Právo: Dobrovolníci čistili památku Na Plachtě
23.10.2007 | HRADEC KRÁLOVÉ | Právo | Ludmila Žlábková |
Na sto dobrovolníků, ekologických aktivistů, ale i dětí ze škol se v sobotu sešlo v přírodní památce Na Plachtě v Novém Hradci Králové, aby tu společně odstranili náletové dřeviny na písčinách a v okolí centrálních vodních ploch a vybudovali dvě nová jezírka.
Lokalita, bývalá vojenská střelnice, se nachází bezprostředně vedle největšího hradeckého sídliště. „Ačkoli se území nachází v těsném sevření městské zástavby, nacházejí se tu rybníky, písčiny, rašelinné louky, lesní porosty a rozptýlené skupiny křovin. Přestože se nacházíme v teplé nížinné oblasti, vyskytují se tu vedle teplomilných živočichů i chladnomilní, typičtí spíš pro oblast Podorlicka,“ upozornila bioložka Blanka Mikátová.
„Území je navrhnuté jako evropsky významná lokalita pro čolka velkého, modráska očkovaného a vážku jasnoskvrnnou,“ dodala.
Své bohatství získala lokalita neobvyklým způsobem. Již v dobách RakouskoUherska tu bylo vojenské cvičiště. „Písčiny, které by bez zásahu postupně zarostly lesem, se udržovaly bez stromových porostů, takže tu vzniklo několik desítek hektarů bezlesé plochy. Povrch byl různými vojenskými činnostmi obnažen a rozbrázděn. V části se drží trvale či dočasně voda, jiná místa zůstávají suchá,“ dodala Mikátová.
Doplnil ji David Číp z jaroměřské záchranné stanice pro zraněné živočichy: „I to cvičiště ale bylo imitací. Imitací toho, co zde bývalo předtím. Ještě na počátku středověku se tu vyskytovali zubři, žili tu pratuři. Velcí kopytníci zem rozrývali a rozbahňovali tak jako později vojenská technika. A nyní je nutné o území v tomto smyslu pečovat.“
A to je důvod, proč se tu vždy na jaře a na podzim scházejí dobrovolníci. „Brigád se účastníme pro náš dobrý pocit. Ale i proto, že si myslím, že člověk má nejprve sám něco udělat, a pak může poukazovat na nedostatky, kritizovat,“ prozradila učitelka Jana Malinová, která přijela i s žačkami 6. třídy základní školy v Předměřicích.
Ve chráněném území bylo dosud zaznamenáno na 720 druhů a kříženců vyšších rostlin, sedm desítek druhů mechů, přes sto druhů hub a 2250 druhů živočichů – od brouků přes vážky, motýly, obojživelníky, plazy, ptáky po čtrnáct druhů savců.
reklama
„Území je navrhnuté jako evropsky významná lokalita pro čolka velkého, modráska očkovaného a vážku jasnoskvrnnou,“ dodala.
Své bohatství získala lokalita neobvyklým způsobem. Již v dobách RakouskoUherska tu bylo vojenské cvičiště. „Písčiny, které by bez zásahu postupně zarostly lesem, se udržovaly bez stromových porostů, takže tu vzniklo několik desítek hektarů bezlesé plochy. Povrch byl různými vojenskými činnostmi obnažen a rozbrázděn. V části se drží trvale či dočasně voda, jiná místa zůstávají suchá,“ dodala Mikátová.
Doplnil ji David Číp z jaroměřské záchranné stanice pro zraněné živočichy: „I to cvičiště ale bylo imitací. Imitací toho, co zde bývalo předtím. Ještě na počátku středověku se tu vyskytovali zubři, žili tu pratuři. Velcí kopytníci zem rozrývali a rozbahňovali tak jako později vojenská technika. A nyní je nutné o území v tomto smyslu pečovat.“
A to je důvod, proč se tu vždy na jaře a na podzim scházejí dobrovolníci. „Brigád se účastníme pro náš dobrý pocit. Ale i proto, že si myslím, že člověk má nejprve sám něco udělat, a pak může poukazovat na nedostatky, kritizovat,“ prozradila učitelka Jana Malinová, která přijela i s žačkami 6. třídy základní školy v Předměřicích.
Ve chráněném území bylo dosud zaznamenáno na 720 druhů a kříženců vyšších rostlin, sedm desítek druhů mechů, přes sto druhů hub a 2250 druhů živočichů – od brouků přes vážky, motýly, obojživelníky, plazy, ptáky po čtrnáct druhů savců.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
