Právo: Do lesů mohou lidé zatím bez omezení
22.7.2006 | JIHLAVA | Právo
Do lesů mohou lidé na Vysočině zatím bez omezení. Situace z roku 2003, kdy krajský hejtman vyhlásil období sucha, minimálně na nejbližší dny volna nehrozí. Chytit „za nos“ by se ale měli lidé, zpravidla vyššího věku, kteří v tomto období navzdory zákazu vypalují suchou trávu. Zvýšené nebezpečí by neměli podceňovat ani vyznavači grilování či táborníci.
Podle místošéfa vysočinských hasičů Františka Zadiny zatím statistika lesních požárů nenasvědčuje tomu, že by bylo nutné vyhlásit stav sucha. Postačí prý, když lidé budou respektovat platná pravidla. V uplynulých 14 dnech vyjeli hasiči v kraji Vysočina ke třem desítkám ohňů, na jejichž vzniku se značnou měrou podílelo horké a suché počasí.
„Mezi jednotlivými okresy kraje však byl značný rozdíl. Například na Pelhřimovsku hořelo jednou, Havlíčkobrodsko a Jihlavsko měly shodně po pěti požárech, na Třebíčsku zasahovali hasiči devětkrát a na Žďársku čtrnáctkrát. I podle toho nerovnoměrného rozložení je jasné, že centrálně vyhlášený zákaz by lidi leckde zbytečně omezoval. A daleko více než lesy nás v této souvislosti trápí škarpy, železniční náspy a pásy uprostřed středových svodidel na dálnici,“ upozornil František Zadina.
Svědčí o tom i zásahy hasičů ze čtvrtka 20. července. Z devíti požárů, které lze přičíst na vrub počasí, hořel les pouze jednou, a to u Blatnice na Moravskobudějovicku. A jednou vyjeli hasiči k požáru lesní hrabanky na Žďársku. V ostatních případech se skutečně jednalo o travní plochy, jednou šlo o stoh a jednou o dohašení ohniště.
Jak Právu řekl vedoucí odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství kraje Vysočina Petr Bureš, problémy zatím nejsou hlášeny ani v zásobování pitnou vodou. Kraj navíc situaci stále bedlivě sleduje. Nejbližší jednání o aktuální situaci se chystá na pondělí.
„Z vlastní praxe mohu říci, že největším nebezpečím je neserióznost lidí. Na ty, kteří si dělají, co chtějí, těžko najdete skutečně účinnou zbraň,“ uvedl Petr Bureš. Jak doplnil, kromě neukázněných rekreantů se jedná zejména o starší lidi, kteří mají ve zvyku vypalovat na svých pozemcích trávu. „Stačí, aby se otočil vítr, a je zle,“ upozornil odborník.
Podle ředitele vysočinské záchranky Lukáše Kettnera letos zatím k takovému případu nevyjížděli. Nebezpečí je však známé z minulých let. „V horku a kouři starší člověk snadno ztratí orientaci a pak je k neštěstí už jen krůček. Většina těchto lidí se navíc obléká do dobře hořlavých umělých materiálů, které se na nich seškvaří. Je třeba si také uvědomit, že k vážné újmě na zdraví v těchto případech stačí i menší rozsah popálenin,“ informoval lékař.
reklama
„Mezi jednotlivými okresy kraje však byl značný rozdíl. Například na Pelhřimovsku hořelo jednou, Havlíčkobrodsko a Jihlavsko měly shodně po pěti požárech, na Třebíčsku zasahovali hasiči devětkrát a na Žďársku čtrnáctkrát. I podle toho nerovnoměrného rozložení je jasné, že centrálně vyhlášený zákaz by lidi leckde zbytečně omezoval. A daleko více než lesy nás v této souvislosti trápí škarpy, železniční náspy a pásy uprostřed středových svodidel na dálnici,“ upozornil František Zadina.
Svědčí o tom i zásahy hasičů ze čtvrtka 20. července. Z devíti požárů, které lze přičíst na vrub počasí, hořel les pouze jednou, a to u Blatnice na Moravskobudějovicku. A jednou vyjeli hasiči k požáru lesní hrabanky na Žďársku. V ostatních případech se skutečně jednalo o travní plochy, jednou šlo o stoh a jednou o dohašení ohniště.
Jak Právu řekl vedoucí odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství kraje Vysočina Petr Bureš, problémy zatím nejsou hlášeny ani v zásobování pitnou vodou. Kraj navíc situaci stále bedlivě sleduje. Nejbližší jednání o aktuální situaci se chystá na pondělí.
„Z vlastní praxe mohu říci, že největším nebezpečím je neserióznost lidí. Na ty, kteří si dělají, co chtějí, těžko najdete skutečně účinnou zbraň,“ uvedl Petr Bureš. Jak doplnil, kromě neukázněných rekreantů se jedná zejména o starší lidi, kteří mají ve zvyku vypalovat na svých pozemcích trávu. „Stačí, aby se otočil vítr, a je zle,“ upozornil odborník.
Podle ředitele vysočinské záchranky Lukáše Kettnera letos zatím k takovému případu nevyjížděli. Nebezpečí je však známé z minulých let. „V horku a kouři starší člověk snadno ztratí orientaci a pak je k neštěstí už jen krůček. Většina těchto lidí se navíc obléká do dobře hořlavých umělých materiálů, které se na nich seškvaří. Je třeba si také uvědomit, že k vážné újmě na zdraví v těchto případech stačí i menší rozsah popálenin,“ informoval lékař.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
