MF Dnes: Do cerekevských studní míří jedy ze skládky
4.10.2004 | NOVÝ RYCHNOV | MF Dnes
Na bývalé skládce galvanických kalů u Nového Rychnova je navezena hlína, na níž už několik let roste tráva. Idylka? Nezasvěcený by nepoznal, že deset metrů pod zemí se ze skládky uvolňují jedy, které zamořují spodní vody.
Nebezpečné látky pod zemí pomalu a takřka nepozorovaně prosakují do širokého okolí - nejen k přilehlé samotě Hamr, ale také směrem k Rohozné. Toho se děsí hlavně lidé v Dolní Cerekvi. Zhruba kilometr od skládky má totiž jejich obec zdroje dobré pitné vody.
Za jak dlouho vodu dosud kojenecké kvality jedy změní v pouhou tekutinu? Za deset let, za dvacet... nebo za padesát? To nikdo neví, ale také nikdo nepochybuje, že jedy je potřeba ze skládky definitivně odstranit. „Zatím si vodu z Cerekve vozí i naše děti pro malého vnoučka. Ale máme strach, že nám ty odpady vodu zamoří. Bylo by špatné, kdyby obec přišla o tak kvalitní zdroj vody,“ bojí se obyvatelka Dolní Cerekve Vladimíra Burešová.
Obavy nejsou plané: podle krajských odborníků na nebezpečné skládky je novorychnovská skládka druhou největší ekologickou zátěží v kraji - hned po nechvalně známé skládce několika tisíc tun zelené skalice v Pozďátkách u Třebíče. „Skládka Nový Rychnov patří do první havarijní skupiny mezi sedmnáct nejnebezpečnějších starých skládek v kraji,“ řekl Pavel Hájek z odboru životního prostředí krajského úřadu.
Likvidace skládky nebude levná: podle odhadů má stát až 45 milionů korun. Kdo má skládku zlikvidovat? Obec Dolní Cerekev, když je jí nejvíce ohrožena? Ta však skládku nezaložila, pouze na ni může tvrdě doplatit. Skládka je na katastrálním území Nového Rychnova; ani tato obec však nemá v rozpočtu čtyřicet milionů.
Jako i v jiných podobných případech se i v kauze novorychnovské skládky těžko hledá viník. Její počátky sahají do normalizačních dob. Na skládku byly v letech 1971 až 1983 bez ohledu na nebezpečnost ukládány tekuté galvanické kaly z niklových lázní pelhřimovského Agrostroje a později podobný odpad z provozu výrobního družstva DUP v Novém Rychnově.
Přestože je skládka umístěna poblíž samoty Hamr, tedy v blízkosti druhého ochranného pásma vodního zdroje Dolní Cerekve, kaly obsahovaly nikl, měď, nitráty a kalicí soli. V roce 1994 byla sice skládka rekultivována a překryta ochrannou fólií, ale následné sledování kvality odcházejících spodních vod prokázala jejich zasažení mimo jiné chlorovanými uhlovodíky. „Na té skládce je bohužel kdejaký šunt. Nikdo však pořádně neví, co všechno tam je,“ řekl Hájek.
Od těch dob se skládka zařadila do černého seznamu největších skrytých ekologických hrozeb v regionu. „Mezi našimi prameništi a skládkou je bohužel jen jeden terénní hrb. Stát bohužel prozatím tvrdil, že už se skládkou nemá nic společného. To je ale nefér. Copak je to naše skládka?“ rozhořčil se starosta Dolní Cerekve Zdeněk Jirsa.
Likvidace skládky měla začít už podstatně dřív. Jenže při privatizaci pelhřimovského Agrostroje počátkem devadesátých let se nestala součástí jeho privatizačního projektu. Extrémně nebezpečná skládka najednou byla bezprizorná - neměla majitele. Nyní je jejím „papírovým“ správcem novorychnovské družstvo DUP.
Pro likvidaci skládky by však mohla v brzké době zasvítit jiskra naděje. Krajský úřad v minulých dnech kontaktovaly dvě firmy, které se likvidací skládek zabývají. Nabízejí, že si samy seženou peníze na sanaci, pokud jim kraj tuto zakázku přidělí. „Řekl jsem jim, že jim rádi tu zakázku dáme, protože by na tom kraj ušetřil a zbavil se tím dalšího vředu na krajině. Čekám, že by se během příštího týdne mohly tyto firmy opět ozvat,“ řekl Hájek.
Obec Dolní Cerekev mezitím hledá záložní zdroje pitné vody, kdyby se přece jenom likvidace skládky nestihla včas.
