MF Dnes: Co mohlo zastavit povodně? Poldry
30.7.2009 | STRAKONICE | MF Dnes | Václav Janouš |
Následky jarních povodní v obcích okolo Bavorova na Strakonicku nemusely být tak katastrofální. MF DNES získala studii, podle které se počítalo s vybudováním speciálních zádržných hrází či nádrží na vodu - poldrů, už po záplavách v roce 2002. Jejich stavbu ale tehdy zablokovali majitelé pozemků, kteří s nimi nesouhlasili.
Majitelé pozemků byli proti Škody po jarním přívalovém dešti letos v květnu v Bílsku, Budyni, Pivkovicích, Měkynci a Sviněticích dosáhly desítekmilionů korun. Jen okamžitý úklid obcí stál 2,5 milionu.
Po prudkém lijáku se do obcí valily proudy vody spolu s jemným blátem, voda zaplavila 40 domů, 16 lidí museli hasiči evakuovat. Starostové ihned začali volat po nádržích v polích, aby se voda nedostala do obcí v plné rychlosti.
Zemědělská vodohospodářská správa tu už ale poldry v minulosti plánovala. Dva na Bílském potoce, jeden na Brnoušském a dalších zhruba sedm u jednotlivých obcí.
„Pokud by dnes existovaly, tak by samozřejmě měly svůj význam a dokázaly by zmírnit následky povodně. Například poldr na Bílském potoce by ochránil kromě Bílska i Budyni a Svinětice. Včetně stoleté vody. Hlavní důvod, proč nevznikly, byl odpor majitelů pozemků,“ potvrdila mluvčí správy Jana Timmermansová.
Starostové o plánovaných poldrech před sedmi lety věděli. Tvrdí ale, že neměli páky, jak vlastníky půdy přimět, aby se stavbami souhlasili. „Těch důvodů, proč stavby poldrů odmítali, byla celá řada. Nejčastěji prostě neměli zájem, aby obce byly ochráněné, protože bydlí třeba na opačném konci republiky,“ uvedl starosta Budyně Jaroslav Valenta.
Právě jeho obec byla v dubnu nejvíce postižena. Bylo tu až půl metru bláta, které nateklo do všech domů ve spodní části vsi. Za poldry bojuje už několik let a hlasitě po nich volal i nyní po povodních.
„Kdyby se příští rok začal stavět první, tak to bude malý zázrak,“ míní Valenta.
Majitel jednoho z polí, kde vodohospodářská správa plánovala poldr vybudovat, tvrdí, že by mu taková stavba akorát komplikovala život.
„Bylo by to uprostřed parcely, takže by mi ji to absolutně znehodnotilo. Výkupní ceny za metr čtvereční byly nízké. Mám své podmínky, které nebyly tehdy splněny,“ sdělil.
Úřady přesto věří, že se jim podaří s vlastníky polí a luk domluvit. Řada z těch, kteří dosud zásadně protipovodňové stavby odmítali, totiž už předběžně souhlasila. Na polích hospodaří a na jaře přišli kvůli záplavám například o zaseté obilí.
Vodohospodáři ale nyní musí nakreslit nové studie, které zohlední i zkušenosti z letošních povodní.
První poldr na Bílském potoce má být hotov do roku 2013. Stát bude 15 milionů korun. Další má být na Měkyneckém potoce a vyjde na téměř 30 milionů. Poslední na Brnoušském potoce vyjde na devět milionů. Pokud by majitelé pozemků výstavbu poldrů nadále blokovali, může v krajním případě podle novely vodního zákona zasáhnout i stát. Ministerstvo zemědělství by pak mohlo půdu potřebnou pro tyto stavby vyvlastnit.
„Například pro poldr na Bílském potoce chybí podpis čtyř majitelů pozemků ze třiceti,“ dodalamluvčí Timmermansová.
* Voda na Bavorovsku
Přívalové deště vyplavily na začátku dubna v obcích Měkynec, Svinětice, Bílsko, Budyně a Pivkovice na Bavorovsku 40 domů. Hasiči evakuovali 16 lidí, voda napáchala škody na majetku za desítky milionů korun. Starostové obcí ihned začali volat po vybudování zádržných hrází na vodu v polích - poldrů. Ty už Zemědělská vodohospodářská správa plánovala v roce 2002.
