobě dokončil v roce 2005, vzešla z něj výstava, která byla k vidění na desítkách míst a putuje po městech dále. Publikace z projektu se dočkala čtyř vydání a je vyprodaná. Projekt má vlastní webové stránky www.znovuobjevenekrusnohori. cz, na kterých lze nalézt rovněž rozhovory s pamětníky.
Ve znovuobjevování Krušnohoří pokračuje Mikšíček, který mezitím zvládá i další projekty, dál.
„Dohodli jsme se s Božím Darem, sdružením Klínovecko a s mikroregionem Lesenská pláň, že knihu rozšíříme na celé Krušné Hory. Přibudou fotodvojice, přibudou texty, které zohlední východní část Krušných hor. V knize bude pravděpodobně i výběr nejzajímavějších rozhovorů s pamětníky. Kniha tedy dozná značných změn a bude daleko pestřejší. Rádi bychom, aby vyšla do Vánoc,“ přiblížil autor.
„Chceme ukázat, že centrální a západní Krušnohoří je v mnoha ohledech srovnatelné s Šumavou, a dokonce i unikátnější. Doufám, že se nám podaří negativní přízvisko Krušných hor vymazat,“ řekl Mikšíček.
reklama
Hory jsou plné vzácností V Krušných horách je více národních přírodních rezervací. Asi nejznámější z nich jsou Božídarská rašeliniště. Rašeliniště, a zejména horská - tak zvaná vrchoviště - vůbec patří k nejunikátnějším biotopům v rámci republiky, které lze v Krušných horách nalézt.
Mezi extrémní vzácnosti, které se v Krušných horách vyskytují, se řadí například rostlinka rozchodník pýřitý. „Je jen pět lokalit v celé republice, kde se vyskytuje. Změny v krajině způsobily, že je rostlina téměř na vyhynutí,“ řekl Melichar.
Kromě řady rostlin žijí v Krušných horách i živočichové, jejichž výskyt je již poměrně řídký. „Z posledních let je nejvzácnějším „objevem“ jeřáb popelavý, kterého jsme objevili v oblasti Přebuzi,“ informoval Melichar.
Mezi skutečnostmi, kterých je třeba si vážit, označil i výskyt tetřeva hlušce.
„Měli jsme dokonce hlášení, že byl spatřen na Klínovci, ale zatím se nám pravdivost této informace nepodařilo potvrdit. Tetřev z Krušných hor téměř vymizel, protože mu vyhovují staré, řídké a prosvětlené lesy s borůvčím na zemi. Dnes jsou ale lesy spíše zastíněné, bez podrostu a tetřev tam nemá co jíst,“ vysvětlil Melichar.
Rock na horách
Ten představil dřívě opomíjené, dnes návštěvníky objevované Krušné hory v celé jejich šíři z pohledu přírody v rámci rockového Festivalu bez hvězd, který se již pošesté uskutečnil v Nové Roli. Pořadatelé festivalu z občanského sdružení Mánička vždy každý ročník věnují určitému tématu. pro letošní ročník zvolili fenomén Krušnohoří.
„Člověk, který tu žije, vidí, jak se za poslední léta Krušné hory zlepšují, jak je to tam stále krásnější. Štve mě, když někam přijedu a lidi mi říkají, že by tu nikdy nežili, protože hory jsou na tom hrozně. Táhne se s nimi pověst zničených hor z minulé éry. Proto jsme chtěli představit současné Krušné hory,“ sdělil jeden z organizátorů festivalu, Eda Bartůšek. „Pokud na festivalu vybereme dost peněz, postavíme nový les,“ dodal se smíchem.
„Pozůstatky někdejší těžby pozitivně ovlivnilo celé území hor. Jsou tu různé porostlé haldy, výsypky, lomy a důlní propadliny, které se staly unikátními stanovišti rostlin a živočichů,“ řekl Melichar.
Jako ochranář přírody má však výhrady k alternativním zdrojům energie, kterými jsou malé vodné elektrárky a větrné elektrárny. O větrných elektrárnách je přesvědčen, že je lidé nepotřebují. Z hlediska ochranáře pak směřuje jeho největší výhrada vůči nim, že výrazně mění ráz krajiny. „Malé vodní elektrárny nám vadí v případě, když jsou postaveny jako bariéry přirozeného toku bystřin a potoků. Někteří provozovatelé nedodržují stanovený průtok a rybám brání tyto stvaby v přirozeném pohybu po celé délce toku,“ objasnil. Z trochu jiného pohledu představil Krušné hory kulturolog Petr Mikšíček, autor úspěšného projektu Znovuobjevené Krušnohoří. Archivní fotografie městeček a obcí doplnil současnými fotografiemi těchto míst a doplnil texty. Mnohé z obcí již mezitím zanikly. Projekt v první podobě dokončil v roce 2005, vzešla z něj výstava, která byla k vidění na desítkách míst a putuje po městech dále. Publikace z projektu se dočkala čtyř vydání a je vyprodaná. Projekt má vlastní webové stránky www.znovuobjevenekrusnohori. cz, na kterých lze nalézt rovněž rozhovory s pamětníky.
Ve znovuobjevování Krušnohoří pokračuje Mikšíček, který mezitím zvládá i další projekty, dál.
„Dohodli jsme se s Božím Darem, sdružením Klínovecko a s mikroregionem Lesenská pláň, že knihu rozšíříme na celé Krušné Hory. Přibudou fotodvojice, přibudou texty, které zohlední východní část Krušných hor. V knize bude pravděpodobně i výběr nejzajímavějších rozhovorů s pamětníky. Kniha tedy dozná značných změn a bude daleko pestřejší. Rádi bychom, aby vyšla do Vánoc,“ přiblížil autor.
„Chceme ukázat, že centrální a západní Krušnohoří je v mnoha ohledech srovnatelné s Šumavou, a dokonce i unikátnější. Doufám, že se nám podaří negativní přízvisko Krušných hor vymazat,“ řekl Mikšíček.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
takže - 6. 8. 2008 - fafnirdalší území pouze pro vyolené zelené ostatním vstup zakázán. |