Další nebezpečnější skládkou v kraji je skládka komunálního a průmyslového odpadu bývalého státního podniku Mars ve Svratce na Žďársku. „Těleso skládky je podmáčeno přítokem Svratky a městskou kanalizací,“ upozornila Pavla Bendová z krajského odboru životního prostředí.
Sanace všech sedmnácti kritických skládek v kraji by přišla dohromady na půl miliardy korun.
reklama
Za jak dlouho vodu dosud kojenecké kvality jedy změní v pouhou tekutinu? Za deset let, za dvacet... nebo za padesát? To nikdo neví, ale také nikdo nepochybuje, že jedy je potřeba ze skládky definitivně odstranit. „Zatím si vodu z Cerekve vozí i naše děti pro malého vnoučka. Ale máme strach, že nám ty odpady vodu zamoří. Bylo by špatné, kdyby obec přišla o tak kvalitní zdroj vody,“ bojí se obyvatelka Dolní Cerekve Vladimíra Burešová.
Obavy nejsou plané: podle krajských odborníků na nebezpečné skládky je novorychnovská skládka druhou největší ekologickou zátěží v kraji - hned po nechvalně známé skládce několika tisíc tun zelené skalice v Pozďátkách u Třebíče. „Skládka Nový Rychnov patří do první havarijní skupiny mezi sedmnáct nejnebezpečnějších starých skládek v kraji,“ řekl Pavel Hájek z odboru životního prostředí krajského úřadu.
Likvidace skládky nebude levná: podle odhadů má stát až 45 milionů korun. Kdo má skládku zlikvidovat? Obec Dolní Cerekev, když je jí nejvíce ohrožena? Ta však skládku nezaložila, pouze na ni může tvrdě doplatit. Skládka je na katastrálním území Nového Rychnova; ani tato obec však nemá v rozpočtu čtyřicet milionů.
Jako i v jiných podobných případech se i v kauze novorychnovské skládky těžko hledá viník. Její počátky sahají do normalizačních dob. Na skládku byly v letech 1971 až 1983 bez ohledu na nebezpečnost ukládány tekuté galvanické kaly z niklových lázní pelhřimovského Agrostroje a později podobný odpad z provozu výrobního družstva DUP v Novém Rychnově.
Přestože je skládka umístěna poblíž samoty Hamr, tedy v blízkosti druhého ochranného pásma vodního zdroje Dolní Cerekve, kaly obsahovaly nikl, měď, nitráty a kalicí soli. V roce 1994 byla sice skládka rekultivována a překryta ochrannou fólií, ale následné sledování kvality odcházejících spodních vod prokázala jejich zasažení mimo jiné chlorovanými uhlovodíky. „Na té skládce je bohužel kdejaký šunt. Nikdo však pořádně neví, co všechno tam je,“ řekl Hájek.
Od těch dob se skládka zařadila do černého seznamu největších skrytých ekologických hrozeb v regionu. „Mezi našimi prameništi a skládkou je bohužel jen jeden terénní hrb. Stát bohužel prozatím tvrdil, že už se skládkou nemá nic společného. To je ale nefér. Copak je to naše skládka?“ rozhořčil se starosta Dolní Cerekve Zdeněk Jirsa.
Likvidace skládky měla začít už podstatně dřív. Jenže při privatizaci pelhřimovského Agrostroje počátkem devadesátých let se nestala součástí jeho privatizačního projektu. Extrémně nebezpečná skládka najednou byla bezprizorná - neměla majitele. Nyní je jejím „papírovým“ správcem novorychnovské družstvo DUP.
Pro likvidaci skládky by však mohla v brzké době zasvítit jiskra naděje. Krajský úřad v minulých dnech kontaktovaly dvě firmy, které se likvidací skládek zabývají. Nabízejí, že si samy seženou peníze na sanaci, pokud jim kraj tuto zakázku přidělí. „Řekl jsem jim, že jim rádi tu zakázku dáme, protože by na tom kraj ušetřil a zbavil se tím dalšího vředu na krajině. Čekám, že by se během příštího týdne mohly tyto firmy opět ozvat,“ řekl Hájek.
Obec Dolní Cerekev mezitím hledá záložní zdroje pitné vody, kdyby se přece jenom likvidace skládky nestihla včas.
Další nebezpečnější skládkou v kraji je skládka komunálního a průmyslového odpadu bývalého státního podniku Mars ve Svratce na Žďársku. „Těleso skládky je podmáčeno přítokem Svratky a městskou kanalizací,“ upozornila Pavla Bendová z krajského odboru životního prostředí.
Sanace všech sedmnácti kritických skládek v kraji by přišla dohromady na půl miliardy korun.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
