MF Dnes: Další rybníky přijdou o vodu
12.6.2008 | LEDNICE | MF Dnes | Ivana Solaříková |
Největší moravský rybník Nesyt loni kvůli letnění málem vyschl. Ekologové nadměrně snížili hladinu rybníka a kvůli vedru a suchu, které v létě panovalo, pak ubylo víc vody, než si ochránci přírody představovali. Podzimní deště ale všechno zachránily a letnění nakonec přineslo nad očekávání příznivé výsledky. Ochránci přírody v něm od letošního roku pokračují i na dalších vodních plochách soustavy Lednických rybníků.
Smyslem letnění je jeden rok nechat rybník vypuštěný, aby se obnažilo jeho dno. Ještě v sedmdesátých letech patřilo letnění k běžnému obhospodařování komerčních rybníků.
Pak ale vymizelo a Agentura ochrany přírody a krajiny je obnovila právě na Nesytu.
Letněný rybník poskytl stanoviště více než šedesáti druhům ptáků, z nichž velké množství patří v tuzemsku mezi ohrožené druhy. „Zaznamenali jsme hnízdění pěti druhů bahňáků, na což bylo letnění směřováno. Objevily se více než dvě desítky druhů rostlin, které jsou v různých seznamech vzácných nebo ohrožených druhů,“ uvedl Přemysl Heralt, jenž má vodní hospodářství na Správě CHKO Pálava na starosti.
Na Nesytu se dokonce objevila i jedna rostlina, která je v republice považována za vymizelou. A to merlík slanomilný. Nicméně s Nesystem se stále ještě pojí i řada problémů. Voda na podzim nastoupala příliš rychle a ochranáři nestihli posekat vrstvu zelené biomasy, která na dně rybníka přes léto vyrostla. Z hladiny teď ční zhruba pětihektarový vrbový a topolový les.
„Je pravda, že některé porosty v rybníce zůstaly,“ přiznal Přemysl Heralt. Podle něj však nejsou jen na závadu. „Porosty pod vodní hladinou skýtají velmi dobrý úkryt pro ryby před rybožravými ptáky, speciálně před kormorány,“ poukázal. Doufá navíc, že les ve vodě časem sám uhyne. „Porosty jsou z více než dvou třetin pod vodou. Pokud zůstanou zatopeny, tak nepřežijí,“ předpokládá Heralt.
V letošním roce chtějí ochránci přírody letnit rybník Hlohovecký. Po něm přijdou na řadu Prostřední a Mlýnský a pak začne kolo znova od Nesytu. Podle šéfa Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiřího Matušky bude kóta letnění o půl metru vyšší než u Nesytu a vodní bilance na rybnících již nemá být tak napjatá jako loni. „Odkryje se skutečně jen několikametrový lem mezi vodní plochou a suchým břehem,“ tvrdí Matuška.
Rybníkáři, kteří na rybnících hospodaří, však musejí počítat s tím, že přijdou o polovinu svých obchodů. U Hlohoveckého, Prostředního a Mlýnského rybníka je součástí plánu péče každý druhý rok hospodaření bez obsádky kapra. To znamená, že rybníkáři budou moci kapry chovat pouhé dva roky ze čtyř let. „Vždy se střídá jeden rok letnění, jeden rok hospodářské obsádky, rok bez kapra, rok hospodářské obsádky a opět letnění,“ vysvětlil Ondřej Vítek z oddělení Maloplošných zvláště chráněných území Agentury ochrany přírody a krajiny. Vyšší kóta letnění má zabránit podobným problémům, se kterými se loni potýkali obyvatelé obce Sedlec. Těm kvůli letnění Nesytu výrazně klesla voda ve studních. V sousedním Hlohovci teď čekají, jak se letnění blízkého rybníka projeví u nich.
„Zkoušíme dohledat v historických pramenech nějaký záznam, zda letnění v minulosti ovlivňovalo hladinu podzemní vody v obci,“ potvrdila starostka Jana Vlková. Historické záznamy o původně německé obci se však získávají těžce. „Kroniky jsou většinou v dolnorakouských archivech. V České republice nejsou k dispozici. Pokusíme se je získat,“ uvedla starostka.
