MF Dnes: Divoká prasata ničí lidem zahrady v Troji
7.9.2010 | PRAHA | MF Dnes | Magda Hettnerová |
Oči pro pláč zůstávají některým obyvatelům Troje, když se ráno podívají z okna. Škody za tisíce korun působí v Troji divoká prasata. Ta se v posledních letech přemnožila a radnice hledá způsob, jak jejich řádění zabránit. S magistrátem chce jednat o povolení k odstřelu a chce koupit ohradníky.
Trojské pozemky a zahrady stále častěji navštěvují divočáci. Ti se už před časem přemnožili a podle myslivců jejich počet stále roste.
"Naši zahradu si vyloženě oblíbili, takže každou chvíli počítáme nové díry, které nám na zahradě přibývají. Poslední udělali minulý týden asi dvacet metrů od domu," popisuje jeden z místních obyvatel, Prokop Toman.
"Už jsme i zesílili plot, ale není to nic platné. Při jejich síle stačí, aby se rozběhli - a plot povolí," říká Toman. Škodu, kterou mu tak divoká prasata způsobují, může počítat na tisíce korun.
To botanická zahrada, která v Troji sídlí, má s návštěvami divočáků podstatně dražší zkušenosti. "Naposledy jsme s nimi měli problémy letos na jaře, kdy navštívili naši venkovní expozici. V podstatě kompletně zlikvidovali celou sbírku tulipánů, která patří k tomu nejlepšímu, co v cibulovinách máme," stěžuje si Věra Bidlová z trojské botanické zahrady.
Stádo, které se po Troji pohybuje, čítá podle jejích slov několik desítek kusů a pohybuje se od mostu Barikádníků až po Klecany.
Na divočáky fungují pachy
Městská část Praha-Troja proto přemýšlí, jak řádění divočáků zastavit. "Jednáme s majiteli pozemků a s magistrátem o povolení k odlovu," říká starosta Troje Tomáš Drdácký.
Společně s myslivci radnice jedná o pořízení pachových ohradníků a dalších odpuzujících přípravků, které by divoká prasata od návštěv zahrad odradily.
"Jsou to repelenty, které mají pachy predátorů, jako je rys nebo medvěd," vysvětluje předseda Okresního mysliveckého spolku v Praze 8 Jaroslav Šprongl.
Divoká prasata tento pach sice odpudí, ale jen na chvíli. Pak se na původní místa zase vracejí. "Lidé se na nás obracejí stále častěji a žádají nás, abychom prasata odstřelili. Jenže to podle zákona nejde," upozorňuje Šprongl.
Myslivci mohou zvířata lovit pouze na pozemcích, kde je to povoleno. Zahrádky a místa v blízkosti domů mezi ně nepatří.
Povolit lov na pozemcích, které k němu nejsou určeny, může jen pražský magistrát - odbor ochrany prostředí, a to ze závažných důvodů nebo na vlastní žádost majitele pozemku.
Stádo už má okolo stovky zvířat
Městská část Praha-Troja se proto chce obrátit na majitele zejména neoplocených pozemků, aby společně dosáhli povolení k odlovu a snížili tak současný stav divokých prasat. Trojská botanická zahrada si jej vyřizuje už několik let.
"V posledních pěti letech jej pravidelně každý rok obnovujeme," říká Bidlová. Divokým prasatům se totiž v metropoli daří. Stádo, které se v Troji a na okrajích metropole pohybuje, může tvořit podle myslivců až stovka zvířat. "Chybí jim přirození predátoři, jako jsou vlci, medvědi a rysi," vysvětluje důvod jejich přemnožení Šprongl.
reklama
"Naši zahradu si vyloženě oblíbili, takže každou chvíli počítáme nové díry, které nám na zahradě přibývají. Poslední udělali minulý týden asi dvacet metrů od domu," popisuje jeden z místních obyvatel, Prokop Toman.
"Už jsme i zesílili plot, ale není to nic platné. Při jejich síle stačí, aby se rozběhli - a plot povolí," říká Toman. Škodu, kterou mu tak divoká prasata způsobují, může počítat na tisíce korun.
To botanická zahrada, která v Troji sídlí, má s návštěvami divočáků podstatně dražší zkušenosti. "Naposledy jsme s nimi měli problémy letos na jaře, kdy navštívili naši venkovní expozici. V podstatě kompletně zlikvidovali celou sbírku tulipánů, která patří k tomu nejlepšímu, co v cibulovinách máme," stěžuje si Věra Bidlová z trojské botanické zahrady.
Stádo, které se po Troji pohybuje, čítá podle jejích slov několik desítek kusů a pohybuje se od mostu Barikádníků až po Klecany.
Na divočáky fungují pachy
Městská část Praha-Troja proto přemýšlí, jak řádění divočáků zastavit. "Jednáme s majiteli pozemků a s magistrátem o povolení k odlovu," říká starosta Troje Tomáš Drdácký.
Společně s myslivci radnice jedná o pořízení pachových ohradníků a dalších odpuzujících přípravků, které by divoká prasata od návštěv zahrad odradily.
"Jsou to repelenty, které mají pachy predátorů, jako je rys nebo medvěd," vysvětluje předseda Okresního mysliveckého spolku v Praze 8 Jaroslav Šprongl.
Divoká prasata tento pach sice odpudí, ale jen na chvíli. Pak se na původní místa zase vracejí. "Lidé se na nás obracejí stále častěji a žádají nás, abychom prasata odstřelili. Jenže to podle zákona nejde," upozorňuje Šprongl.
Myslivci mohou zvířata lovit pouze na pozemcích, kde je to povoleno. Zahrádky a místa v blízkosti domů mezi ně nepatří.
Povolit lov na pozemcích, které k němu nejsou určeny, může jen pražský magistrát - odbor ochrany prostředí, a to ze závažných důvodů nebo na vlastní žádost majitele pozemku.
Stádo už má okolo stovky zvířat
Městská část Praha-Troja se proto chce obrátit na majitele zejména neoplocených pozemků, aby společně dosáhli povolení k odlovu a snížili tak současný stav divokých prasat. Trojská botanická zahrada si jej vyřizuje už několik let.
"V posledních pěti letech jej pravidelně každý rok obnovujeme," říká Bidlová. Divokým prasatům se totiž v metropoli daří. Stádo, které se v Troji a na okrajích metropole pohybuje, může tvořit podle myslivců až stovka zvířat. "Chybí jim přirození predátoři, jako jsou vlci, medvědi a rysi," vysvětluje důvod jejich přemnožení Šprongl.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
