MF Dnes: Čistotu vody ve Flájích hlídají ryby

Vodní nádrž Fláje zásobuje pitnou vodou podstatnou část kraje. Jen málo míst na severu Čech je tak zranitelných. Lze ji vůbec uhlídat? „Vodní nádrž není jaderná elektrárna. Ta naše má obvod břehu něco přes osm kilometrů. Přitom plocha povodí nádrže činí asi třiačtyřicet kilometrů čtverečních. Být neustále všude je nemožné,“ přiznává Pavel Michalko, hrázný z Flájské přehrady na Mostecku. „Důležité je kontrolovat přítoky a rybníky v okolí. Kdyby se něco stalo, umíme samozřejmě přehradu odstavit,“ uklidňuje však jeho kolega Eberhard Jaroš. K jejich práci patří pravidelná měření čirosti vody, její teploty, údržba hráze a okolí. „Pro nás se toho ani v těchto dnech moc nezměnilo. Musíme dělat to, co jindy. Navíc ještě kontrolujeme vodní zooplankton,“ upozornil Jaroš, který na Flájích pracuje již přes dvacet let. „Je potřeba, abychom byli na hrázi a kolem přehrady vidět. Proto třeba různě měníme dobu pochůzek,“ dodal. Že jsou přehrady, jako zásobárny pitné vody a zdroj energie, případnými teroristickými útoky ohroženy nejvíce, veřejnosti připomněla válka v Iráku. Flájští hrázní to ale tak černě nevidí. „Nejlepším indikátorem znečištění jsou ryby. Podle nich se pozná, jaká je voda, jestli se s ní něco děje,“ líčí Michalko, který na Flájích pracuje od roku 1989. „Pokud by k něčemu došlo, funguje samozřejmě systém ochrany - my podáme hlášení na dispečink, ten informuje bezpečnostní komise ve městech a spolupracuje s vodovody a kanalizacemi, právě jejich síť by totiž případným napadením byla postižená nejvíc. Problémy by odhalily zejména úpravny vody. Hlavní pokyn v případě kontaminace vody by nejspíš zněl Neodebírat,“ vysvětluje. Flájská přehrada je technický unikát - hráz je uvnitř dutá. „Uvnitř vypadá jako chrámová loď. Jednou tu na exkurzi byl nějaký dánský sbor a uvnitř zazpíval. Měl jsem po celém těle husí kůži. Byl to nezapomenutelný zážitek,“ líčí Pavel Michalko ve středu přehrady, obklopen betonem a vodou - asi třicet metrů pod její hladinou. Cesta do hrázního tělesa vede desítkami schodů dolů k malým dvířkám do útrob betonové stavby. Pak ještě dalšími schody a hrázními „jeskyněmi“. Z vnitřních zdí někde koukají dráty železobetonu, občas se narazí na měřící bod nebo Foucaltovo kyvadlo měřící pohyb celé přehrady. „Pro někoho je to možná dobrodružný život, já myslím, že je to práce, při které se dá stále něco učit. Když procházím hráz z jedné strany, je vždy jiná než z opačného směru. Těžko se to vysvětluje, ale vše tu je vždy vidět jinak,“ říká. Není život na hrázi jen samota a odloučení od civilizace? Spíš je to svérázný životní názor. „V osmnácti se stát hrázným asi nejde. K tomu musí člověk životem dospět,“ uvažuje Michalko. „Já už bych ve městě být nemohl. Stačí mi vidět frontu, nebo jak se někdo dohaduje na poště, a už zas prchám sem,“ prozrazuje.

Vodní dílo Fláje

* Vznikalo v letech 1954 až 1963
* Je zásobárnou pitné vody pro celou podkrušnohorskou oblast
* Pro zlepšení jakosti vody zajišťuje Povodí Ohře účelové rybářské obhospodařování nádrže
* Výška hráze je 47,5 metru
* Hráz je uvnitř dutá

---

reklama

---