* Poldry Suché nádrže na vodu, které by zachytily a pak regulovaly rozlití potoků a řek do okolí. Zároveň slouží i pro zpomalení povodňové vlny. První na Bílském potoce má být hotový do roku 2013. Stát bude 15 milionů korun. Druhý má být na Měkyneckém potoce a vyjde na 30 milionů. Třetí se má stavět na Brnoušském potoce, stát bude devět milionů.
reklama
Po prudkém lijáku se do obcí valily proudy vody spolu s jemným blátem, voda zaplavila 40 domů, 16 lidí museli hasiči evakuovat. Starostové ihned začali volat po nádržích v polích, aby se voda nedostala do obcí v plné rychlosti.
Zemědělská vodohospodářská správa tu už ale poldry v minulosti plánovala. Dva na Bílském potoce, jeden na Brnoušském a dalších zhruba sedm u jednotlivých obcí.
„Pokud by dnes existovaly, tak by samozřejmě měly svůj význam a dokázaly by zmírnit následky povodně. Například poldr na Bílském potoce by ochránil kromě Bílska i Budyni a Svinětice. Včetně stoleté vody. Hlavní důvod, proč nevznikly, byl odpor majitelů pozemků,“ potvrdila mluvčí správy Jana Timmermansová.
Starostové o plánovaných poldrech před sedmi lety věděli. Tvrdí ale, že neměli páky, jak vlastníky půdy přimět, aby se stavbami souhlasili. „Těch důvodů, proč stavby poldrů odmítali, byla celá řada. Nejčastěji prostě neměli zájem, aby obce byly ochráněné, protože bydlí třeba na opačném konci republiky,“ uvedl starosta Budyně Jaroslav Valenta.
Právě jeho obec byla v dubnu nejvíce postižena. Bylo tu až půl metru bláta, které nateklo do všech domů ve spodní části vsi. Za poldry bojuje už několik let a hlasitě po nich volal i nyní po povodních.
„Kdyby se příští rok začal stavět první, tak to bude malý zázrak,“ míní Valenta.
Majitel jednoho z polí, kde vodohospodářská správa plánovala poldr vybudovat, tvrdí, že by mu taková stavba akorát komplikovala život.
„Bylo by to uprostřed parcely, takže by mi ji to absolutně znehodnotilo. Výkupní ceny za metr čtvereční byly nízké. Mám své podmínky, které nebyly tehdy splněny,“ sdělil.
Úřady přesto věří, že se jim podaří s vlastníky polí a luk domluvit. Řada z těch, kteří dosud zásadně protipovodňové stavby odmítali, totiž už předběžně souhlasila. Na polích hospodaří a na jaře přišli kvůli záplavám například o zaseté obilí.
Vodohospodáři ale nyní musí nakreslit nové studie, které zohlední i zkušenosti z letošních povodní.
První poldr na Bílském potoce má být hotov do roku 2013. Stát bude 15 milionů korun. Další má být na Měkyneckém potoce a vyjde na téměř 30 milionů. Poslední na Brnoušském potoce vyjde na devět milionů. Pokud by majitelé pozemků výstavbu poldrů nadále blokovali, může v krajním případě podle novely vodního zákona zasáhnout i stát. Ministerstvo zemědělství by pak mohlo půdu potřebnou pro tyto stavby vyvlastnit.
„Například pro poldr na Bílském potoce chybí podpis čtyř majitelů pozemků ze třiceti,“ dodalamluvčí Timmermansová.
* Voda na Bavorovsku
Přívalové deště vyplavily na začátku dubna v obcích Měkynec, Svinětice, Bílsko, Budyně a Pivkovice na Bavorovsku 40 domů. Hasiči evakuovali 16 lidí, voda napáchala škody na majetku za desítky milionů korun. Starostové obcí ihned začali volat po vybudování zádržných hrází na vodu v polích - poldrů. Ty už Zemědělská vodohospodářská správa plánovala v roce 2002.
* Poldry Suché nádrže na vodu, které by zachytily a pak regulovaly rozlití potoků a řek do okolí. Zároveň slouží i pro zpomalení povodňové vlny. První na Bílském potoce má být hotový do roku 2013. Stát bude 15 milionů korun. Druhý má být na Měkyneckém potoce a vyjde na 30 milionů. Třetí se má stavět na Brnoušském potoce, stát bude devět milionů.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Dohoda - 31. 7. 2009 - PepaProč vyvlastňovat?Není lepší variantou dohoda? Stát si může potřebné pozemky pronajmout . Vlastníkovi zůstanou pozemky ve vlastnictví , za zajímavé nájemné může udržovat pozemky v pořádku,a navíc může sklízet trávní porost. V konečné bilanci ještě může stát ušetřit, protože nebude muset platit kosení a úklid. |
