MF Dnes: Co přinesl radioaktivní mrak 30. dubna 1986
24.4.2004 | PRAHA | MF Dnes
Reaktor jaderné elektrárny u Černobylu vybuchl 26. dubna 1986. 30. dubna donesl vítr radioaktivní mrak i nad území České republiky. Vítr vanul hlavně přes Moravu a střed republiky. Ke všemu na několika místech v noci z 30. dubna na 1. května pršelo.
Ve Švédsku zvonili na poplach již 28. dubna, kdy přístroje u tamní jaderné elektrárny hlásily zvýšenou radiaci. Rakušané ihned vydávají instrukce. Svět je na nohou. Prvního května zakazují západní státy dovoz našich potravin, vzápětí i vstup našich kamionů kontaminovaných jaderným prachem na své území.
A co se občané dozvěděli u nás?
Až prvního května malá oficiální zpráva v novinách, že se vlastně nic neděje. "Tvrdili nám: Zachovejte klid, důvěřujte nám a omývejte ovoce a zeleninu," vzpomíná vedoucí oddělení teratologie Miroslav Peterka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. "A já zrovna to léto snědl tolik hub!"
Radioaktivní mrak
30. dubna dosahovaly na území České republiky hodnoty radioaktivity ve vzduchu úrovně přibližně 257 becquerelů na metr krychlový. Radioaktivní mrak obsahoval většinou telurium, jod, rutenium, cezium. Další dva menší radioaktivní mraky naměřily hygienické stanice na našem území 4. května (38 Bq/m3) a 8. května (7 Bq/m3). Tyto tři vlny naměřily monitorovací stanice v Praze, Českých Budějovicích a v Moravském Krumlově. Kontaminace území republiky radionuklidy z Černobylu se projevila i vzrůstem radioaktivity v lidském těle. Měření radioaktivity lidského těla však začalo až 4. května, v době, kdy vrcholila druhá, již podstatně menší vlna radioaktivity. Průměrná hodnota celotělové radiace byla okolo 4000 becquerelů za vteřinu (Bq/s). Radioaktivita od 30. dubna do 3. května byla odhadnuta zhruba na hodnotu 9000 Bq/s.
A k tomu 30. dubna a 1. května v některých částech České republiky pršelo - zde byla radioaktivita několikanásobně zvýšená. Hygienické stanice tehdy měřily rutenium, jod, cezium, telur... Prvního května v 7.00 na jednom místě, kde pršelo, napadalo 80 370 becquerelů na metr čtvereční. Na stejném místě 2. května, za sucha - 539 Bq/m2.
"Právě v lokalitách, kde tehdy pršelo, například na Šumpersku, nalézají myslivci dodnes v lesní zvěři vysoké hodnoty radioaktivních prvků. V roce 1994 naměřili v okrese Klatovy dosud nejvyšší hodnotu - až 49 000 becquerelů v mase divočáků," čte Miroslav Peterka v článku Lovná zvěř a radioaktivita, který vyšel v časopise Myslivost 8/2000. Příčiny kontaminace masa spárkaté zvěře vidí autoři článku Ctibor Babička a Jiří Sedláček jednoznačně: "Černobylský původ radionuklidů." A autoři dále upozorňují: "Zvěřina, ale také houby a lesní plody v oblastech nejvíce postižených radioaktivním spadem stále mohou obsahovat vyšší měrné aktivity cezia 137." Poločas rozpadu jodu je 8 dní, rutenia 103 jeden rok, teluru tři dny, cezia-134 dva roky, ale cezia 137 asi 30 let. Proto se stále nachází v půdě, zvěři a lesních plodech právě cezium 137.
reklama
A co se občané dozvěděli u nás?
Až prvního května malá oficiální zpráva v novinách, že se vlastně nic neděje. "Tvrdili nám: Zachovejte klid, důvěřujte nám a omývejte ovoce a zeleninu," vzpomíná vedoucí oddělení teratologie Miroslav Peterka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. "A já zrovna to léto snědl tolik hub!"
Radioaktivní mrak
30. dubna dosahovaly na území České republiky hodnoty radioaktivity ve vzduchu úrovně přibližně 257 becquerelů na metr krychlový. Radioaktivní mrak obsahoval většinou telurium, jod, rutenium, cezium. Další dva menší radioaktivní mraky naměřily hygienické stanice na našem území 4. května (38 Bq/m3) a 8. května (7 Bq/m3). Tyto tři vlny naměřily monitorovací stanice v Praze, Českých Budějovicích a v Moravském Krumlově. Kontaminace území republiky radionuklidy z Černobylu se projevila i vzrůstem radioaktivity v lidském těle. Měření radioaktivity lidského těla však začalo až 4. května, v době, kdy vrcholila druhá, již podstatně menší vlna radioaktivity. Průměrná hodnota celotělové radiace byla okolo 4000 becquerelů za vteřinu (Bq/s). Radioaktivita od 30. dubna do 3. května byla odhadnuta zhruba na hodnotu 9000 Bq/s.
A k tomu 30. dubna a 1. května v některých částech České republiky pršelo - zde byla radioaktivita několikanásobně zvýšená. Hygienické stanice tehdy měřily rutenium, jod, cezium, telur... Prvního května v 7.00 na jednom místě, kde pršelo, napadalo 80 370 becquerelů na metr čtvereční. Na stejném místě 2. května, za sucha - 539 Bq/m2.
"Právě v lokalitách, kde tehdy pršelo, například na Šumpersku, nalézají myslivci dodnes v lesní zvěři vysoké hodnoty radioaktivních prvků. V roce 1994 naměřili v okrese Klatovy dosud nejvyšší hodnotu - až 49 000 becquerelů v mase divočáků," čte Miroslav Peterka v článku Lovná zvěř a radioaktivita, který vyšel v časopise Myslivost 8/2000. Příčiny kontaminace masa spárkaté zvěře vidí autoři článku Ctibor Babička a Jiří Sedláček jednoznačně: "Černobylský původ radionuklidů." A autoři dále upozorňují: "Zvěřina, ale také houby a lesní plody v oblastech nejvíce postižených radioaktivním spadem stále mohou obsahovat vyšší měrné aktivity cezia 137." Poločas rozpadu jodu je 8 dní, rutenia 103 jeden rok, teluru tři dny, cezia-134 dva roky, ale cezia 137 asi 30 let. Proto se stále nachází v půdě, zvěři a lesních plodech právě cezium 137.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
