Právo: Do poddolovaných míst se vrací život
22.7.2004 | ORLOVÁ | Právo | Radim Kijonka |
I když to není na Karvinsku v některých místech příliš vidět, tamní příroda opět pomalu ožívá. V místech, kde ji výrazně zničila hornická činnost, se dnes lidé koupou, rybáři chytají ryby. Poddolované území postupně dává do pořádku společnost OKD Rekultivace.
"Je velmi náročné navrátit přírodě původní tvář. Například při výsadbě nových stromků musíme vybírat z těch druhů, které jsou schopny v poddolovaném území přežít. Půlka se uchytí, druhá uhyne," popsal náměstek pro výrobu OKD Rekultivace Tomáš Kačor.
Pokles půdy o 10 až 30 metrů
Negativních vlivů těžby černého uhlí na přírodu je celá řada. "Prvním minusem je velký pokles půdy, od deseti až do pětatřiceti metrů," konstatoval Kačor. Dolování silně devastuje krajinu, objekty a vodní toky. Společnosti se už podařilo přeměnit kdysi zničenou krajinu například v oblasti dobývacího prostoru Dolu Lazy, takzvaný Kozí becirka, na odpočinkovou zónu. K malé vodní ploše se tady každý víkend sjíždějí stovky lidí.
Učí tu přírodopis
"Bývalý vodní zdroj narušily poklesy. Částečně jsme museli terén odbagrovat, znovu navést zeminu a udělali jsme štěrkové pláže," popsal Kačor. Vodní plocha slouží především obyvatelům Orlové.
Zrekultivovaná oblast Karvinského potoka dokonce slouží nyní k výuce přírodopisu. "Je to svým způsobem rarita. V poddolovaném území se zachovala i kulturní památka - zdejší kostel, který přežil hornickou činnost. Pomalu se oblast mění na příměstskou zónu," vylíčil náměstek. Podle ornitologů se do některých míst úžasně vrací ptačí život. Návrat vegetace ovšem stojí nemalé finanční prostředky. Rekultivace už vynaložily téměř sedm miliard korun, díky financím z OKD a od státu. Některá místa budou hyzdit Karvinsko, dokud se pod ním bude těžit. Například vedle hlavního tahu směrem z Orlové do Karviné za Klášterní kolonií. "Tam jsou dočišťovací vodní nádrže, které tam musejí zůstat. Město mělo představu, že se zakryjí vysazením stromů. Ale než by vyrostly, tak už šachta skončí," poznamenal Kačor.
reklama
Pokles půdy o 10 až 30 metrů
Negativních vlivů těžby černého uhlí na přírodu je celá řada. "Prvním minusem je velký pokles půdy, od deseti až do pětatřiceti metrů," konstatoval Kačor. Dolování silně devastuje krajinu, objekty a vodní toky. Společnosti se už podařilo přeměnit kdysi zničenou krajinu například v oblasti dobývacího prostoru Dolu Lazy, takzvaný Kozí becirka, na odpočinkovou zónu. K malé vodní ploše se tady každý víkend sjíždějí stovky lidí.
Učí tu přírodopis
"Bývalý vodní zdroj narušily poklesy. Částečně jsme museli terén odbagrovat, znovu navést zeminu a udělali jsme štěrkové pláže," popsal Kačor. Vodní plocha slouží především obyvatelům Orlové.
Zrekultivovaná oblast Karvinského potoka dokonce slouží nyní k výuce přírodopisu. "Je to svým způsobem rarita. V poddolovaném území se zachovala i kulturní památka - zdejší kostel, který přežil hornickou činnost. Pomalu se oblast mění na příměstskou zónu," vylíčil náměstek. Podle ornitologů se do některých míst úžasně vrací ptačí život. Návrat vegetace ovšem stojí nemalé finanční prostředky. Rekultivace už vynaložily téměř sedm miliard korun, díky financím z OKD a od státu. Některá místa budou hyzdit Karvinsko, dokud se pod ním bude těžit. Například vedle hlavního tahu směrem z Orlové do Karviné za Klášterní kolonií. "Tam jsou dočišťovací vodní nádrže, které tam musejí zůstat. Město mělo představu, že se zakryjí vysazením stromů. Ale než by vyrostly, tak už šachta skončí," poznamenal Kačor.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