Měření hladiny podzemní vody před jakoukoliv další změnou hladiny některého z Lednických rybníků doporučila i Česká geologická služba. Takové měření by mohlo sloužit jako podklad pro řešení případných sporů.
***
„Na Nesytu jsme zaznamenali hnízdění pěti druhů bahňáků, na což bylo letnění směřováno.“ Přemysl Heralt ze Správy CHKO Pálava
reklama
Pak ale vymizelo a Agentura ochrany přírody a krajiny je obnovila právě na Nesytu.
Letněný rybník poskytl stanoviště více než šedesáti druhům ptáků, z nichž velké množství patří v tuzemsku mezi ohrožené druhy. „Zaznamenali jsme hnízdění pěti druhů bahňáků, na což bylo letnění směřováno. Objevily se více než dvě desítky druhů rostlin, které jsou v různých seznamech vzácných nebo ohrožených druhů,“ uvedl Přemysl Heralt, jenž má vodní hospodářství na Správě CHKO Pálava na starosti.
Na Nesytu se dokonce objevila i jedna rostlina, která je v republice považována za vymizelou. A to merlík slanomilný. Nicméně s Nesystem se stále ještě pojí i řada problémů. Voda na podzim nastoupala příliš rychle a ochranáři nestihli posekat vrstvu zelené biomasy, která na dně rybníka přes léto vyrostla. Z hladiny teď ční zhruba pětihektarový vrbový a topolový les.
„Je pravda, že některé porosty v rybníce zůstaly,“ přiznal Přemysl Heralt. Podle něj však nejsou jen na závadu. „Porosty pod vodní hladinou skýtají velmi dobrý úkryt pro ryby před rybožravými ptáky, speciálně před kormorány,“ poukázal. Doufá navíc, že les ve vodě časem sám uhyne. „Porosty jsou z více než dvou třetin pod vodou. Pokud zůstanou zatopeny, tak nepřežijí,“ předpokládá Heralt.
V letošním roce chtějí ochránci přírody letnit rybník Hlohovecký. Po něm přijdou na řadu Prostřední a Mlýnský a pak začne kolo znova od Nesytu. Podle šéfa Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiřího Matušky bude kóta letnění o půl metru vyšší než u Nesytu a vodní bilance na rybnících již nemá být tak napjatá jako loni. „Odkryje se skutečně jen několikametrový lem mezi vodní plochou a suchým břehem,“ tvrdí Matuška.
Rybníkáři, kteří na rybnících hospodaří, však musejí počítat s tím, že přijdou o polovinu svých obchodů. U Hlohoveckého, Prostředního a Mlýnského rybníka je součástí plánu péče každý druhý rok hospodaření bez obsádky kapra. To znamená, že rybníkáři budou moci kapry chovat pouhé dva roky ze čtyř let. „Vždy se střídá jeden rok letnění, jeden rok hospodářské obsádky, rok bez kapra, rok hospodářské obsádky a opět letnění,“ vysvětlil Ondřej Vítek z oddělení Maloplošných zvláště chráněných území Agentury ochrany přírody a krajiny. Vyšší kóta letnění má zabránit podobným problémům, se kterými se loni potýkali obyvatelé obce Sedlec. Těm kvůli letnění Nesytu výrazně klesla voda ve studních. V sousedním Hlohovci teď čekají, jak se letnění blízkého rybníka projeví u nich.
„Zkoušíme dohledat v historických pramenech nějaký záznam, zda letnění v minulosti ovlivňovalo hladinu podzemní vody v obci,“ potvrdila starostka Jana Vlková. Historické záznamy o původně německé obci se však získávají těžce. „Kroniky jsou většinou v dolnorakouských archivech. V České republice nejsou k dispozici. Pokusíme se je získat,“ uvedla starostka.
Měření hladiny podzemní vody před jakoukoliv další změnou hladiny některého z Lednických rybníků doporučila i Česká geologická služba. Takové měření by mohlo sloužit jako podklad pro řešení případných sporů.
***
„Na Nesytu jsme zaznamenali hnízdění pěti druhů bahňáků, na což bylo letnění směřováno.“ Přemysl Heralt ze Správy CHKO Pálava
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
