https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/co-pisi-jini/den-boje-proti-hluku
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ižurnál: Den boje proti hluku

8.4.2004 | PRAHA | Ižurnál | Markéta Kaclová, Marek Janáč, Blanka Číhalová |
Dnešek je Dnem boje proti hluku. Vždy na Zelený čtvrtek ho v Česku vyhlašuje Hudebně ekologické sdružení. Hlukem může být pro každého člověka něco jiného. Odborníci ale říkají: "je to jakýkoli zvuk, který nás obtěžuje". A smutná pravda je taková, že hluku je kolem nás hodně. Hluk vzniká z 90 procent z dopravy, nejvíc silniční. Potom je to z technického vybavení domů jako jsou například výtahy. Lidem často vadí hluční sousedé a také rámus z restaurací. Samostatnou oblastí je hluk v práci. Tam je to nejhorší ve výrobě.
 
Vnímání hluku je hodně rozdílné. Někteří odborníci uvádějí, že hluk víc zatěžuje blonďáky než lidi s tmavými vlasy. Od přednosty kliniky ORL Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze Aleše Hahna jsem se také dozvěděla, že jsou rozdíly, jak hluk vnímají ženy a muži. "Náhlých nedoslýchavostí třeba jsou postiženy více ženy."

Když hluk trvá dlouhou dobu, můžeme si na něj zvyknout. Přesněji přestaneme si ho uvědomovat, což ale neznamená, že nám přestane škodit. Lidé, kteří žijí v hluku, mohou dříve a častěji trpět tzv. civilizačními chorobami. To prokázaly i výzkumy, které dělala pražská hygienická stanice. A to potvrdil i doktor Petr Šišma. "Vysoký krevní tlak, infarkty a podobně, ale také poruch imunitního systému, protože ten nadměrný hluk jako stres způsobí imunity, tedy se snáze mohou projevit infekční choroby." Podle Petra Šišmy je u nás hluku stále víc. Přesto oproti některým státům jsme ještě klidnou zemí.

Když zůstaneme v Evropě, tak severské národy jsou na hluk citlivější. Vyhýbají se velkému hluku. Naopak národy jižnější, Italové, Španělé a řada dalších, jsou zase v hlučném prostředí jako ve svém živlu. Velmi zajímavým příkladem je i Čína. Oproti tamním městům je i taková Praha tichým rájem. Potvrdila to i kolegyně redaktorka Alžběta Bajgartová, která v Pekingu rok žila. "Musela jsem si zvyknout, že hned ráno, když jsem otevřela oči, tak jsem slyšela za okny houkání klaksonů a hluk z osmiproudové silncie, která ani zdaleka nebyla nejfrekventovanější v Pekingu, Pak to porkačovalo celý den na ulicích v obchodech, na tržištích, v dopravních prostředcích, téměř nepřetržitý rámus."

My jsme Peking porovnali s Prahou, ale ta nebyla se svojí Vinohradskou třídou vždycky nejhlučnějším místem v naší zemi. Hygienikům ještě nedávno vycházela nejhůř Plzeň. Konkrétně Klatovská třída. Hluk je ale problémem celé Evropy. Asi třetina obyvatel unie spí v noci v nadměrném hluku. Uvádí se limit 30 decibelů. Na řadě míst je to přes 50 i 60 decibelů.

reklama

 
Markéta Kaclová, Marek Janáč, Blanka Číhalová

| Ižurnál

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist