MF Dnes: Do kraje vrací vymřelého sysla
21.6.2007 | PROSTĚJOV | MF Dnes | Miroslav Diro |
Navrátit vyhynulé sysly na střední Moravu chtějí ochranáři z Olomouce. Nebudou to ale mít jednoduché. Podobné pokusy ve zbytku republiky totiž skončily fiaskem.
„Uvažujeme o tom, že bychom sysly vrátili do oblasti, kde už původně žili,“ vysvětluje Jiří Šafář z olomouckého střediska Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Dříve se sysel obecný vyskytoval v celém Olomouckém kraji. Jeho posledním útočištěm bylo až donedávna prostějovské letiště. Právě tam chtějí ochranáři s návratem sysla začít. „Víme jen o dvou lokalitách, kde v posledních deseti letech syslové žili. Prvním místem jsou Kladky na Prostějovsku, kde ještě v devadesátých letech žilo pár desítek jedinců. Druhým místem je prostějovské letiště, které patří armádě. Navštívil jsem toto místo v roce 1995 a narazil na populaci sto padesáti až dvou set syslů. Za pět let jsem se na to místo vrátil a viděl, že jich přežilo jen pár. Dnes už ale na sysly v kraji nenarazíme vůbec,“ říká Šafář.
Ochranáři právě pracují na záchranném programu, který by měl současnou situaci změnit. Ve spolupráci se zoologickými zahradami chtějí rozmnožit sysly v zajetí, a pak je umístit právě do těch lokalit, kde původně žili. To je ale až poslední krok, jemuž předchází hledání odpovědí na otázky, proč tento druh z našich končin zmizel a jak zajistit ideální podmínky, které potřebuje ke svému životu.
Například za úhynem početné populace syslů na letišti v Prostějově zřejmě stojí vysoká tráva. V takovém prostředí se syslům příliš nedaří. Ke svému přežití totiž potřebují mít dobrý výhled po okolní krajině. „Třeba ve Strakonicích se už pokusili sysla do přírody navrátit. Jenže to bohužel skončilo nezdarem,“ dodává Šafář. Ochranáři věří, že jim armáda, která na letišti v Prostějově působí, vyjde vstříc. Vojáci se ale zatím k nápadu nechtějí vyjadřovat.
Kupříkladu v Praze žije na letišti Letňany už sedm set kusů syslů. „Sysli jsou u nás dlouhodobě. Musíme pravidelně sekat trávu, protože sysli potřebují výhled. Letos dostaneme na sekání dotaci od ministerstva životního prostředí. Ochranáři nám nedávno říkali, že z původní populace o pěti stech kusech teď máme sedm set syslů,“ říká Monika Bezděková, ředitelka letiště. „Hloubí si jen malé díry, takže žádné nebezpečí nehrozí. Naše soužití je bezproblémové,“ uzavírá Bezděková.
Čím je sysel zajímavý? Jakmile spatří predátora, zahvízdá. Ostatní z kolonie zpozorní a ukryjí se v norách. Tento okatý hlodavec má hustou, pískově zelenavou srst. Zbarvení mu pomáhá při maskování. Sysel je o něco větší než jeho příbuzná veverka a živí se zejména zemědělskými plodinami. Samice má obvykle tři až sedm mláďat. Sysel žije v koloniích už jen na devětadvaceti místech České republiky a patří ke kriticky ohroženým druhům.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava
reklama
Ochranáři právě pracují na záchranném programu, který by měl současnou situaci změnit. Ve spolupráci se zoologickými zahradami chtějí rozmnožit sysly v zajetí, a pak je umístit právě do těch lokalit, kde původně žili. To je ale až poslední krok, jemuž předchází hledání odpovědí na otázky, proč tento druh z našich končin zmizel a jak zajistit ideální podmínky, které potřebuje ke svému životu.
Například za úhynem početné populace syslů na letišti v Prostějově zřejmě stojí vysoká tráva. V takovém prostředí se syslům příliš nedaří. Ke svému přežití totiž potřebují mít dobrý výhled po okolní krajině. „Třeba ve Strakonicích se už pokusili sysla do přírody navrátit. Jenže to bohužel skončilo nezdarem,“ dodává Šafář. Ochranáři věří, že jim armáda, která na letišti v Prostějově působí, vyjde vstříc. Vojáci se ale zatím k nápadu nechtějí vyjadřovat.
Kupříkladu v Praze žije na letišti Letňany už sedm set kusů syslů. „Sysli jsou u nás dlouhodobě. Musíme pravidelně sekat trávu, protože sysli potřebují výhled. Letos dostaneme na sekání dotaci od ministerstva životního prostředí. Ochranáři nám nedávno říkali, že z původní populace o pěti stech kusech teď máme sedm set syslů,“ říká Monika Bezděková, ředitelka letiště. „Hloubí si jen malé díry, takže žádné nebezpečí nehrozí. Naše soužití je bezproblémové,“ uzavírá Bezděková.
Čím je sysel zajímavý? Jakmile spatří predátora, zahvízdá. Ostatní z kolonie zpozorní a ukryjí se v norách. Tento okatý hlodavec má hustou, pískově zelenavou srst. Zbarvení mu pomáhá při maskování. Sysel je o něco větší než jeho příbuzná veverka a živí se zejména zemědělskými plodinami. Samice má obvykle tři až sedm mláďat. Sysel žije v koloniích už jen na devětadvaceti místech České republiky a patří ke kriticky ohroženým druhům.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
sysel - 30. 4. 2008 - mmVšechna zvířata žijící v koloniích mají nějaký signál pro obecný poplach, nazveme-li ho hvízdáním nebo nějak jinak, co to na tom faktu změní? Sysli byli vybíjeni právě proto, že se živili zemědělskými plodinami. To že se dnes udrželi jen na pár místech mimo oseté plochy, kde se jimi tudíž živit nemohou na tomto faktu opětně nic nemění. Obecněji vzato není nakonec tráva také zemědělskou plodinou? Neřekl bych, že tento článek má nějaké podstatné chyby, ale jinak se závěrečným vyjádřením vcelku souhlasím. |




